Falešné hrátky s DPH

Byla by to groteska, pokud by se to negativně nedotýkalo života většiny lidí v ČR a neprohlubovalo problémy, se kterými se republika potýká. Veletoče kolem DPH dokonale odhalují naprostou nekoncepčnost přístupu vlády k takzvaným reformám.

1. fáze - volání po sjednocené DPH ve výši 19-20% pod průhlednou záminkou důchodové reformy, proti tomu komický návrh VV na vyjmutí 5-7 základních potravin a jejich ponechání ve snížené sazbě.

2. fáze - obrat na změnu ve dvou krocích, nejprve zvýšení snížené sazby na 14%, poté sjednocení bez výjimek na 17,5% s naprosto zásadním požadavkem na sjednocení bez výjimek.

3. fáze - opětovné volání po sjednocení na 19%, spolu s VV se bouří Gazdík z TOP09/STAN a, světe div se, chce zachovat 2 sazby a tu sníženou dokonce ještě snížit.

Nic nenapáchá více škod v ekonomice jako naprosto nepředvídatelné a často proměnlivé prostředí.

Veletoče kolem DPH jen demaskují to, že důchodová reforma je jen záminkou pro zvyšování daní a utahování opasků lidem, kteří za problémy rozhodně nemohou. Ukazují, že se daně zvyšují pouze proto, aby nebylo třeba omezovat "privatizaci veřejných zdrojů". Upřímné snaze vlády omezit korupci snad věří už jen Karolína Peake.

Z účelovosti kroků a návrhů ministra financí až přechází zrak. Když se hodí superhrubá mzda, zavede se, když se nehodí, zruší se. Když se ukáže, jakou paseku by ve zdravotnictví napáchalo zvýšení DPH, pověří Gazdíka lobováním za zachování snížené sazby, dokonce ještě nižší. Když jsou povodně, proč neudělat asociální povodňovou stovku, aniž by se peníze použily na protipovodňová opatření. Koncepčnost je mrtvá.

Zvyšování DPH má ještě jeden aspekt - díky valorizaci důchodů, životního minima, sociálních dávek, částečné kompenzace dětem ve slevě na dani se dopad projeví téměř výhradně u pracujících, tj. tato nepřímá daň začíná mít díky kompenzacím nepříjemně blízko ke zdanění práce. Pouze tuto daň navíc ponese zaměstnanec a OSVČ ze své dosud čisté mzdy, což je v protikladu se smyslem nepřímé daně, tj. rozložit zátěž na celou populaci (takže se vytrácí i argument o přenesení zdanění práce na nepřímé daně). Vyhnout této dani se podaří těm, kteří si peníze uloží do finančního produktu, na ty se DPH nevztahuje. Což ovšem lidé s nižšími a středními příjmy moc nevyužijí, spíše lidé s příjmy vyššími.

Možná tyto půtky mají ještě skrytý smysl, a to zastřít hlavní daňovou změnu, sloučení odvodů zaměstnavatele za zaměstnance a zahájení jejich snižování. Což není nic jiného, než sprosté okradení zaměstnanců o část vyjednané ceny práce. Spolu se zvyšováním DPH, zvyšováním spoluúčasti na zdravotní péči a důchodech, se zvýšením odvodu na zdravotní pojištění jsou bezostyšně drancovány příjmy lidí, kteří táhnou státní rozpočet.

A jak interpretovat výrok premiéra Nečase:"Veškerý výnos navíc ze zvýšení DPH půjde ve prospěch důchodového účtu, na nic jiného to nebude možné použít"? Povšimněme si drobného posunu - už ne na výhradní použití pro důchodovou reformu, ale na důchodový účet, tj. i na úhradu schodku důchodového účtu způsobeného diletantskými úpravami odvodové povinnosti OSVČ, provedenými a plánovanými vládami "pravice".

Řešením problémů země není snížit reálné příjmy populace - velmi to omezí poptávku (domácí spotřebu) a projeví se snížením výběru daní a prohloubením deficitu státních financí nebo dramatickým snížením poskytovaných státních služeb jako jsou důchody či zdravotnictví.

A jak z marasmu ven?

1) nesnižovat odvody zaměstnavatelů - tento výpadek příjmů státního rozpočtu v prvním kroku ve výši 30 mld. Kč ročně nepomůže nikomu kromě akcionářů podniků, kteří tyto peníze (zvýšení hrubého zisku) ve značné míře zdaní mimo ČR, zejména pokud by zároveň prošel nešťastný návrh VV na zvýšení firemních daní. (příjem státního rozpočtu +30mld. proti Kalouskově reformě)

2) zachovat superhrubou mzdu u zaměstnanců jako ekvivalentní vyměřovací základ pro odvody s osobami samostatně výdělečně činnými (zde hrubý zisk). Rozhodně odmítnout zatemnění ceny práce sloučením odvodů zaměstnavatele na odvod z objemu mezd.

3) omezit roční paušální odpočty nákladů u OSVČ na rozumnou hranici, např. na 15% příjmů a na dvojnásobek průměrné superhrubé mzdy (dnes by to vycházelo na 66tis. Kč ročně - pokud má náklady vyšší, nechť je prokáže v účetnictví) a tím snížit diskriminaci skutečných podnikatelů účtujících náklady proti zejména "švarckám" (odhadem +15 mld. proti Kalouskově reformě na daních i odvodech)

4) sblížit odvody na sociální pojištění (dnes zaměstnanci 20,8% superhrubé mzdy, OSVČ 14,6% hrubého zisku) na 20,8 pro zaměstnance a 17-18% pro OSVČ, podobně zdravotní pojištění. (odhadem +20 mld. proti Kalouskově reformě)

5) sjednotit daňovou slevu na poplatníka, vyživovanou osobu a dítě na 60% průměrné superhrubé mzdy (dnes by to vycházelo na 19800 Kč ročně pro všechny místo 24840 na poplatníka a vyživovanou osobu a 11604 na dítě) a tím odstranit nesmyslnou diskriminaci rodin (dnes pár dvou vydělávajících osob uplatní vyšší slevu na dani než jedna osoba se dvěma dětmi a stejným úhrnným příjmem, takže objektivně bohatší lidé dle příjmu na osobu jsou zvýhodněni vyšší daňovou slevou) - z hlediska rozpočtu jde o výnosově neutrální opatření

6) ze snížené sazby DPH přesunout do základní sazby pouze leteckou dopravu, zvířata a potřeby pro chovatele a vybrané zdravotnické pomůcky kosmetického charakteru a sazby ponechat na dnešní úrovni, maximálně obě sazby zvednout o 2 procentní body a výnos využít výhradně na umořování státního dluhu. (odhadem -10 mld. proti sjednocení DPH na 19%)

Celkově by se daňový a odvodový výnos zvýšil o 55 mld. Kč proti plánům Kalouska, zároveň by došlo k narovnání nejkřiklavějších rozdílů v odvodech a daňových slevách, snížila by se atraktivita švarcsystému, cenové nárůsty by byly výrazně menší a rozložené mezi více výrobců a poskytovatelů služeb, čímž by promítnutí daně do ceny nebylo tak zásadní, aby znamenalo tlak na omezení domácí spotřeby. Navíc by rozpočet ušetřil kolem 6-8 mld. Kč plánovaných na kompenzace. A změna podnikatelského prostředí by nebyla tak dramatická.

Bohužel spíše než takového přístupu se od ministra financí dočkáme dalších pokusů, které bude chtít opět naprosto přehodnotit, až se mu to bude hodit.