Tak už jsem také „pozitivní“. Chytl jsem někde klíště.

Během milostné předehry mi má manželka na místech, kam bez pomoci zpětného zrcátka nedohlédnu, „cosi“ objevila. Tvářila se, jako kdyby to byl zhoubný melanom. Máš klíšťáka! Od té chvíle jsem se stal potenciálně nakaženým.

Nebylo to samozřejmě mé první klíště v životě, ale všechna ta předchozí jsem chytil v době, kdy ještě v rádiu vysílali zprávy o stavu na českých tocích v sedm hodin ráno a taky informace o výšce, tlaku, teplotě a rosném bodu. Do dneška mi utkvělo v hlavě : Ohře – Louny, tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře a odběrový stupeň zemního plynu a svítiplynu. Teď je však úplně jiná doba. Místo milibarů a rosných bodů přicházejí jobovky o biozátěži, která většinou pendluje mezi dvojkou a trojkou. Trojka fakticky znamená pro potenciální kardiaky a osoby starší padesáti let zákaz vycházení a pro zbytek populace omezení veškerých pohybových aktivit. „Totalitní“ rosný bod nahradil údaj o aktivitě momentálně největší metly lidstva - klíštěte. Aktivita klíšťat je většinou hlavní ranní zprávou dne, která předchází všemu ostatnímu. Jsou-li klíšťata přespříliš aktivní, je to důvod k placenému pracovnímu volnu. Nastává čas „zalehnout na matrace“, jak by zavelel Don Corleone.

Samozřejmě chytit klíště nutně neznamená konec nebo doživotní invaliditu na vozíku pro paraplegiky. Třeba se nestane vůbec nic. To však byla první a zároveň poslední povzbudivá informace, kterou jsem si vygooglil. Nejdůležitější, stejně jako u rakoviny, je odhalit zakousnuté klíště včas. Rozhoduje každá vteřina. Když se klíště včas vytáhne, zpravidla nestačí vpravit do těla ani encefalitidu a ani boreliózu. Při mé příslovečné smůle se mi klíště přisálo tam, kde, jak se říká, pozbývají záda své slušné označení. Tam fakt nedohlédnu. Asi jsem si měl pomocí sestavy několika zrcátek prohlédnout i místa mému zraku běžně nedostupná, ale kdybych tak pravidelně činil, možná bych byl považován za osobu trpící vzácným druhem perverze /self voyerství/. I když jsem cenné hodiny promrhal, muselo klíště okamžitě pryč. Jenže jak.

Rodiče mi vždycky vytahovali klíště tak, že ho pomoci vazeliny nebo oleje udusili a pak je pinzetou vykroutili ven. Dnes by tímto postupem asi zavdali důvod, aby jim Barnevernet odebral dítě z jejich rodičovské péče. Jakékoliv přidušení klíštěte má totiž za následek, že se mu udělá špatně a  do postižené tkáně se vyzvrací. Tím je ovšem osud napadené oběti definitivně zpečetěn. Nešetrné zmáčknutí zadečku nebezpečného parazita ocelovou pinzetou je rovněž fatální. Infikované vnitřnosti se tak dostanou přesně tam, kam nemají a dílo zkázy je dokonáno. Ani točení klíštěte ve směru hodinových ručiček dávno neplatí. Bohužel jsme v naší lékárničce nenašli sadu k odstraňování klíšťat. Zbývalo jen kývavým pohybem přimět parazita k ústupu. Po půlhodině usilovného kývání to žena vzdala. Situace připomínala akční scénu z nějakého seriálu z prostředí záchranné služby. Chybělo jen obligátní „ztrácíme ho!“ Byl pozdní večer, všechny lékárny zavřené a na přivolání rychlé zdravotní pomoci, která by se zapnutou houkačkou přikvačila se speciálními kleštičkami a účinným antiseptikem, jsem odvahu nenašel.

Druhý den ráno se ženě s rouškou a gumovými rukavicemi „podařilo“ klíště odstranit. Ty uvozovky jsem dal proto, neboť ve skutečnosti odstranila jen větší půlku parazita. Kusadla zůstala. Některé prameny tvrdí, že kusadla tak nějak samy od sebe vyhnijí nebo budou vypuzeny stejně jako nějaká tříska. Jiné prameny zase straší, že pokud přední část zůstane v těle, je zapotřebí ihned vyhledat lékaře. Ten by mě však s veškerou pravděpodobností poslal přesně do těch míst, kam se mi klíště zakouslo. Navíc jsem se dostal do fáze postupného smiřování. Inu jsem pozitivní. Možná. Kdyby v rádiu pořád hlásili jen tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře, bylo by mi hej. Takhle mi nezbývá než čekat, zda-li mi začne podezřele bolet hlava nebo se na zadku rozšiřovat červený kruh nebezpečí.Co říci na závěr... Lidé bděte a využijte zlevněnou nabídku vakcinace proti klíšťové encefalitidě.