Lepší je mít kapsu prázdnou, než v ní mít pětitisícovku.
Udělal jsem obrovskou chybu, že jsem si na poště nechal proplatit přeplatek za plyn 5002,00 Kč tou šíleně velkou bankovkou, kterou jsem pak víc než týden nemohl nikde udat. Neexistuje totiž žádná jednoduchá metoda, jak se ji v rámci běžných útrat zbavit.
V samoobsluze, kam chodím běžně nakupovat čerstvé pečivo, by vytažení tak vysoké bankovky ze šrajtofle vyvolalo u paní pokladní stejnou reakci, jako kdybych rozevřel baloňák, pod nímž bych už nic dalšího neměl. Přesto jsem to zkusil. Omluvně jsem ji sdělil, že mám jen pětitisícovku. „To nevadí, zaplatíte mi příště,“ přešla s útrpným úsměvem pokladní mé faux pas.
Abych „Masarykem“ platil jízdné v autobuse, na to mi scházela odvaha. Řidiči autobusů nemají k ráně daleko, o čemž se nedávno mohla přesvědčit jedna studentka, která byla při pokusu zaplatit tisícikorunou nejen vyloučena z veřejné dopravy, ale i inzultována zlostí nepříčetným šoférem. Malé shopy s drahým zbožím také nejsou řešením. Každý tu platí zlatou nebo platinovou platební kartou. Pětitisícovkou se tu snaží platit jen podivíni a falšovatelé bankovek. Když už se totiž někdo pustí do tak nimravé až filigránské práce, jakou je výroba falšovaných bankovek, nebude plýtvat svou energií na dvoustovce, to dá rozum. Jedině pětitisícovka stojí za ten risk. Asi po třech mých neúspěšných pokusech udat „Masaryka“ se mezi obchodníky našeho městečka brzy rozneslo, že po náměstí se potlouká nějaký zdánlivý „slušňák“, který se za každou cenu snaží zbavit podezřelé pětitisícovky. To už jsem si připadal jako zoufalý prodejce obcházející s tureckým medem slunící se rekreanty na luxusní hotelové pláži.
Mít totiž u sebe příliš velké bankovky je skoro stejná blamáž, jako si nasadit na obličej punčochu. Slušný člověk větší platby dělá výhradně bankovním příkazem nebo jiným transparentním způsobem. Jen v pološeru organizovaného zločinu se platí hotově na dřevo. Dříve, než-li mne začne, jako potencionálního podezřelého, legitimovat státní policie, rozhodl jsem se, že zajdu do pobočky nějaké banky a nechám si tu prokletou pětitisícovku rozměnit. I zde jsem si připadal spíše než klient jako přestupce stojící před komisí veřejného pořádku. Musel jsem sdělit své jméno a datum narození. Přepážková úřednice nakrmila počítač a s rukou na tlačítku alarmu mne neustále ostražitě sledovala. Pak mne přísně vyzvala, abych ji podal bankovku. Tím jsem definitivně ztratil kontrolu nad přeplatkem za plyn. Pečlivý způsob, kterým ověřovala její pravost , nevěstil nic dobrého. Co když mi na poště vydali, byť samozřejmě nechtěně, falzifikát? Za udání padělaných peněz bych mohl vyfásnout až osm let.„V pořádku,“ řekla po nekonečných vteřinách napjatého ticha úřednice. To už jsem se potil jako dveře od chléva. Z banky jsem vyšel opět jako slušný občan s peněženkou nabitou k prasknutí běžným oběživem.
Tím však příběh úplně nekončí. Než jsem usnul, vzpomněl jsem si na Andreje Babiše, jak před komunálními volbami obdaroval v pražském metru jednoho bezdomovce, který si stěžoval, že mu lidi házejí do klobouku málo drobásků, pětitisícovkou. Jak já jen panu premiérovi rozuměl. O osudu obdarovaného bezdomovce jsem se však neodvážil ani spekulovat.
Vilém Ravek
České učitelky, letos opravdu nejezděte k Jaderskému moři!
Už od dob první republiky se traduje, že každou letní sezónu sežere žralok českou učitelku. Od letoška to prý bude ještě větší adrenalin. Paní učitelky, nejezděte k Jaderskému moři. Ještě si to dobře rozmyslete.
Vilém Ravek
Človíčci, zlatíčka moje, máte rádi zdrobněliny?
Kdo po přečtení, „nejprve rozkrojím chlebíček, pak namažu máslíčko, přidám šunčičku a k tomu kafíčko“, je schopen další četby, nechť vstoupí dále.
Vilém Ravek
Krátké milostné utrpení mladého ragbisty
Ragby je hra barbarů hraná gentlemany, vysvětloval ji. Zeptala se ho, jak se takové gentlemanství projevuje. Třeba tak, že po zápase jdou oba soupeřící celky na společnou večeři. Říká se tomu třetí poločas, odpověděl.
Vilém Ravek
Zahrajte si hru na Lojzu a Lízu a pak se polibte pod rozkvetlým stromem
Zahrát si hru na Lojzu a Lízu inspirovanou písní Michala Tučného a pak navrhnout polibek pod rozkvetlým májovým stromem není dobrý nápad.
Vilém Ravek
Role outsidera mě štve, ale role horkého favorita smrtelně děsí
V roli outsidera se mi ego rozpustí stejně rychle jako sněhulák na Štědrý den, ale v roli horkého favorita přijdu nejen o ego, ale i o zdravý rozum.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
ANALÝZA: Válka mezi světem a Izraelem? Proč se po něm šlape a žádají sankce
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Od Izraele se v probíhajícím konfliktu s Hamásem část světa odvrací. Například zpravodajka OSN...
Byli jsme jen kořist. Získali mě přes nejistoty, vypráví exčlenka Sinčchondži
Premium Před křesťanskou sektou Sinčchondži varují odborníci napříč celou republikou. Jak je možné, že...
Jedoucí auto zasáhl na Plzeňsku blesk, na místo museli přijet hasiči
Málo vídaná situace se v sobotu odpoledne udála na Plzeňsku mezi obcemi Kožlany a Kralovicemi. V...
Potvrzeno, francouzští vojáci povedou výcvik na Ukrajině. Mají dorazit i F-16
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující...
- Počet článků 288
- Celková karma 25,43
- Průměrná čtenost 1571x