Kdo se v době normalizace pohlavně vzrušil v hodině sexuální výchovy, ať se přihlásí.

Učitel pověřený vedením sexuální výchovy stál tehdy před nesplnitelným úkolem. Musel dětem objasnit lidskou sexualitu tak, aby u nich nevzbudil předčasný zájem o sex.

Po roce 1970 s erotikou na obrazovce a na filmovém plátně jako když utne. Ne, že by nebyla vůbec, ale stejně jako mandarinky se stala nedostatkovou. Aby zmizela úplně, to po proběhlé globální sexuální revoluci, která se v druhé polovině šedesátých let nevyhnula ani českým zemím, nešlo. I tak však byl rázný přechod z uvolněných šedesátek do normalizačně puritánských sedmdesátek jak náraz v stokilometrové rychlosti do betonové zdi dukovanské chladící věže. Vrcholem normalizačního seriálového sexu byla tehdy pověstná postelová scéna mezi Ženou za pultem Jiřinou Švorcovou a Petrem Haničincem. Nahá chlupatá hruď Haničince a odhalené rameno Švorcové vyvolala vlnu protestů „slušných“ diváků. Dnes by se tento typ erotiky zařadil na pornografických webech do speciální sekce nazývané „zralí“ určené pro úzkou skupinku fajnšmekrů. Při úporné snaze vyhnout se co největším obloukem úpadkové dekadenci od socialistického budování odtrženého sexu, se dostavoval efekt přesně opačný. Líbačky Brežněva s Husákem, při nichž Husák evidentně tahal za kratší konec provazu, už byla tvrďárna jen pro opravdu otrlé. Ve srovnání s tím se nahá Bardotka jevila jako obrázek panenky Marie nad manželskou postelí.

Nic se nedařilo, jak by mělo. Ďábel se totiž jako vždycky skrýval v maličkostech, třeba v předepsaných tělocvičných úborech určených pro školní mládež. Kluci povinně nosili bílé tílko a volně plápolající červené trenýrky a holky bílou halenku a modré trenýrky ušité z teplákoviny. Na rozdíl od chlapeckých trenek byly holčičí nohavičky opatřené dole stahovací gumou. Jelikož až do páté třídy měli kluci a děvčata společný tělocvik, vytvořily se všechny podmínky pro to, aby praktická část výuky u předmětu biologie člověka pro osmý postupový ročník probíhala o několik let dříve. Kluci měli smůlu, ale děvčatům se opakovaně jednou týdně naskytovala příležitost in natura porovnávat pohlavní orgány svých třídních spolužáků. Na prvním stupni převažovaly jako třídní soudružky učitelky, jejichž tváře při nácviku přeskoku roznožkou přes cvičební kozu byly ve tvářích ještě červenější než volné trenky jejich žáků. Co však měly dělat? Nařídit aby kluci také nosili modré cvičební bombarďáčky? Vyloučeno.

Nějaká sexuální osvěta pro novou nastupující generaci sice existovala, ale na rozdíl od tělocviku pro čtvrtý a pátý ročník nepřinesla nic nového a zajímavá byla asi stejně, jak povinné školení bezpečnosti práce. Učitel pověřený vedením sexuální výchovy byl na tom hůře než pohádkový Honza, který dostal od krále za úkol postavit přes noc palác nebo najít slepici snášející zlatá vejce. Učitel totiž musel dětem objasnit nejdůležitější otázky lidské sexuality tak, aby přitom zároveň nedráždil jejich sexuální představivost a nevzbuzoval u nich předčasný zájem o sex.

Přírodě se však poručit nedá. V době, kdy normalizační puritánství vrcholilo, začaly najednou chodit mladé ženy a dívky bez podprsenky. Ta nádherná pastva pro oči skončila překvapivě až po sametové revoluci na začátku devadesátek, kdy prakticky každý novinový stánek začal připomínat řeznický krám s ženským masem a dětským očím se stalo veřejně přístupné to, za což by šli jejich rodiče k trestnímu soudu pro šíření pornografie.

Ono to bylo pro tehdejší mocné těžké. Zakazovalo se a přikazovalo se ledacos, ale předepisovat ženám, kolika vrstvami oblečení si musí zakrývat své vnady nenašli odvahu /a možná ani chuť/ stejně jako zdražit pivo. Abych byl spravedlivý, občas se i v českých filmech objevil nahý zadek. Nijak často to nebylo, ale stávalo se. I když však cenzura zamhouřila oko, nastoupily nůžky promítačů filmů, kteří si vystřihovali nejerotičtější pasáže pro svou soukromou potřebu a zklamaný divák si mohl stěžovat tak leda na lampárně. Těch odhalených scén sice nebývalo mnoho, ale stály za to a byly dráždivě erotické a krásné. Až si říkám, že někdy je lépe méně než více. To, co se podařilo Jiřímu Menzelovi v Postřižinách, už později nikdy nedokázal zopakovat. Paní správcová Maryška koupající se v pivovarnické lázni okouzluje i generace, která vyrostly na internetu překypujícího erotickými web stránkami.

Jak normalizační mravnostní prohibice rychle začala, tak ještě rychleji skončila. Všiml jsem si však, že i dnes sílí tendence k zavádění různých regulací, kvót a chemicky čistých ideologií. Řeka si však vždycky při první vhodné příležitosti najde svoje staré koryto.