Až nebudeme mít babičky.
Průměrný věk zemřelých je podle statistických údajů 81,4 let. Smrtka mává svou kosou takřka výhradně u starých a nemocných. Samozřejmě ještě mnohem tragičtější by bylo, kdyby zákeřný virus kosil novorozence a batolata – tedy druhou velmi zranitelnou skupinu naší populace. Jinak váží smrt u toho, který měl mít před sebou mnoho desítek let života, než u toho, který je, jak říká Bible, „sytý dnů“. Naplní-li se ten nejčernější scénář, může být jedním z následků pandemie, že si mnoho z nás bude muset zvykat žít bez svých babiček a dědečků. Posune se i historie, neboť ta začíná v okamžiku,kdy skončí vzpomínky posledních žijících pamětníků.
Dnešní nejstarší pamětníci jsou ti, kteří ještě zažili katastrofickou druhou světovou válku, lístkový systém, politickou perzekuci a hmotnou nouzi. To, co tehdy zažívali, zažívali před nimi i jejich rodiče a prarodiče. Z generace na generaci předávali pamětníci své zkušenosti, které za svůj život načerpali. I tehdy se svět měnil, ale zdaleka ne tak rychle. Zkušenosti těch nejstarších měly svou váhu, zvláště tehdy, když bylo ouvej.
Pak se najednou všechno dalo tak rychle do pohybu, že i střední generace si vedle mileniálů připadá jako pologramotná. Reálný svět se stal jen kulisou pro svět virtuální. Zrychlovaly se nejen počítače, ale prakticky úplně všechno. Rozvážnost byla vnímána jako pomalost a pomalost jako nemohoucnost. Vzpomínání pamětníků připomínalo listování ve starém foto albu plným vybledlých černobílých fotek dokumentujících svět, který už dávno přestal existovat. Přetrvávající zvyky našich babiček a dědečků pozbývaly racionálního smyslu. K čemu zahrádky a králíkárny, když supermarkety přetékají vším, na co si člověk vzpomene? Proč zásoby, když zásilkové služby přivezou až do bytu pizzu? K čemu rady pamětníků, když už se všechno řeší virtuálně včetně zakoupení lístku do kina?
Ještě dlouho před koronavirem jsem si s pohnutím četl deník, který tu zůstal po mé matce. Zdálo se mi až neuvěřitelné, co všechno musela její generace prožít a jaké problémy řešit. Děkoval jsem Bohu, že toho všeho já, mé děti a i mí vnuci jsme byli ušetřeni. Tehdy vskutku na „virtualitu“ nebyl čas, neboť realita byla až příliš surová. Stále si budu vyčítat, že v době, kdy máti ještě žila, jsem až příliš spěchal a nenašel více času si s ní popovídat. V pokoji plném starých obrazů /dříve byl zvyk zaplnit stěnu obrazy jak v obrazárně/ jsem si mohl užívat pocitu, že čas se zastavil, zatímco za okny pádil jako splašený kůň. Teď mi zůstal jen její deník...
V současné době se o své pamětníky kolektivně strachujeme. Všichni pro ně dělají, co mohou. Možná by ještě neškodilo poněkud ubrat na blahosklonné shovívavosti nad jejich počínáním a pokusit se najít v tom, co dělají, racionální jádro. Třeba se neposmívat jejich zdánlivě pošetilému nakupování mouky. Proboha, co se starodávnou moukou v naší zdravě racionální výživě vyhýbající se moučným jídlům? Jenže když je opravdu nejhůře, např. při dlouhodobém zákazu vycházení a kolapsu distribuce potravin, je mouka smíchaná s vodou nejsnadnějším způsobem, jak si udělat alespoň placku.
Až všechno zlé skončí, určitě se masově nevrátíme k malovýrobě základních potravin, ale možná místo dalších metrů čtverečních anglického trávníků se začnou opět objevovat zahrádky, aby čerstvá zelenina byla po ruce i v době, kdy bude vyhlášena karanténa. Možná i na ty králíkárny dojde. Až nebudeme mít babičky a obchodní řetězce budou daleko, budeme si muset nějak poradit sami.
Vilém Ravek
České učitelky, letos opravdu nejezděte k Jaderskému moři!
Už od dob první republiky se traduje, že každou letní sezónu sežere žralok českou učitelku. Od letoška to prý bude ještě větší adrenalin. Paní učitelky, nejezděte k Jaderskému moři. Ještě si to dobře rozmyslete.
Vilém Ravek
Človíčci, zlatíčka moje, máte rádi zdrobněliny?
Kdo po přečtení, „nejprve rozkrojím chlebíček, pak namažu máslíčko, přidám šunčičku a k tomu kafíčko“, je schopen další četby, nechť vstoupí dále.
Vilém Ravek
Krátké milostné utrpení mladého ragbisty
Ragby je hra barbarů hraná gentlemany, vysvětloval ji. Zeptala se ho, jak se takové gentlemanství projevuje. Třeba tak, že po zápase jdou oba soupeřící celky na společnou večeři. Říká se tomu třetí poločas, odpověděl.
Vilém Ravek
Zahrajte si hru na Lojzu a Lízu a pak se polibte pod rozkvetlým stromem
Zahrát si hru na Lojzu a Lízu inspirovanou písní Michala Tučného a pak navrhnout polibek pod rozkvetlým májovým stromem není dobrý nápad.
Vilém Ravek
Role outsidera mě štve, ale role horkého favorita smrtelně děsí
V roli outsidera se mi ego rozpustí stejně rychle jako sněhulák na Štědrý den, ale v roli horkého favorita přijdu nejen o ego, ale i o zdravý rozum.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí
Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...
Poslední šance dostat dítě na tábor. Co se letos mění a kde ještě hledat místo
Premium Čarodějnickými hábity, klobouky a nezbytnými hůlkami se děti z Teplic na rozdíl od filmového...
Rusko je agresor, připustil lídr SPD Mach. Chce zrušit Green Deal
Stanovuje si troufalý cíl zrušit Green Deal, zpochybňuje závazek přijmout euro a připouští, že...
Fackují ho, kopou, ničí mu foťáky. Ale stařičký král paparazzi stále fotí
Seriál Jedenáctkrát mu zlomili žebra, jednou ho pobodali, sto osmdesátkrát byl v nemocnici. Naposledy...
- Počet článků 288
- Celková karma 25,46
- Průměrná čtenost 1571x