Pane premiére, mé České republiky …….
To mi však nebrání tomu, abych vás nejen kritizoval, ale taky pochválil.
Pracuji celý život v gastronomii a hotelnictví, proto tuto krizi spojenou s tím zatraceným virem vnímám především z tohoto oboru a upřímně, my restauratéři, hoteliéři a provozovatelé sportovních center, zaměstnanci gastronomie atd... nemáme to jednoduché. Ale to asi nikdo.
- Dovedu si představit, že toto období je pro vás velmi náročné jak psychicky, tak fyzicky.
- Dovedu si představit, jak málo v tomto čase spíte.
- Dovedu si představit, kolik hodin denně trávíte na všech možných zasedáních, tiskových konferencích a rozhodujete o bezpečnosti České republiky.
- Dovedu si představit, jak těžké je udělat spousty rozhodnutí, která se nebudou široké veřejnosti líbit a která budou na sociálních sítích komentována velmi negativně.
- Dovedu si představit, kolik urážlivých emailů, sms zpráv a komentářů na svoji osobu dostáváte.
- Dovedu si představit, jak těžké pro vás a celou Vládu musí být tyto komentáře číst, zvláště děláte-li svá rozhodnutí pro nás, pro občany České republiky ve své nejlepší vůli a s nejlepším vašim svědomím.
Ano, mnohá rozhodnutí nejsou populární. Lidem se nelíbí a mnozí je kritizují. Přesto však chápu, že to jsou rozhodnutí důležitá a nevyhnutelná. S dopadem na nás všechny.
Vidím to u nás v hotelech. Hosté chybí. Ti co bydleli předčasně odjíždí, a noví v nedohlednu.
Obsazenost 10%. Dnes jste nám zavřeli restaurace, takže jsme byli nuceni improvizovat a v pět hodin ráno jsme narychlo dělali 350 snídaňových balíčků, abychom vůbec byli schopni dát našim hostům najíst.
Naši zaměstnanci nemají práci. Ti, co byli ve zkušební době, s nimi jsme rozvázali pracovní poměr.
Zrušili se všechny externí firmy. Personál, který zbyl, dělá vše potřebné. Vaří, peče, smaží, uklízí, myje nádobí. To si nestěžuju, pouze popisuji situaci.
Zbytek personálu je za 60% mzdy doma a čeká, kdy se to zlepší..... To je otázka?
Ale to nejsme jen my. Ten koloběh se rozjel.
Pekaři pro nás nepečou pečivo. Řezník nedodává maso a uzeniny. Od mlékaře nebereme sýry a mléko. Od zelináře nebereme ovoce a zeleninu atd...
Zelinář nemá odbyt na svoji zeleninu a tak propouští externí firmy. Propouští skladníky, nákupčí, řidiče.
Řezníci a pekaři zastavili výrobu, snižují stavy personálu, ruší externí dodavatele, propouštějí řidiče.
A jejich dodavatelé nemají odbyt na dobytek, mouku, pšenici atd.... I ti snižují výrobu, propouští externí firmy, propouští řidiče. A jejich dodavatelé to samé. A jiní dodavatelé dodavatelů. A výrobci, kteří nemají odbyt. A zemědělci, a chovatelé a....
Potom přijdou další ztráty. Ať chceme, nebo nechceme, máme skladem materiál, který se nedá zamrazit, nebo zpracovat. Vzhledem k tomu, že všechna nařízení vlády přišla ze dne na den a tedy to poslední v noci z pátka na sobotu, nedokázali jsme snížit stavy zásob na minimum. Potraviny se začnou kazit, procházet a my je budeme nuceni likvidovat a vyhazovat.
A přijdou další a další ztráty. Lidi bez práce, nebo na zkrácené úvazky, nebudou nakupovat, nebudou chodit do restaurací, nebudou cestovat. Budou se bát a budou šetřit. Do státní pokladny tím pádem poteče méně peněz, než se předpokládalo a výdaje spojené s Korona virem zatěžují státní pokladnu víc než by bylo zdrávo.
Nikdo jsme s tím nepočítali. Nikdo na to nebyl připraven a stejně jako s tisíciletou vodou v roce 2002, nikdo jsme to nezažili. Dnes se už všichni z té velké vody ponaučili. Udělala se spousta opatření, záchranné složky vědí jak v případě velké vody postupovat, takže přijde-li znovu velká voda, nebudou již následky tak fatální jako před těmi osmnácti lety.
Stejně jako v roce 2002 primátor Němec, mohl i letos Babiš a celá vláda situaci podcenit a nic neudělat. Jak by to ale dopadlo?
Podívejme se na Itálii, kde to vláda podcenila. Kolik je tam nakažených a kolik je tam mrtvých? Podívejme se na Čínu, kde to nejen, že ignorovali, ale ještě se to podobně jako SSSR - Černobyl pokoušeli před světem ututlat.
Jak by to v Číně a Itálii vypadalo, kdyby jejich vláda zareagovala stejně jako ta naše?
Takže pane premiére, přes všechny kecy na sociálních sítích, přes všechny stesky pana Hrušínského, že se jedná o cílený atak premiéra na divadlo Na Jezerce, přes všechny řeči o tom, jak na celé situaci profituje Agrofert a přes všechno co jste kdy udělal a za co vás nemám rád, tak za to, jak celou situaci zvládáte, za přístup, starost o Česko republiku, za ty probdělé noci které byly a které budou, tak za to všechno VÁM DĚKUJU.
Celá tato nemilá situace ukázala, jakým jste manažerem. Že se dokážete rozhodovat a udělat opatření, která nebudou populární a za která budete kritizován.
To chce kus odvahy a i za to VÁM DĚKUJU.
Teprve teď se ukazuje, že volba některých ministrů byla, byť se to z počátku nemuselo zdát dobrá volba. Smekám před ministrem zdravotnictví panem Adamem Vojtěchem. Je obdivuhodné, jak to celé dává a jak stále odolává tlaku, který je na něho vyvíjen, takže i za to VÁM DĚKUJU.
Jsem rád, že nejen vy pane premiére, ale i celá vláda komunikujete s médii. Že jste často v televizích, poskytujete rozhovory, mluvíte k lidem, upozorňujete na rizika, varujete, vysvětlujete, takže i za to VÁM DĚKUJU.
Co říct závěrem? Doufám, že nemluvím jen sám za sebe. Doufám, že postup a osobní přístup Babiše a Vlády vnímají spoluobčané stejně dobře jako já. Nebo minimálně většina z nás.
Situace není lehká a nebude. Opatření budou trvat možná měsíc, možná ještě déle, ale než se z toho vzpamatujeme, tak to mým odhadem bude trvat rok, ne-li déle.
Jestli všechna rozhodnutí premiéra Babiše a Vlády ČR byla správná nebo ne, to ukáže čas.
Možná něčeho bylo moc a možná něčeho málo. To dnes nikdo neví.
Já jsem ale rád, že jsme nic nepodcenili.
Ano, není to příjemné. Bolí to a bolet bude. Všichni se budeme muset uskromnit. Někdo víc a někdo méně.
Na druhou stranu, když nejde o život, jde o hovno. Peníze si vyděláme.
Ale kdyby k těmto rozhodnutím a opatřením vlády nedošlo, možná by i o ten život šlo. Kdo ví?
Takže i za to VÁM DĚKUJU.
Radek Pálka
Kam zmizel Michelin?

Ti z vás, kteří sledujete Českou gastronomickou scénu jistě i sledujete restaurace s oceněním nejvyšším, tedy s oceněním Michelin. Co víc by si provozovatelé a slavní šéfkuchaři mohli přát než ocenění Michelin.
Radek Pálka
Končím

Nejedná se o žádný nekrolog, nebo o dopis na rozloučenou. Jen se s tímto slovem ,,KONČÍM,, se v poslední době u kuchařů setkávám čím dál častěji. Jedna věc je, že mnoho kuchařů z oboru odešlo během kovidu. í době u kucha
Radek Pálka
Proč jsem vydal knihu?

Lidé si vydávají knihy z mnoha různých důvodů. U mě to byla mimo jiné touha tu něco po sobě zanechat, ne jen proběhnout životem a pak navěky zmizet.
Radek Pálka
Zvěřinové hody bez zvěřiny

Mým dávným přáním, ještě z dob totality bylo jít pracovat do zahraničí.Měl jsem štěstí, že ještě když jsem pracoval u Durana, tak oba hlavní kuchaři, jak Jirka Syrový, tak zástupce Zdeněk Trunec
Radek Pálka
Svět se zbláznil

Covid nám přinesl mnohé, ale zatím nevidím nic pozitivního. Chvíli jsem doufal, že vše okolo pandemie zlomí vaz vládě Andreje Babiše, ale jak to tak vypadá, ani to se nestane.
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Výbuch v Poličce: ostraha hlásila, že se předtím nad areálem vznášely cizí drony
Exploze v muničním areálu v Poličce, k níž došlo koncem března, stále vyvolává otázky. Ačkoli...
Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu
Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Od královského fondu ke kryptoměně: dvě kauzy, které spojují stejní lidé
Jsou to dva na první pohled odlišné projekty – investiční skupina s údajným napojením na malajskou...
Vysvětlete, proč jste nezadrželi Netanjahua, žádají soudci z Haagu Maďarsko
Soudci Mezinárodního trestního soudu žádají Maďarsko, aby vysvětlilo, proč nesplnilo svou povinnost...
Plovoucí tanker na Vltavě a prodloužení Baťova kanálu. Z Česka je plavební velmoc
Česko se stává plavební velmocí, třebaže nemá moře. Na říční síti vzniká obrovské množství...
Vlak srazil a usmrtil na Táborsku člověka, část koridoru stojí
Nedaleko Sudoměřic u Tábora v pátek odpoledne srazil a usmrtil vlak člověka. Mezi stanicemi...

Prodej bytu 3+KK 70m2 Lavičky
Lavičky, okres Žďár nad Sázavou
4 500 000 Kč
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3426x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz