Zakažte Batmana, střílečky a Boženu Němcovou!

Tak nám hrůzný a politováníhodný masakr v denverském kině zase rozvířil úvahy vychovatelů lidstva o tom, co povolit a co zakázat. Odteď tedy jen hodné pohádky na dobrou noc, tvořivě výchovné PC hry a filmy o bezbřehé lásce všech ke všem. A žádné zbraně, to se rozumí.

Kulturní vzory násilí svádějící k nápodobě nejsou ovšem vynálezem moderní doby. Jde spíš o to, kdo se předlohy chopí doslova a koná zlo.

Zkusme se namátkou podívat na klasické české pohádky:

"Bruncvík vrazil do hodovní síně, kde seděl král s dcerou a ostatní družinou, vytasil meč a vzkřikl: Všem hlavy dolů! Naráz byli všichni popraveni"

"Ohrožený Bruncvík vytasil meč a vykřikl: Všem těmto hlavy dolů! A již padaly hlavy jako uťaté makovice"

(A. B. Šťastný: Mandel pohádek)

Totéž se děje v pohádkách Boženy Němcové či K. J. Erbena, příběhy jsou kruté, tresty přísné a konec často definitivní -  neposlušná kůzlátka sežral vlk, loupežníkům vykukujícím z jeskyně byla sražena hlava jednomu po druhém.

Kapitola sama pro sebe jsou Broučci, nakonec všichni pěkně zmrznuvší, neboť tak to na tom světě chodí.

Světový kulturní poklad také nezaostává, H. Ch. Andersen či bratři Grimmové chmurnou neúprosností svých příběhů překonávají všechny moderní horory a co naši slovanští bohatýři, dobří chlapci Ilja Muromec, Ilja Volžanin, Dobryňa Nikitič, Čuryla Plenkovič a další chlapáci - hlav nabodnutých na kůlu nepočítaně, čarodějnice v peci, podrazy, lži, lsti ...

Přesto tato kulturní tradice sama o sobě nevychovává narušené děti a masové vrahy.

Na druhé straně, když jsme si před pár desítkami let, počítači a akčními filmy nedotčeni, hráli na vojáky, tak někteří spolužáci chtěli být esesáky a největší pitomec si hrdě říkal  "umbanfýrer Štetke".

Takže je omyl, že by snad v předpočítačovém věku bylo lépe a hajzlíci se neměli čím inspirovat. Kdo inklinuje ke zlu, návod si vždycky najde. A kdo ne, toho krvavá střílečka nezkazí.

Pokud jde o držení zbraní, srovnávat přísnější evropskou tradici s relativní americkou volností prostě nelze. On ten snadnější přístup ke zbraním v USA je vyvážen daleko tvrdšími pravidly a důrazem na jejich dodržování. U nás opilý blbeček může půl hodiny ohrožovat hosty v baru namířenou zbraní, aniž by někdo z přítomných či policie zasáhl, v Americe by za stejných okolností tentýž člověk během minuty měl v hlavě kulku ze zbraně některého z ozbrojených hostů, nebo během další minuty ze zbraně přivolané policie. Proti větší svobodě stojí tedy větší důraz na individuální odpovědnost a pohotovost k trestání nezodpovědnosti.

A nakonec:

Největší a nejhrůznější masové masakry se vždy konaly a konají institucionálně, ve jménu idejí, proti tomu jsou civilní excesy vyšinutých asociálních magorů jen výjimkou dokládající pravidlo, že jedinci ve své většině nevraždí, to až když jsou začleněni do nějakého soukolí, kde se individuální odpovědnost vytratí.