Jak jsem potkal brouky (Díl LXV. - Pouzdřany 2024 - 2. expedice)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Splnilo se, v co jsme doufali. Jarní Pouzdřany se znovu ukázaly jako velmi plodné. Minule jsme se radovali zejména z pěti druhů majek, dnešní díl přináší mimo jiné úrodu kozlíčků a nosatců a také pestrou směs motýlů. Ani vzácný pýchavkovník, při první návštěvě odnesený větrem, nám tentokrát neunikl.

Duben – měsíc knihy a kozlíčků. Kozlíček písečný je teď v lokalitě velmi hojný, našli jsme jich hned 18:

Kozlíček písečný

Kozlíček hnědý není v Pouzdřanech zcela běžný, ale tu a tam se vyskytne. Dva na nás čekali blízko železniční zastávky:

Kozlíček hnědý

Malý grizzly se nám v doubravě sousedící se stepí neukázal, ale na spodní straně starého dubového kmene jsme našli lence Hypulus quercinus. Tento potemníkovitý brouk, tvor převážně noční, má rád zachovalé dubové porosty a k životu potřebuje staré dřevo:

Lenec – Hypulus quercinus

Přítomnost nosatce žaludového v doubravě překvapivá není. Tento ukázkový Cyrano navrtává žaludy, ve kterých se pak vyvíjejí jeho larvy:

Nosatec žaludový

I ve stepi žijí nosatci. Našli jsme zde dva různé lalokonosce, vedené na Červeném seznamu. Na menšího z nich jsme natrefili šťastnou náhodou, protože jde o noční druh, který se normálně přes den skrývá:

Lalokonosec – Otiorhynchus chrystosictus

Větší z obou druhů, Otiorhynchus bisulcatus, se živí lískou:

Lalokonosec – Otiorhynchus bisulcatus

Jakubovým velkým přáním bylo konečně vyfotit pýchavkovníka, který při předchozí výpravě s poryvem větru odcestoval do dáli. Nález skupinky čtyř starých vatovců, v nichž se pýchavkovníci i jiní brouci s oblibou skrývají, byl nadějný. A opravdu – hned v první zteřelé houbě byli dva pýchavkovníci a také plno vlnců rezavých:

Vatovec obrovský

Vlnec rezavý, povrchem těla připomínající skořápku kokosového ořechu, je příbuzný lesknáčků. V různých pýchavkách se vyvíjí a také v nich přezimuje:

Vlnec rezavý

A tady je náš cestovatel, či spíše jeho bráška, ještě celý upracovaný. Dospělci pýchavkovníka vyhledávají běžné pýchavky i velké vatovce, vykoušou do nich díru a pak v nich přebývají. Přes souhrnné pojmenování rodu jsou vlastně jen dva druhy, které opravdu v pýchavkách bydlí. Náš pouzdřanský Lycoperdina succincta, jehož najdeme zejména na lučních stanovištích, a pak Lycoperdina bovistae, který je – alespoň podle našeho pozorování – druhem lesním:

Pýchavkovník – Lycoperdina succincta

Opatrně jsme úlovek oprášili, ale všudypřítomných výtrusů a zbytků plodnice se jen tak zbavit nelze:

Pýchavkovník – Lycoperdina succincta

Svižníky se to nyní ve stepi jen hemží, však je čas námluv. Letos jsou asi mazanější, protože se k nim nedá přiblížit tak snadno, jako v minulých letech:

Svižník polní

Na květinách se pro změnu objevila přehršel různých zlatohlávků, zaregistrovali jsme přinejmenším tři druhy. Tihle jsou z nich nejbarevnější:

Zlatohlávek zlatý

Motýli jsou pro nás doplňkové téma, ale v dnešním blogu je motýlí sekce důstojným protipólem části broučí. Pouzdřany jsou především skvělá lokalita pro pozorování otakárků, protože zde oba druhy žijí vedle sebe. V galerii nám chybí ještě vzácný pestrokřídlec podražcový, který se v Pouzdřanech také vyskytuje a v tomto období už je aktivní.

Otakárek fenyklový se nám předvedl ve třech exemplářích ...

Otakárek fenyklový

... a otakárek ovocný, ač obecně vzácnější, dokonce v počtu šesti jedinců. Snímek se povedl, ale bylo nutno si trpělivě počkat na vhodnou chvíli. Otakárci byli velmi aktivní, když si jeden sednul, hned přiletěl jiný a začali spolu tančit, což byla až hypnotizující podívaná:

Otakárek ovocný

Pohleďme ale také na další motýlí druhy, snad méně okázalé, ale rovněž krásné. Navzdory pojmenování nežije rudopásník šťovíkový ani tak na šťovíku, jako spíše na truskavci ptačím:

Rudopásník šťovíkový

Soumračník slézový je teplomilný druh suchých luk a stepí. V současnosti je zapsán na Červeném seznamu:

Soumračník slézový

Tmavoskvrnáč vřesový s krásnými zpeřenými tykadly je oproti tomu hojný motýl, také preferující sušší stanoviště. Může mít i dvě generace za rok:

Tmavoskvrnáč vřesový

Kropenatec jetelový má velmi výraznou a zároveň proměnlivou kresbu, která se objevuje v rozmanitých variacích. Pojmenování je trefné, jetel má skutečně v oblibě:

Kropenatec jetelový

Okáč zední alias zedník. Obyvatel otevřených prostranství, ale také typický motýl lidských sídel, usedající na zídky. Není už tak rozšířený jako v minulosti, ale není ani ohrožen:

Okáč zední

Piják lužní neholduje alkoholu, ale krvi lidské i zvířecí. Loni ve Valticích se po Jakubově nohavici procházela samička, nyní se o útok pokusil samec, jehož prozrazuje pestrá kresba:

Piják lužní

V příštím díle se opět přesuneme na západ do Rokycan, i tam je velmi živo (LXVI. díl)