Věčné břemeno, Závažné posouzení a jiné legrácky

Nemusí být každý blog na smrtelně vážné téma. Jazykový (ne)cit a (ne)kompetentnost v odborném vyjadřování jsou studnicí takřka nevyčerpatelnou.... Na ukázku dva nedávné úlovky a dvě chronické bolístky:  

Věčné břemeno

Varoval tuhle někdo před nákupem nemovitosti zatížené věčným břemenem. Jde samozřejmě o věcné břemeno, tedy právo k věci, ale ta jazyková konotace svůj smysl a půvab má - některá břemena mohou být takřka věčná, kousek intuitivní pravdy tu vlastně je.

Žádost o závažné posouzení

Zachyceno v souvislosti s EET. Podnikatel si nebyl jist rozsahem svých povinností a finanční úřad mu poradil, aby vznesl dotaz formou žádosti o závažné posouzení doprovozené tisícikorunovým kolkem.  I tady je konotace vcelku roztomilá - ano, to posouzení má být závazné, tedy úřad i tazatele do budoucna zavazující, ale pro podnikatele je to zároveň závažná věc, k tomu ta tisícovka...

Ze stálic mám nesmiřitelný postoj k nerozlišování mezi

Skoro, Téměř, Bezmála  x  Necelých

První skupina slov má význam "Dosahující až k...", "Blížící se k ...", jde tedy o zdůraznění kvantity. Výraz "Necelých" znamená "Ani ne tolik", "Méně než", "Pouze" a číselný či množstevní údaj pocitově zmenšuje. V žádném případě nejde o výrazy významově neutrální a tedy zaměnitelné.

Přesto každý den slyšíme či čteme:

Škoda činí necelých dvacet milionů. V loňském roce se mu dařilo a vydělal necelých 6 milionů. Kandidát na úřad prezidenta si v závěru sčítání pohoršil a získal téměř 13 procent hlasů. Za pouhých 20 minut na kurtu vydělal necelý milion!

Relativisté hájící nerozlišování se zpravidla zaštiťují příkladem Poloprázdná sklenice = Sklenice napůl plná. Ale tady nejde pouze o kvantitativní význam slovního spojení, jak se domnívají jazykoví necitové, ale také o jeho významové zabarvení. A téměř či bezmála opravdu není necelých.

Vtip je v tom, že citově zabarvená slůvka přebíjejí samotnou číslovku, takže nesprávné použití slova "necelých" v souvislosti s číselným údajem, který má být ohromující, tento údaj bagatelizuje a místo zdůraznění se výrok oslabuje. Analogicky - nesprávně použité slůvko "téměř" má posilující význam i tam, kde jde číselně o málo.

Pro ilustraci - dlužím téměř 10 milionů nebo necelých 10 milionů. Číselně je to totéž, ale pocitově nikoliv - v prvním případě se dává najevo, že je to dost, v druhém případě je to jaksi pominutelné.

Škoda při požáru dosahující necelých 50 milionů působí poněkud bagatelně, v přímém rozporu se skutečností.

Když si výherce přišel na necelých 200 milionů, tak vlastně nic moc. Ale já bych těch necelých 200 mega bral:-)

Ještě jinak - když někdo zemře v necelých 30 letech, jde o odchod předčasný. Jestliže se tak stane v téměř 30 letech, naznačuje se nenápadně, že už bylo na čase.

Dokonale hloupé je potom protikladné spojení slovesa evokujícího pohyb v určitém směru s kvantifikátorem opačného zabarvení - často se od udýchaného moderátora dozvídáme, že škoda způsobená povodní se vyšplhala na necelých 5 milionů nebo naopak původní odhad škody klesl na téměř 1 milion.  Kdyby se tím ten člověk neživil, tak by ta čtyřka z češtiny nevadila, jenže on se tím živí.

Závěrem dnešního blogu chronické postižení většiny "odborníků" referujících o obchodním právu, a to jsou:

Pohledávky a závazky

Pohledávka je prosím pěkně od slova hledat - hledám a nacházím, co mé jest, závazek je od sousloví být zavázán, tedy někomu dlužit a mít povinnost dluh zaplatit (neplatí pro ČSSD:-).

Takže když má dlužník, s redaktorským řečeno, několik milionů nesplacených pohledávek, je vlastně docela bohatý. Naopak když věřitel vymáhá své závazky, musí nejspíš sám sobě nafackovat. Ale je zjevné, že tak to mluvčí nemyslel (pokud vůbec myslel).

Abych nebyl přísný - možná nás trochu svedla na scestí němčina, která kdysi tolik ovlivnila naši řeč. Pohledávka zřejmě vzešla z německého Ersuche, kromě níž mají Němci ještě Anspruch či Guthaben. V němčině srozumitelné intuitivně, v češtině už tolik ne.

Také se zaměňuje pojem věřitele a dlužníka - nedávno jsme se mohli dozvědět, že dodavatel nešťastného poživačného "Jindříška z Hradu" už potřeboval peníze, aby vyplatil své vlastní dlužníky. No to by byl opravdu velký lidumil, ale pisatel si samozřejmě plete věřitele s dlužníkem.

Tolik pro odlehčení, příště nejspíš zase vážně, doba už je taková ...