Jak jsem potkal brouky (Díl LXVIII. - Rokycany 16)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Zůstáváme ležením ve městě husitského arcibiskupa Jana. Sezóna je v plném proudu, stačí vyjít za humna.

Aktivita tesaříka rudého vrcholí v polovině jara, pak už se jeho čas krátí, vyskytuje se nanejvýš do června:

Tesařík rudý

Mezitím nastupují další druhy – z tesaříkovitých se v májových dnech objevuje například výrazný kuloštítník beraní, který má rád osluněné květy:

Kuloštítník beraní

Pampelišky a jiné žlutě kvetoucí rostliny obsadili drobní krasci. Pravděpodobně příslušníci druhu Anthaxia morio nebo některého z dalších, velmi podobných druhů:

Krasec – rod Anthaxia

Ani škůdci nezaostávají. V borových lesích už nacházíme klikoroha borového, často na spodní straně ležícího dřeva. Tohoto hezkého, ale právem obávaného žrouta jsme poprvé prezentovali v díle z Habru u Rokycan:

Klikoroh borový

Kožojeda skvrnitého, který se velmi často vyskytuje v blízkosti lidských obydlí, spolehlivě poznáme podle bílých teček na krovkách. Není prakticky možné zaměnit ho za jiný druh:

Kožojed skvrnitý

Rušníka Megatoma undata najdeme obvykle v hnízdech blanokřídlého hmyzu, kde se uplatňuje jako úklidová četa. Trochu pochroumaný jedinec byl zastoupen v reportáži z rokycanského Žďáru, dnešní kousek je mnohem hezčí:

Rušník – Megatoma undata

Tohoto nezbedného drabčíka se podařilo uspokojivě vyfotit až po několikadenním lovu. Je to nejspíše Plataraea brunnea, o jehož životních zvyklostech odborné prameny mlčí. Náš exemplář se několikrát pokusil odletět, ale protože bylo větrno, po marném boji pokaždé skončil na zdi, z níž vzlétl:

Drabčík – Plataraea brunnea

Zde je další vzduchoplavec, výslunník dvoutečný. Je zachycen těsně před startem, kdy už jsou vidět připravená křídla:

Výslunník dvoutečný

Defilé drabčíků uzavírá hmatavec Tyrus mucronatus. S úctyhodnými tykadly vypadá rozšafně, ale strýcovský vzhled hrubě klame. Tykadla používá při lovení – přitahuje si jimi kořist ke kusadlům. Takový malý suchozemský kraken:

Hmatavec – Tyrus mucronatus

Lesknáček podlouhlý vyhlíží poněkud potemníkovitě. Je to tvoreček užitečný – žije pod kůrou jehličnatých stromů a loví larvy kůrovců:

Lesknáček podlouhlý

Kolikrát už jsme střevlíka vrásčitého do našeho blogu zařadili, to sami přesně nevíme. V naší hitparádě krasavců je stále na jednom z prvních míst, proto ho vždy rádi předvedeme znovu:

Střevlík vrásčitý

Vláhomil polotečkovaný už se v blogu také objevil. Často ho nacházíme na sušších místech, což je poněkud v rozporu s jeho pojmenováním. Nápadně velké, vypouklé oči naznačují přizpůsobení k životu v temnotě:

Vláhomil polotečkovaný

Rejnokovitě až starwarsovitě tvarovanou vroubenku jsme zaregistrovali už při výpravě do Holandska. Zde sestřička české národnosti, trochu jinak vybarvená, ale je to ona:

Vroubenka kosočtverečná

Klopuška velká je jedna z nejpestřejších ploštic, které jsme zatím v našem seriálu představili. Žije v doubravách a dospívá na přelomu dubna a května:

Klopuška velká

Dnešní díl uzavírá dravá, poněkud bizarní dlouhošíjka, připomínající žirafu. Samičky jehlovitým kladélkem nakladou vajíčka do prasklin v kůře nebo pod uvolněnou kůru, kde se pak ve skrytu vyvíjejí larvy. Pobytu pod kůrou jsou larvy dobře přizpůsobeny – jsou ploché a dokonce umějí couvat. Živí se různým drobným hmyzem, na jehož lov vyrážejí v noci:

Dlouhošíjka znamenaná

Nadále zůstáváme na rokycanské základně (LXIX. díl)