Přirozená neefektivita cenových signálů.

V čem jsou řízené peníze lepší než peníze neřízené s omezeným množstvím mincí? Jaký je problém 2% cílené inflace?

Aby peníze dobře plnily svou nejdůležitější funkci, tj. tvorbu cenových signálů, nesmí se jejich hodnota měnit výrazně. Proto ideální peníze mají stabilní hodnotu. Kde hodnota se mění pouze u věcí, které jsou za peníze kupovány. Pak lidé dokážou nejlépe vyhodnocovat cenové signály bez nákladného zjišťování, která strana změnila hodnotu. Laicky řečeno lidé potřebují měřit stále stejným metrem různé věci, aby správně vyhodnotili, jestli se věc zmenšila nebo zvětšila (jestli je potřeba vyrábět kvůli nedostatku nebo začít dělat něco jiného kvůli přebytku).

Přirozeně peníze výše popsaný ideál neplní. Protože i hodnota peněz se mění podle očekávání lidí. To se děje i u peněz s omezeným (neměnným) množstvím mincí. Protože i peníze s omezeným množstvím mincí může nahradit jiné peníze, které také mají omezený množství, ale menší transační náklady, nebo s jinými výhodami. A tak zdražení chleba o 10 Kč nám nedává jasný cenový signál, že u chleba převažuje větší poptávka nad nabídkou. Protože lidé nevědí, jestli se změnila poptávka po zboží, nabídka zboží, nebo se změnila hodnota peněz, která je také určovaná poptávkou a nabídkou.

To, že se může měnit hodnota metru, násobně zhoršuje efektivitu lidí správně vyhodnocovat cenové signály. K tomu změna mohla být ve všech možnostech a v různé škále. Proto pro zlepšení efektivity je potřeba mít co nejmenší množství možností. Nejistota o kolik to bude a kolik to bylo, přirozeně snižuje efektivitu cenových signálů.
Jak trh začínal s řízením hodnoty peněz? 
Centrální banky nejdříve řídily množství peněz v oběhu podle měnových agregátů jako M1, M2 a M3, dále podle růstu HDP a nezaměstnanosti. Sledování inflačního očekávání bylo až na čtvrtém místě a byl to odhad, ne sledování skutečné změny v minulosti. Měly za to, že když budou přímo cílit na výkonnost a nezaměstnanost, že tím udrží nejrychlejší bohatnutí země. Věřili, že nárazová inflace nevznikne, když budou sledovat růst množství peněz v oběhu, jako to dělají dnes krypto nadšenci. Kolem 90. let 20. století se na trhu objevily první centrální banky, které svoji strategii změnily a daly jasný důraz na hodnotovou stabilitu, tedy udržení inflace 2 % vůči směnovaným věcem. Jak to na trhu bývá, když se začínal dostavovat úspěch, tak na něj přešli i ostatní konkurenční centrální banky jako FED, ECB, ČNB. 

Trh (lidé) přirozeně hledající efektivnější způsoby zkouší zlepšit efektivitu centrálním monetárním řízením množstvím peněz v oběhu a tím ustálením hodnoty peněz. Řízení množství peněz udržuje cílenou hodnotu, i když peníze ztrácí svoje uživatele, tak i když přibývají. Co u peněz s pevně daným množstvím nejde a tak při nekonkurence schopnosti nestabilně ztrácí hodnotu a při rostoucí adopci zase nestabilně roste hodnota. U řízeném množství peněz, tak lidem teoreticky zbyly jen dvě možnosti, převažuje nabídka nebo poptávka chleba (nebo jakékoli jiné obchodované věci).

Zároveň se trh (lidé) se svými znalostmi rozhodl i zvýšit rychlost bohatnutí celého trhu tím, že nebudou cílit na 0% inflaci, ale na 2%. Co nutí lidi investovat a ne spořit, tedy i při svém zabezpečování se na stáří tvořit další bohatství které urychlí bohatnutí. Na trhu díky tomu ještě více se přesunou vzácné zdroje do rukou těch co tvoří bohatství od těch co to neumí. Trh to dělá přirozeně všude a dobře to funguje tak tuto motivaci uměle vytvořili i u peněz. Nutno dodat, lidé trpící inflací si mohou zvolit změnu, ale to se neděje. Jejich znalosti jsou tak malé, že jim přijde racionální změnit své chování na způsob přežívání z výplaty do výplaty a tím snížit svoje ztráty držením peněz. 
Jak z praxeologického pozorování vidíme, vše, co dělá trh, není 100 %, a tak ani regulace peněžní hodnoty není dokonalá, protože někteří lidé na trhu na ní spoléhají příliš a někteří vůbec. Důležité je, že jakékoli lidské jednání je tržní, a tak nelze centralisticky říci, že tu krizi vyvolalo řízení peněžní hodnoty, a stejně tak nejde říci, že veškerá vina je na uživatelích peněz, kteří svou nevzdělaností se chovají neekonomicky (neracionálně z pohledu těch co mají znalosti). Obě strany chybují.
Opravdu to je trh?
Ano centrální banky mohou zkrachovat, třeba jako na Slovensku kdy zákazníci přešli na konkurenční peníze €. Je to stejný model jako u prodejce chleba. Lidé ve firmě tím pověřeni určují jaký chleba bude a zákazníci ho podle sebe využívají nebo nevyužívají. Firma legálně zkouší maximalizovat zisk využíváním pozitivních práv jako je nucený přijímaní jejích produktů v obchodě. Stejně tak zákazníci zkouší využívat pozitivních práv k tomu, aby získali produkt zadarmo nebo levněji než ostatní. To že na trhu je svobodně využívaný násilí (stát) oběma stranami z toho neděla netržní věc. Až trh bude chtít, může svobodu omezit a vytvořit takový práva, který budou zakazovat využívaní změny práva ve svůj prospěch. 

Pomůže konkurence?
I přesto, že na trhu je několik konkurenčně řízených peněz, stále to dosud nevedlo k odstranění cyklických krizí. Trh dokonce zjišťuje, že zvolené řešení 2 % cílené inflace na zvýšení efektivity vytváří více lidí žijících spotřebním životem, ve kterém nevytvářejí nové hodnoty, což snižuje efektivitu bohatnutí trhu. A tak část trhu opět se vrací zpět a zkouší hledat stabilní řešení, které by dokázalo regulovat hodnotu peněz s 0 % inflací.

Trh zkouší možnost, že uživatelé peněz budou zároveň i správci peněz. Takový člověk se vyhýbá znehodnocení, tak i zhodnocení, protože mu oboje škodí. Znehodnocení mu škodí z pohledu majitele, který nechce, aby jeho věci přestaly dávat jistotu, že je v budoucnu bude moci použít. Zhodnocení mu škodí z pohledu uživatele, který chce peníze použít teď bez ztráty toho, že by v budoucnu mohl mít více. Tím se zamezí vzniku velké neshody v očekávání mezi uživateli a správci peněz. Velkému znehodnocení, nebo zhodnocení může dojít jen tehdy, když většina lidí bude mít shodné cíle nebo potřeby. Třeba při ohrožení virem, pak je toto vychýlení hodnoty peněz prospěšné. Uvidíme, jestli nový systém peněz, dnes nazývaný kryptoměny POS, uspěje.
Pár myšlenek na závěr:
Centrálně řízené peníze jsou výsledek tržního hledání efektivnějšího měření cenových signálů. Díky technologii, která umožňuje spojit motivaci uživatele a správce do jednoho člověka, může na trhu vzniknout hodnotově stabilnější peníze, u kterých lidé dokážou efektivněji měřit cenové signály. Případná velká rostoucí adopce kryptoměn nezpůsobí inflaci u státních řízených peněz, protože jsou vůči této změně hodnoty přímo navrženy. Adopce kryptoměn nejvíce překvapí zadlužené, kterým se budou zvedat úroky, aby se ureguloval pokles ceny případnou ztrátou uživatelů.
Děkuji že se zajímáte o důsledky lidského jednání.