Tady žádný socialismus není.

Vazeny pane Petre Borovce. Zajimave tema stare jiz pres 2000 let. Jiz pan Sokrates nam zdeluje ten pojem socialismu. Je velmi poucny. Nepotrebuje filozoficke umeni a i prosty obcan jakekoliv spolecnosti jej pochopi. Dokonce je to navod presne, jak se k tomu socialismu dostat. Zde je ta definice, ktera je pripsana panu filozofu jmenem Sokrates.

"Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce, a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie."

Jedine co ten vehlasny filozof nerekl, cely system spolecnosti ma zaklad ve vyrobe produktu pro uspokojeni obcana. Cena a moznost to mit co hledam je zaklad vseho. Zde i diktator je slaby, kdyz sve spolecnosti nedoda co ona chce. On pozna, ze musi dat trochu te moci i jinym, aby potom uchranily co maji. Nedokazi-li to, zahynou protoze nastane revolucni obnova.

Ukazka je zde na celem svete. I Cina dnes poznava ten udel neuspokojeni obyvatel. Kuba se potyka s timto od ziskani moci Fidelem. Hoci Min by musel se divit, co ten sjednoceny Vietnam dnes cini. I Spojene staty vykrocily v roce 1932 timto smerem. Pomalu, ale jiste. Jen politicka organizace statu zabranuje dalsimu pronikani.

A CR se jeste z toho socialismu nevymotala. Poznavame to na vysi dluhu, ktery nam ukazuje, kde spolecnost jiz nemuze zabezpecit tu nutnost, co obcane vyzaduji. Az nastane ten okamzik, kdy CR nenajde pujcovnu penez, bude zle.

Napsal jsem to na weekend pro premysleni. Snad ten letni slunovrat vam k tomu pomuze.

S rostoucím časem kdy můžeme trh pozorovat dokážeme přesněji určit příčiny a důsledky lidských jednání. Sokrates položil dobré základy na relativním začátku pozorování.

S vašim pozorováním v dnešním světě, ale nesouhlasím. Přijde mi to jako pohled prodlouženého trendu ve vybraných časových úsecích. Svět je podle mého pozorování více náhody s možností se více měnit podle poptávky a nabídky ovlivňující i okolní svět.

Socialismus patří k nejhorším omylům lidstva.

Socialismus se jako proud politického myšlení začal jako reakce na průmyslový kapitalismus formovat na počátku 19. století a byl zaměřený na obhajobu zájmů pracující dělnické třídy. Nejzazším cílem socialistů je proto zajištění kvalitních - rovných - podmínek pro život pro všechny, přičemž rolí státu je o narovnání podmínek aktivně usilovat a vytvářet pro ně podmínky. Součástí naplnění cíle bylo nahradit kapitalistickou ekonomiku založenou na tržní směně novým, socialistickým, zřízením založeném na kolektivním vlastnictví. Na člověka nahlíží socialismus ne jako jednotlivce, ale jako na součást širšího společenství: Lidé jsou přirozeně dobří, empatičtí a záleží jim na druhých, nejsou ani sobečtí, ani agresivní - takové chování mohou ale vyvolávat nepříznivé podmínky. Chování lidí tak do značné míry určuje prostředí, ve kterém žijeme, proto je žádoucí, aby bylo vytvořeno prostředí, ve kterém bude důraz kladen na sdílení a spolupráci a aby veškeré jednání směřovalo k vytváření kolektivního dobra.

Ano, jak píšu. S kapitalismem vzniká i socialismus. Kdy dělnické třidy zkouší pomocí práva zvýšit svoje zisky z práce na úkor jiných dělníků, kteří jejich práci kupují jako zákazníci. Ale i firmy zkouší získat právní výhodu vůči konkurenci pomocí práva.

Podléhají tomu lidé jak chudý tak bohatí.

No, ono je to ve skutečnosti komplikovanější.

Část lidí nekrade proto, že nechtějí, aby někdo okradl je. Tito si uvědomují, že pokud se krade moc, společnost celkově zchudne.

Další část lidí nekrade proto, že se bojí trestu.

A poslední část lidí prostě krade bez ohledu na cokoliv, jakmile se jim naskytne příležitost a mají za to, že je nikdo nechytí.

Protože se krade odjakživa, lidé se krádežím brání. V dávných dobách chyceného zloděje většinou zabili. Pak se ukázalo, že občas zabili nevinného a že takové zabíjení má ještě další ne zcela žádoucí problémy (krevní msta, tedy zřetězení zabíjení). Tak se začalo trestat jinak - třeba useknutím ruky. Ale i s tím jsou problémy, takto zmrzačený člověk má málo šancí se obrátit a začít pracovat.

Další problém je, pokud člověk ukradl něco v jedné obci, a pak utekl do jiné obce, kde platilo jiné právo. Tedy se ukázalo, že je výhodné, pokud platí stejné právo na větším území a zloděj je dostižitelný i ve vedlejší obci.

Abych to zkrátil - sjednocení práva pro větší území nemá se socialismem pranic společného. Je to efektivní řešení, které má - dle vašeho pojetí - maximalizovat zisk.

Socialismus nevede k sjednocení práva, protože usiluje o rovnost materiální, co nevyhnutelně vede k nerovnosti právní. Protože jinak by úspěšnější člověk se měl přirozeně a spravedlivě lepe, než neúspěšný.

Takže ano kapitalismus s rovnými právy je efektivnější, než socialismus, kdy se jedinci pokřivováním práva, nároky na různé dávky a služby právně zvýhodňují vůči ostatním.