Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Konkurenceschopnost, co je vidět a co není

Jak zvýšit konkurenceschopnost? Fungují socialistické snahy o zlepšení konkurenceschopnosti? Funguje svobodné snižování zisku a tržní centralizace? A co životní náklady?

Jak zvýšit konkurenceschopnost země? Jak být konkurenceschopní a přesto nemuset pracovat? Jak může konkurenceschopnost vyřešit důchodový systém?

Lidé se neustále bojí toho, že se nebudou schopni uživit, nebo že jejich země jako celek nebude konkurenceschopná a bude tím pádem patřit mezi chudé země. Tento strach nás pozitivně vede k sebezdokonalování. Je tedy tento strach prospěšný pro společnost pokud vede ke zlepšování. Tento strach, ale i přirozeně vede k obraně, tedy k socialismu, který nám nepomáhá k bohatnutí. Je potřeba se zastavit a uvědomit si, že nás ovládají emoce při rozhodování a ne logika. Je výhodné nepřemýšlet, jak se bránit, ale jak využít situaci k zisku.

Co už lidé moc nevidí, je, že konkurenceschopnost se neskládá jen z toho, jak dokážeme levně vyrábět, ale i jak využívat. V dnešní době se lidé třeba bojí, že Čína dokáže levněji vyrábět elektrická auta, solární panely a baterky, a při přechodu na ekologičtější životní styl budeme tedy závislí na výrobě z Číny. Je to snad problém i v ostatních sektorech? Není. Nevadí, že pro nás Číňané vyrábějí oblečení, hračky, prostě všechno možné. Problém by byl, kdyby nechtěli dělat pro nás za méně a my to bez nich nezvládli vyrobit. Ale dokud známe technologii, jak to dělat, nehrozí nám chudoba, protože si to případně dokážeme vyrobit. Do té doby je ale lepší nechat pracovat Číňany a za ušetřené peníze si pořídit ne dovolenou, ale další věci, které nám usnadní život a přinesou další zisk. Čína není soběstačná ve výrobě jídla a tak důvěřuje nám, že jídlo zajistíme, oni zajistí zase věci.

Jak zvýšit konkurenceschopnost?

Každého asi napadne, že je potřeba snížit cenu komodit potřebných k výrobě, aby cena mohla být menší a tím porazila dražší konkurenci. Největší položka, co zvyšuje cenu zboží a služeb, je ale cena naší práce. Je tedy potřeba snížit mzdy, abychom mohli dělat pro celý svět za cenu, že budeme chudší, ale budeme mít práci? Ne. Pro konkurenceschopnost je potřeba snížit náklady na lidskou práci, to ano, ale lze mzdy přirozeně snižovat tím, že lidé nebudou potřebovat tak vysoké mzdy a sníží si je sami, když budou ztrácet zákazníky, nebo chtít pracovat více. Vysvětlím, neboj.

Nikdo by nebyl ochoten pracovat, pokud by jeho práce neuhradila aspoň jeho životní náklady. Životní náklady tedy jednotlivě určují minimální možnou mzdu každého člověka, za kterou je ochoten dobrovolně pracovat. Podaří-li se nám snížit naše životní náklady (být více ekologičtí), bude nám přebývat více volných peněz a nebude nám vadit pracovat za méně. Naši konkurenceschopnost tedy neurčuje, jestli výrobek skutečně vyrábíme nebo službu poskytujeme my. Naši konkurenceschopnost zvyšují znalosti, díky kterým v případě nedostatečné nabídky dokážeme sami nabídnout to, co potřebujeme. Také naši konkurenceschopnost zlepšuje snižování životních nákladů. Pokud tedy zateplíme dům, naše náklady se sníží a hned máme pocit většího bohatství a možnost více konkurovat snížením mzdy. Je tedy potřeba úspory investovat a je jedno jestli to lidé zvládnou sami, nebo kolektivně přes stát.

Je-li tedy vládou stejně tak i individuálním člověkem investováno do zateplování domů, vlastní výroby elektřiny přes fotovoltaické panely, do železnic a dalších věcí, co snižují náklady na život, pak je to investice do konkurenceschopnosti. Bez ohledu kdo jednorázově vydělal tím, že pro nás pracoval. Investor vydělává uspořenými náklady opakovaně.

Pokud lidé sami, nebo ani jejich stát, nemají schopnost dobře investovat zdroje a neplýtvat na zábavu, pak konkurenceschopnost touto cestou nezvýší. Mohou zvýšit konkurenceschopnost větší efektivitou, třeba automatizací, novou technologií, atd. Ta zase vyžaduje jiné schopnosti, jako logické myšlení a kreativitu.

Socialistické snahy o zlepšení konkurence schopnosti.
Bohužel přirozené obranářské postoje, které jsou jednodušší než zlepšování našich schopností, nás nevedou k získání konkurenceschopnosti. Mezi nefunkční obranné metody patří cla, daně na dovoz a zákazy dovozu. Tím si jen bráníme možnost ušetřit, využitím práce ostatních v náš prospěch. Pokud tedy zisk ze cla a daní nevyužijeme k úspěšným investicím, které nám sníží životní náklady. Například může být extra zdaněný čínský výrobek a zisk použitý na dotování zemědělců nebo hůře důchodců. To není prospěšné, protože jen nákladně přesouváme zisk z jedné práce do druhé. Také tím zkreslujeme individuálně nebo i státně, tržní signály o tom, jak jsou ty práce výhodné. U důchodců využíváme zisk (neboli úsporu ze zakoupení lacinějšího výrobku) na spotřebu a zábavu. Tedy vůbec nevyužíváme výhody, že to za nás někdo vyrobí laciněji za menší mzdu, k tomu, abychom byli konkurenceschopnější v budoucnu, ale využíváme to ke krátkodobé potřebě.

Svobodné snižování zisku, centralizací.
Další možností, jak zvyšovat konkurenceschopnost, je snížením zisku. Musí to být ale přirozené a ne násilně přes právo (stát). Stejně jako platí u daní, u kterých není přesně dáno, na co jsou vybírány a platí se z nich mnoho věcí, jako důchody, doktoři, učitelé, politici, policisté, vojáci atd. U takových daní zákazník (občan) nedokáže určit, jestli cena odpovídá kvalitě, nebo jestli se vyplatí, právě kvůli složení více důležitých a různorodých věcí dohromady. Zákazník kvůli tomuto nedokáže odhadnout jestli přeplácí nebo ne. Pokud by tedy tento efekt byl využit dobrovolně i u majitelů vyrábějících produkty, brali by si přirozeně menší zisk než normálně, a tím by jejich výrobek byl konkurenceschopnější.

Příklad: Při výrobě chleba bere zisk majitel pole, farmář obdělávající pole, mlynář, pekař, řidič a obchodník. Tedy 6 lidí bere zisk za svou práci a každý z nich si určí rozumnou výši zisku díky konkurenci, která by jinak poskytla službu za nižší cenu. Pokud by ale jeden z majitelů byl natolik úspěšný a svůj zisk neutratil za dovolené a další krátkodobé radosti a zisk investoval do koupě pole, strojů na obdělávání pole, strojů na mouku, zaměstnal pekaře a řidiče, pak by tím zisk z jednotlivých sektorů výroby spojil dohromady do jednoho svého velkého zisku. Jako majitel by vydělal jeden velký zisk, u kterého by přirozeně bral menší zisk než součet zisků předchozích 5 majitelů (bez obchodníka, kterého nesloučil). Protože stejně jako u daně, z které se platí všechny výdaje státu, i on nevidí všechen zisk, který by si mohl účtovat. Mozek má přirozeně tendenci zjednodušovat situaci, a tak zisk zaokrouhlí a výši zisku bude porovnávat se zisky ostatních, kteří ale nemají tolik zisku dohromady.

I kdyby nakonec konkurence sjednotila výrobu do velkých firem, tyto firmy si nadále konkurují a tlačí celkový zisk dolů. Vše dokud úspěch nepřekoná znalosti zákazníků, kteří by se měli snažit svým jednáním udržet konkurenci mezi výrobci. Na co zákazníci ve 21. století rádi zapomínají a pak to řeší až zpětně přes právo (stát) pomocí snižování svobody. Tím dávají lidé ve 21. století jasný signál, že svobodu nepoptávají tak moc jako jednoduché nakupování u nejlevnějšího výrobce, který je nutně dominantní a který centralizuje a sjednocuje více zisku do jednoho. Trh tedy dosahuje větší efektivity ve 21. století centralizací a nižšími vlastnickými právy, a to vše v zápalu boje o konkurenceschopnost.

Ano, pro zjednodušení nebyl ve výrobě chleba uveden i investor, který půjčil každému ze 6 majitelů na podnikání a bere si také svůj zisk, který nutně musí být součástí ceny chleba. To nám rovnici dokáže zvětšit na 12 různých majitelů. Pokud by tedy lidé dokázali nejdříve zaopatřit sebe a pak vytvářet podnikání a až potom zisky využívat ke krátkodobému potěšení, přispělo by to ke konkurenceschopnosti více nebo stejně jako centralizace výroby. To neznamená, že práce investora je špatná. Pokud by se bez investora obešli, jeho kapitál by svobodně nevyužili. To, že jsou investoři potřeba, jen ukazuje na nedostatečný schopnosti podnikatelů.

Závěr:
Je tedy potřeba myslet dlouhodobě. Neustále si během života zlepšovat svoji konkurenceschopnost. To také způsobí snížení poptávky po důchodech. Snížení životních nákladů, ať dobrovolné nebo nucené, je řešením důchodového systému, který zatěžuje pracující zdaněním a tím i snižuje konkurence schopnost země.

Zdroje informací inspirovány knihou „Bohatství národů“ od Adama Smithem (250 let staré myšlenky ekonoma).

Autor: Petr Borovec | čtvrtek 23.5.2024 18:39 | karma článku: 4,30 | přečteno: 109x
  • Další články autora

Petr Borovec

Jeden zákon chránící před utrpením

Tento článek je doporučeno číst pouze lidem starším než 30 let. Článek o utrpení, které dokážeme řešit, ale málokdo poptává u politiků a tak to neřešíme.

16.6.2024 v 17:50 | Karma: 6,59 | Přečteno: 74x | Politika

Petr Borovec

Česká pirátská strana, ekonomické důsledky programu.

Stručně hodnotím jejich 4 priority do voleb EU, které sami zveřejnili. Pro ty co hledají další argumenty.

10.5.2024 v 18:43 | Karma: 14,61 | Přečteno: 388x | Diskuse| Politika

Petr Borovec

Starostové a nezávislí, ekonomické důsledky programu.

Stručně hodnotím jejich 11 priorit do voleb EU, které sami zveřejnili. Pro ty co hledají další argumenty.

9.5.2024 v 9:57 | Karma: 9,90 | Přečteno: 210x | Diskuse| Politika

Petr Borovec

Spolu, ekonomické důsledky programu.

Stručně hodnotím jejich 10 priorit do voleb EU, které sami zveřejnili. Pro ty co hledají další argumenty.

8.5.2024 v 10:30 | Karma: 5,92 | Přečteno: 314x | Diskuse| Politika

Petr Borovec

Svobodní, ekonomické důsledky programu.

Stručně hodnotím jejich 7 priorit do voleb EU, které sami zveřejnili. Pro ty co hledají další argumenty.

7.5.2024 v 11:30 | Karma: 10,23 | Přečteno: 289x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

VIDEO: Policisté šokovali Brity, autem úmyslně srazili krávu. Řešil to i ministr

16. června 2024  19:11

Britskou veřejnost šokovaly záznamy z páteční noci, kdy policisté na předměstí Londýna naháněli...

Máme cestu k míru na Ukrajině, myslí si Pavel po summitu ve Švýcarsku

16. června 2024  18:51,  aktualizováno  19:04

Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku...

OBRAZEM: Česko kupuje nové tanky. V čem je lepší Leopard 2A8 než T-72?

16. června 2024

Za 77 tanků Leopard 2A8 by měla vláda zaplatit 52 miliard korun. Ty pořídí ve společném nákupu s...

Kyjevem prošel pochod hrdosti LGBT+, pravicoví extremisté soptili vzteky

16. června 2024  18:31

Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti...

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

  • Počet článků 114
  • Celková karma 8,50
  • Průměrná čtenost 421x
Elektrikář, investor začátečník (8 let porážím výkonost globálního trhu), studující ekonomiku.
Více informací na mém FB,