Je strach o úspory v bance oprávněný?

Blíží se konec léta a Evropská centrální banka (ECB) skupuje dluhopisy předlužených zemí, tiskárny peněz jedou na plné obrátky. A zákonitě to musí platit všichni, kteří mají něco „naspořeno“, ať už na účtech v bankách nebo v důchodech. Během prázdninového lelkování jsem si nejednou položil otázku, nakolik je proklamovaný obraz o stabilitě Eurozóny skutečný a nakolik je to jen pouhá iluze.

Čím dále více lidí řeší otázku bezpečného uložení svých peněz nákupem zlata nikoliv jen s cílem chytře investovat, ale vyhnout se rizikům spojených s držením peněz v hotovosti nebo na účtu ve své bance. Je zajímavé tento trend sledovat. Cena zlata je v současnosti velmi vysoká a pravděpodobně dále poroste. Je to proto, že přibývají další zájemci z řad těch, co chtějí zajistit svoji peněžní hotovost. Ovšem růst cen zlata neroste zdaleka tak rychle, jak rychle klesá reálná cena peněz v našich peněženkách. Váhavý spořivci tedy prodělávají dál. Rozhodně se nelze uchlácholit zprávami statistických úřadů o růstu inflace, která se počítá dle spotřebního koše. Do spotřebního koše ale nejsou promítnuty ani ceny zlata, ani nemovitostí. Ceny nemovitostí rostly od roku 2000 až o 10% ročně, ale na inflaci počítanou  dle našeho spotřebního koše to "nemělo vliv", až na to, že byty byly stále dražší a reálná mzda lidem tak rychle určitě nerostla. Proč?

Příčinou problémů byla nafukující se realitní bublina, jako realitní makléř jsem ji měl několikrát před očima. Při té poslední se peníze levně půjčovaly (tiskly se jak na běžícím pásu), ekonomika vesele rostla, až to prasklo a Lehmans Brothers ukázal v celé nahotě světu o co jde v roce 2008.

Jistou paralelu lze najít dnes, na konci léta 2012. Peníze jsou ještě levnější a tiskárny peněz jedou na plné obrátky a to nejen v eurozóně, ale především v USA. Rozdíl je však v  tom, že si už nepůjčují občané formou hypoték na rodinné domy, které pak nezvládnou splácet, ale rovnou celé státy na svou neudržitelnou sociální politiku. Centrální banky jsou nezávislé, aby se právě toto nedělo, evidentně to nepomáhá.

"Sladké jsou plody
zdánlivé hojnosti,
vábivé pro zasvěcence
bez odpovědnosti,    
snadné je zlákat hlasy stoupenců
opilých do němoty."
_K.P.

Důsledkem takové politiky je vytváření nové, nikoliv realitní, ale politické „euro-bubliny“. Ta až praskne, všichni co poctivě šetří vystřízliví a zapláčou nad stavem svých úspor, protože inflace jim "propije“ jak peněžní hotovost, tak důchody.

Vraťme se ale zpět k nemovitostem. Cena nemovitostí v ČR díky předchozí bublině a současné krizi zatím stále klesá. Bude se tak dít až do chvíle, kdy bude nemovitosti velmi výhodné nakupovat díky dostupnosti levných hypoték a rostoucí inflaci. Tato chvíle již pomalu nastává, nahrává tomu několik okolností:

• především nejistota ohledně Eura a tisk dolarů ve velkém, lidé „utíkají“ čím dál více ke zlatu a k nemovitostem
• nízké hypoteční sazby pomalu činí nemovitosti stále více dostupné
• klesající ceny postupně zatraktivňují nemovitosti

Uchránit své úspory znamená především zajistit peněžní hotovost, tj. nakoupit něco hmotného (zlato, nemovitost). Vhodně načasovaná koupě může navíc znamenat i výnosnou investici, protože reálná cena se navýší. Je třeba si uvědomit, že číslo na elektronickém výpisu v bance totiž bude stále více a více jen virtuálním (a to přesto, že naše ČNB je mnohem zodpovědnější nežli současná ECB), což se bohužel prokáže, až přijde nějaký zlomový okamžik, kterým může například být odchod některého z jižních států z eurozóny. Pro váhavé střelce, a také střádaly, může být takový okamžik velmi bolestný.