Uvažujete o koupi suterénního bytu za atraktivní cenu? Pak postupujte nanejvýš uvážlivě. Záhy vás mohou zaskočit nemalé problémy, na které budete v budoucnu sami.
Ne každý chce kupovat suterénní byt, někomu je to přímo nepříjemné že je očima v úrovni nebo dokonce pod úrovní terénu. Málokdo se asi dívá rád z okna na nohy kolemjdoucích. Jediné co na takovém bytu může lákat je nízká cena a dobrá lokalita. V Praze v takových bytech často sídlí malé firmy, kterým výhled na provoz na ulici nevadí a využívají nízké pořizovací ceny nebo nízkého nájmu v centru města.
Najdou se ale i suterénní byty, které mají okna do klidného zeleného dvora a parapet těsně nad terénem. Při běžné prohlídce je byt suchý a prodávající Vás bude přesvědčovat, že byt je dobře zaizolovaný a že byl suchý vždy. Takový byt je velmi klidný a nikdo Vám tam nekouká, cena je nízká, tak proč to hned nekoupit?
Je třeba si uvědomit, že z praktického hlediska, i přes kvalitní izolace může být takový byt velmi problematický. Podstatou suterénního bytu je, že je částečně zapuštěný v zemi a okolní zdi jsou většinou velmi masivní, aby unesly celý cihlový bytový dům nad Vámi. Tepelná kapacita terénu a masivních zdí je obrovská. Díky tomu v takovém bytě nemusíte příliš topit a i při mrazech a při otevřeném okně zde bude teplota třeba i 10 stupňů nad nulou.
Zároveň vám ale vysoká tepelná kapacita bytu v létě způsobí, že častým větráním nesnížíte vlhkost, ale naopak ji zvýšíte. Suterénní stěny jsou pořád chladné a byt, je díky tomu dobře vychlazen na 20 stupňů i při horkých letních dnech, kdy je venku tropických 35. Bohužel ale tím, že se snižuje teplota vstupujícího venkovního vzduchu z 35 na 20 stupňů, vám výrazně vzroste jeho relativní vlhkost. V suterénním bytě v létě díky tomu naměříte vlhkost snadno i 90%, což je opravdu hodně, a v takovém prostředí se dobře daří plísním všeho druhu a také korozi, která rozhodně neprospívá domácím elektrospotřebičům. Celkové doporučení neustále větrat je tak třeba brát s rezervou, protože v létě takové větrání v suterénním bytě spíš dodá více vlhkosti než naopak.
Na chladných zdích se navíc začne vlhkost srážet, zdi vlhnou, vlhká zeď lépe vede teplo a proto její povrchová teplota dále klesá a srážení vlhkosti se zrychluje. Čtenáře upozorňuji, že zde mluvím o bytě, který je dobře odizolovaný od spodní vlhkosti, což nebývá vždy.
Na to, jak se této vlhkosti v suterénním bytě zbavit není jednoduchá odpověď a záleží pochopitelně na míře investic, které je ochoten majitel podstoupit. Nejlépe by bylo celý byt izolovat nejen hydroizolací ale i vhodnou tepelnou izolací, kterou snížíte velkou tepelnou kapacitu, tyto náklady jsou ale vysoké. Mezi jednodušší, ale jen polovičatá řešení lze například zařadit topení v létě nebo vysoušení odvlhčovačem, čímž snížíte relativní vlhkost. Obojí je ovšem energeticky náročné. Taktéž mohou pomoci speciální barvy, které mají velkou vnitřní plochu a dobře izolují chladné zdi. Zde se pak sráží vlhkosti mnohem méně nebo vůbec. Proti plísním můžete využít aktivní bioroztoky, které obsahují speciální plísně které se živí jinými plísněmi a houbami (prodávají se jako speciální přísady do nátěrů a vydrží několik let). Zajímavé je použití ionizátorů vzduchu, vytvářející aktivní ozón, který ničí plísně ve vzduchu. Dá se tím tak částečně nahradit nedostatek slunečního záření, které v dostatečně prosluněných bytech plní tuto funkci automaticky.
Nakonec je ale na kupujících a nájemnících, aby zvážili rizika spojená s nákupem či pronájmem levného suterénního bytu v atraktivní lokalitě. Společenství vlastníků nebo i družstvo se většinou k problémům suterénních bytů staví tak, že strkají hlavu do písku, jakoby suterénní byt nebyl součástí domu, než aby uvažovali o investici do rekonstrukce, která by zvýšila kvalitu vašeho suterénního bytu.
