Vzpomínka na studentský majáles v Brně (1955)
V této vysoké šedé budově budící respekt jak svým vzhledem, tak i umístěním poblíž gotického chrámu Petrova, a naproti brněnskému hradu Špilberku, jsem strávila podstatnou část svého studentského života. Kde jsou ty časy, kdy jsem jako patnáctiletá poprve vcházela do této budovy vysokými dubovými dveřmi s masivní kovovou klikou? Tehdy ve mně vyvolávala její ponurá chodba s letitými oleštěnými kamennými schody tísnivé pocity. Když jsem z ní ale po čtyřech letech odcházela, opouštěla jsem ji s lítostí - že skončila jedna důležitá etapa mého života.
A máme tu zrovna měsíc květen, rozkvetlý máj, který i v mnohých z nás, jejich absolventů, vyvolává ty nejkrásnější pocity... Vzpomínky na naše mládí, na první lásky, na nesmělá dostaveníčka, na procházky po zšeřelém chodníčku k hradu, na první polibky pod rozkvetlým bezem, na první odmítnutí… Kde jsou ty "časy malin nezralých?“
Při tomto rozjímání jsem si vzpomněla na jednu událost - a sice na první, a bohužel pro nás i poslední, studentský majáles, který se uskutečnil na jaře roku 1955. Na tuto významnou akci jsme se velice těšili a horečně ji připravovali. Vždyť v té době tzv. totality, kdy kromě ryčných prvních májů a povinných politických oslav, se nekonalo téměř nic zajímavého, byl studentský majáles vítanou změnou, atrakcí, do které jsme mohli vložit i kus své osobní iniciativy a invence.
Pro naše oddělení Drobného uměleckého průmyslu, který tehdy vedl „náš starý“, všemi milovaný profesor Karel Langer, se majáles stal podnětem nevídaného pracovního nasazení. Karel Langer, jeden z mála pedagogů, který dobře rozuměl studentské duši, nám, „drobňáskům,“ tehdy rozdal tyto úkoly: Navrhnout a vytvořit masky všech členů profesorského sboru. Každému z nás byl určen jeden z jejich obličejů, který měl za úkol výstižně zkarikovat – a vytvořit za pomoci papíru, kaseinu a glutolínu, charakteristickou masku. Já jsem to měla lehké, přidělená maska ruštinářky a tělocvikářky, paní učitelky Ireny Drahné, se mi vytvářela pro její výraznou tvář, doplněnou brýlemi s masivními obrubami, velmi snadno. Povedla se nejen mně - masky ostatních učitelů, vytvořené mými spolužáky, se povedly i jim. Znáte to, když člověka něco opravdu baví, jde to samo...
Tak si například vzpomínám na vynikající, vtipné, kašírované vizáže profesora Františka Knaifla, který se v průvodu producíroval i se svým podivným vozítkem, keramika profesora Jana Lichtága, ředitele školy Josefa Umláška, vedoucího odd. grafiky Jana Bruknera, odd. Drobného průmyslu Karla Langra, akademických malířů Emanuela Ranného, Otakara Zeminy a Marie Syptákové, češtináře Josefa Valouška, kunsthistorika Františka Dostála, učitele technického kreslení Aloise Zamazala, vedoucího odd, fotografie K.O. Hrubého, chemikáře Ladislava Zeliny a ostatních. Nezapomnělo se ani na masku tehdejšího školníka, jehož jméno si již bohužel nevzpomínám. . Vrcholem této studentské výtvarné kreace byl nápad studenta Jiřího B., vytvořit masku známé maňáskové školní „figurky“ Kecafána, a realizovat ji v průvodu i s maňáskovým divadlem. Povedlo se. S provizorním Ajdivadélkem, které si připevnil na horní část těla, se tam obětavě reprezentoval k obveselení přihlížejících...
Jeden problém se v přípravě průvodu přece jen objevil - a to, když náš útlocitný chemikář L.Zelina, jehož maska se mojí spolužačce Pavle Š. obzvláště povedla, nedovolil, aby byla v průvodu použita. Považoval to asi za osobní urážku. Neobměkčila ho ani přímluva profesora Karla Langra, zůstal neústupný. A tak - zatím co se ostatní vykašírované atrapy důstojných tváří členů učitelského sboru vesele producírovaly majálesovým Brnem, maska našeho chemikáře s drátěnými brejličkami a řídkými vlásky elegantně pojednanými z tuhého papírového motouzu, smutně odpočívala v opuštěné školní budově.
Studentský majáles to byl ale slavný - a bujarý. Zúčastnila se ho nejen ŠUŘka, ale i tehdejší brněnská Fakulta architektury a snad i jiné vysoké školy. Každý z nás, z účastníků průvodu, se maximálně „odvázal“, vytvořil si vlastní masku i převlečení, a tak vtipně vyšňořeni jsme při pochodu brněnskýmí ulicemi způsobili náležitý rozruch. Brňanům se to líbilo, z chodníků nám nadšeně mávali. Bylo to pro ně vítané zpestření, spojené v té době i se zcela nevídanou politickou satirou. Na snaživě vyrobených heslech se však objevilo leccos, co se tehdejším papalášům nelíbilo. Tajní brněnští informátoři byli zřejmě v pohotovosti… Dalšího majálesu jsme se již proto bohužel nedočkali, stranickými sekretariáty byl zakázán... A nebylo se co divit, záhy vypukla maďarská krize (1956) a otěže cenzury byly znovu přitaženy…
V dnešní době, kdy je u nás v rámci demokracie povoleno kde co, a bohužel i to, co by povoleno být nemuselo, můžeme leda vzpomínat… A vyprávět o tom i našim nevěřícím vnukům...
Mirka Pantlíková
Pozor, přichází celník...
Každý z nás máme nějakého koníčka", pro někoho je to cestování. To je doménou našeho kolegy Martina, která se se svými zážitky z cest rád dělí s námi čtenáři. Jeho poslední blog mě inspiroval k napsání této vzpomínky.
Mirka Pantlíková
Výlet na "západ", do Rakouska
Dnes konči dětem prázdniny a mnohým našim občanům dovolená. Objevila jsem článek o mém výletu do "západní" ciziny. Možná, že vás některé bude zajímat, jak jsme tehdy těsně po "sametové" cestovali. Článek nebyl nikdy zveřejněn.
Mirka Pantlíková
Nedělní výlet na Soláň
Poslední letní dny si užíváme pořádného vedra, teploměr stále ukazuje přes 30 stupňů Celsia, avizované ochlazení nepřichází- a přesto jsme se minulou neděli vydali na výlet - na naše milované Valašsko.
Mirka Pantlíková
Pokus o znásilnění, který nevyšel...
Poslední dobou došlo v Praze ke dvěma brutálním násilnostem, jedna na nezletilé dívce i s pokusem vraždy, druhá na dospělé ženě. Média o tom obšírně informovala, vyjádřil se k tomu i ministr vnitra a policejní inspektor.
Mirka Pantlíková
Za války (příběh naší rodiny)
Paní Ivana Dianová napsala vzpomínkový blog s názvem Příběh mé rodiny, na který jsem reagovala krátkým příspěvkem. Její článek mě inspiroval k napsání mých vzpomínek na tu dobu, jak jsem ji prožívala v útlém dětství. Díky Ivanko.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Šli do stanu zjistit, zda nemají nádor. Krutou odpověď jich slyšelo 170
Preventivní akce Stan proti melanomu se v Praze, Brně a Ostravě zúčastnilo přes 3800 lidí. Lékaři...
Maláčová o důchodech: Nad 60 let jsou lidé bez šance. Rekvalifikují se, věří Pertold
Podcast Vláda v úterý schválila návrh důchodové reformy. Počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 333
- Celková karma 20,43
- Průměrná čtenost 717x
mpantlikova@seznam.cz