Krásné vzpomínky. Z Vašeho (nejen tohoto) textu je obrovsky cítit SRDCE

Díky za poznámku, pane Chmelíku. Asi to tak je. Srdečně Vás zdravím.

Moc hezké vzpomínky...trochu to ve mně vzbudilo nostalgii po tom čase, ale to jsou jen ty dětské vzpomínky na dobu, kdy jsme tíhu protektorátu jako děti tolik nepocitovali. Vzpomínám na jeden den, kdy přišel pošt'ák a přinesl žlutou papírovou cedulku s nápisem, že poslouchání cizího rozhlasu, zejména Londýna či Moskvy se trestá smrtí. Ta cedulka se musela pověsit na 'knoflík' u radia. V našem domku nebyla elektřina a na náš dvoulampový bateriák se s bídou chytila Praha. Hlad jsme též neměli, až na několik večerů, kdy k večeři byl vařený brambor a kafe z praženého žita a cikorie. Bydleli jsme ve vesničce Rymáně na železnici Praha-Dobříš a ze sousedního Mníšku jsme slyšeli místní rozhlas, kde stále přehrávali německé šlágry. Lily Marlen a Schatz och schats jsem znal...a tudíž znám i dosud zpaměti.... Vor der kaserne, vor den grosen tor...'In der heimat in der heimat da gibt uns wiedershen..tak nějak to bylo. A parchantíci Hitlerjugendu usazení v mníšeckém zámečku provokovali okolní lid. Ale tyto šlágry byly brzo vyměněny za častušky pocházející z asijských stepí. A tak šel život....

Děkuji Vám, pane Marku, za zastavení - i za Vaše vzpomínky ne tu tíživou dobu Protektorátu. Myslím, že jsme ji i my, malé děti tíživě pociťovaly. Rodiče spolu hovořili často obavami, válka se blížila k naší dědině, a my jsme jim naslouchali. Vzpomínám na zatemnění oken černými roletami, na to, jak jsme si se sestrou jednou za měsíc dělily malou hromádku žluté karamelky, které maminka kupovala na příděl v nevelkém papírovém sáčku. A také vzpomínám, jak u nás v domku hledalo gestapo vězně uprchlého z brněnské věznice v Kounicových kolejích, vyhrožovalo že celou naši rodinu postřílí, ale díkybohu ho nenašlo. Po skončení války jsme se v osvobozené vlasti všichni těšili že války již nikdy nebudou, byla to ale naivní představa. Pane Marku, srdečně Vás zdravím.

Velmi hezky napsané, karma.

Děkuji Vám, pane Nožičko, a zdravím.

Je hezké, že sem zavály vzpomínky. Děkuji.

Já Vám děkuji za příspěvek.

......

Děkuji Vám, paní Vlasto.

Vďaka za prečítanie príbehu vašej rodiny.

Já Vám zase děkuji za příspěvek. hezký den, paní Melišová.

Děkuji za přečtení.

Krásné

Ivanko, moc Vám děkuji za inspiraci.