Vyslechnuto na trhu

Prodej na zlínském  trhu Pod kaštany má svoji tradici - i osobitou atmosféru...  Kdykoliv jedu do města neodolám a zastavím se tam... 

V zimním období nakouknu do  stánků s různým textilem, záclonami, pletenými ponožkami a čepicemi, s  kožešinovými a kožedělnými výrobky,  ale i s trvanlivými potravinami nepodléhajícími mrazu - jako jsou ořechy, domácí med, různé koření a jiné...

Hlavním posláním trhů je však  prodej ovoce, zeleniny a také květin, ty  tam můžete koupit už od začátku března,například  k svátku MDŽ sněženky, hyacinty a některé jarní skleníkové květiny. S postupem jara, a dalším oteplením,  začne hlavní sezona a s ní spojená nabídka různých květinových a zeleninových semen, cibulek a sazenic pro zahrádkáře, prodej  balkónových květin - a konečně i prodej jarní zeleniny, salátu, ředkviček  a podobně.

Trh Pod kaštany bývá samozřejmě nejnavštěvovanější  před různými svátky, ať už jsou to Dušičky, Vánoce nebo  Velikonoce.

Před velikonočními svátky tam chodím nejraději. Ráda si prohlížím slaměné a proutěné ošatky plné  zdobených kraslic  (šikovné slovácké a valašské  malérečky  jsou malováním a rýsováním kraslic vyhlášené),  chlapci  si zde zase mohou vybrat některou z pomlázek, žil a  tatarů různých velikostí,  někdy i velmi složitě pletených z čerstvě nařezaného vrbového proutí…

V té době, a vlastně po celé letní období,  si zde můžete ve speciálním stánku  koupit i vejce z chovu domácí provenience, a to ve třech velikostech, velká, malá, střední.  Kvůli jejich  barvení sháním  vajíčka  bílá,  ta jsou před Velikonocemi nejžádanější, proto jich bývá nedostatek.  Pokud  jich koupíte celou sadu (30 ks),  můžete  k nim dostat jako bonus  i  balíček „domácích“ polévkových nudlí, což se vždycky hodí... 

Trh Pod kaštany bývá  pro mne  zdrojem různých zážitků a  příhod, někdy bývám i svědkem  zajímavých rozhovorů - jako  například  onehdy: Prodavač ve stánku s vejci se ptá jedné mladé kupující: „Slečno, chcete k těm vajíčkám i vaječníky?“ „Ne, děkuji,  mám s sebou  vlastní... "  na to ona... :-)

Kdysi jsem se tam stala  svědkem docela zarážející scénky.  Fronta u stánku vajec… Prodavačky obsluhují dvě nakupující, které  po zaplacení s krabičkami vajec (papírovými vaječníky) odcházejí. Jedna z nich nechává na pultíku ležet část vrácených peněz. Všimne si toho pán stojící za ní a volá:  „Paní, zapomněla jste si tady peníze!“ „Nezapomněla“, reaguje na to ta druhá odcházející  a  ptá se: „A kolik to dělá?“ „Padesát korun…“  „Hm – myslím, že budou moje…“ Vrací se ke stánku a bere si z pultu kovovou padesátikorunu… Vtom se ale ke stánku vrací  ta první nakupující, ta, co otázku  pána nezaslechla, a ptá se:  „Paní prodavačko, zapomněla jsem si tady  padesátikorunu, je tu někde?“ „Ó pardon - tak to  bude asi vaše,“ na to žena, která si ji  právě strká do vlastní peněženky. Podává ji padesátikorunu  a rychle odchází.  A tak nevím... Byl to jen omyl anebo jak se říká,  „příležitost dělá zloděje?" 

No jo, jak je vidět  i takové  příhody můžete na trhu  zažít.  A  bohužel  nejen jako divák, ale i  jako přímý aktér. Mám zkušenosti...  Již   po dvakrát se mi stalo, že jsem vlastní neopatrností - a nepozorností  (a  o  to větší pohotovostí „některých“ nenechavců),  přišla domů se šrajtoflí  poněkud lehčí -  a  „provětranější“ než bylo záhodno.   A přiznám se vám, že  jsem se jednou dokonce vrátila  i  bez ní. Tož tak... Dávejte si proto bacha...