Veselé Velikonoce

Jako dítě jsem se vždycky těšívala na Velikonoce,  a tak tomu bývalo i v dospělosti. A bývaly různé,  pokaždé jiné. Někdy svítilo sluníčko, někdy bylo zamračeno a pršelo, jindy mrzlo a sněžilo. 

Před několika lety napadlo tolik mokrého sněhu, že  se jeho tíhou  zlomila i velká větev na obrovské borovici, která stojí mezi bloky blízko našeho domu.  Bylo mi jí líto, od té doby již nikdy nebyla ta krásná, symetricky vyvážená.  To ty letošní Velikonoce budou přece jenom o něco teplejší než tenkrát, i když noční mrazíky ještě úplně nepolevily.  Moje pelargónie, které jsem zasadila před dvěma týdny do truhlíků na balkoně, přes noc zmrzly a musila jsem koupit nové. A ty už nejsou bohužel tak pěkné -  je to ale  moje chyba, měla  jsem počkat, předbíhat se nemá. Dnes, na "škaredou středu", jsem ty nové  znovu zasadila. Od rána je  krásně slunečno, snad to noční ochlazení  zvládnou. A před našimi okny   růžově rozkvetly dva štíhlé javory, které před  několika lety nahradily staré jabloně. Těch mi bylo také líto, protože jejich vrásněnou kůru často  proťukávali dva datli  s červenými čepičkami, které jsem ráda pozorovala. .

Jaro se již ukazuje i přes  ty občasné noční mrazíky v plné síle.  Měli bychom se z něho radovat, ale nejde nám to bohužel úplně přes srdce. Kazí nám to  špatná atmosféra ve společnosti, možná i strach z věcí příštích, z inflace a zdražování  -  a navíc i z vývoje situace na východě – z války na Ukrajině.  Raději ani neposlouchat zprávy z rozhlasu a nezapínat televizi. Negativní zprávy se na nás hrnou ze všech stran a  světýlko v tunelu je zatím v nedohlednu...

Nikdy bych si nepomyslila, že se něco tak hrozného a nelidského, jako je válka, bude odehrávat v Evropě  dnes, v jednadvacátém století. Válku a zabíjení lidí, které nemůžeme my občané  sami nijak ovlivnit, natož zastavit,  válka, která si již vyžádala tisíce lidských obětí...  

A Velikonoce? Ty jsou již potřetí zkažené. Dvakrát to měla na svědomí epidemie covidu19, a teď po třetí zasáhla válka – invaze ruských vojsk  a boje na Ukrajině. Smutné a tragické... 

 Nemá ale smysl zoufat nad tím, co my občané sami nemůžeme nijak  ovlivnit – ani zvrátit. Zbývá nám jen doufat,  že se znepřátelené strany přece jen dohodnou a vzájemné zabíjení skončí.

A tak,  milí přátelé, navzdory špatné situaci  kolem nás, udržujme naše staré české a moravské tradice a  oslavme  letošní  svátky Velikonoc  jak se sluší a patří...   A  přeji Vám, abyste je strávili ve zdraví,  v klidu a  dobré pohodě. 

KRASLICE 

Vrbička, vrba bleďoučká                   

chvěje se tiše v koutku,

 na jaře chystá pro  kloučka 

hrst ohebných proutků.

Neboť ten chlapec zarudlý.

jenž nebyl chvíli bez kudly , 

ten neslyší jak sténá

vrbička, vrba bleďoučká,

dřív než se zazelená. 

(Jaroslav Seifert)

VESEL0 VELIKONOCE!

(Psáno na "škaredou" středu v dubnu L.P. 2022).