Dnes je sv. Mikuláše...
To uhlí si to čertisko nosilo v jutovém pytli na zádech… A kdo byl obzvláště nehodný, odnesl si ho ten „rohatý“ v tom měchu rovnou do pekla. Na Mikuláše jsme se těšili, čertů jsme se báli, ale pokud se v naší chalupě nikdo z nich neukázal, bývali jsme smutní a zklamaní…
Vzpomínám si na jednoho "čerta," kterého nám kdysi dělal tatínek. Vypadal tak věrohodně, že jsem málem uvěřila, že je opravdový. Byl celý chlupatý – kožich částečně z beránka, ale i ze strakatých králičích kožek, mu dodával jakési originality. Na hlavě měl černou chlupatou beranici s rohy, vzadu z kalhot mu trčel čertovský ocas... Jenom si jaksi zapomněl přezout tatínkovy kostkované pantofle... Bylo to dávno, otec byl železničář, bydleli jsme tehdy na Ostravsku ve strážním domku u trati, daleko od lidí. Rodiče si museli být ve všem soběstační - tedy i v té mikulášské (a čertovské) aktivitě...
Později, když jsme se přestěhovali na Kyjovsko, nebylo u nás o Mikuláše a čerty, nouze. Ani je maminka nechtěla všechny do chalupy pouštět, zvláště když v ten den nemrzlo a bylo bláto. Pak jsme se s mladší sestrou musily spokojit s nadílkou do talířků, které jsme si dávaly večer před "mikulášem" za okno. Ráno po probuzení jsme se běžely podívat, co nám tam nadělil. Dárečky tam bývaly skromné, nějaké cukroví, ořechy, jablka, školní pastelky a omalovánky, jen ty dva perníky s nalepeným Mikulášem a čertem tam nesměly nikdy chybět… Naše dětská radost z dárků byla veliká.
Jednou, a to jsem již byla větší, přihrnula se k nám do chalupy s vousatým Mikulášem celá horda čertů a andělů. Dělali takový rámus, že náš nejmladší ouškrabek, asi čtyřletý bráška, zalezl strachy pod stůl a nechtěl vylézt. Marně ho Mikuláš lákal na dárečky - křečovitě se držel nohy od stolu a za nic na světě nechtěl opustit svoji "bezpečnou" pozici. Najednou přiběhl z venku jeden z rozpustilých čertů a poprosil moji mladší sestru, aby mu přišila utržený chlupatý ocas, o který přišel v pouliční šarvátce s jinými „pekelníky.“ Přišívání čertovského příslušenství malého brášku tak zaujalo, že překonal strach a vylezl ze svého úkrytu. Jeho víra v tyto nadpřirozené bytosti tenkrát jistě utrpěla jistě pořádnou trhlinu...
Dnes je pátého prosince, Mikuláše bude zítra - tam, kde se mikulášská tradice dodržuje, bude chodit se svou družinou již dnes večer… Malí se těší na dárečky, velcí si chystají kostýmy a masky, aby vypadali co nejvěrohodněji. Jen aby to dospělí s těmi strašidelnými čertovskými maskami nepřehnali a malé děti zbytečně nevyděsili. Pro nás tenkrát stačilo, aby si "čerti" načernili tváře sazemi a na hlavu si dali beranici s papírovými rohy. Nevypadali hrůzostrašně, spíš legračně - a malé děti se jich tolik nebály...
Až k večeru postříbří ztemnělé ulice padající sněhové vločky, kouzlo mikulášského večera dovršeno… Při vzpomínce na mé dětství, prožité na vesnici, měl tento večer vždycky své nezapomenutelné kouzlo…
Mirka Pantlíková
Premiéra filmu Svatá
Včera večer byla na ČT 1 uvedena premiéra filmu Svatá v hlavní roli s Jiřinou Bohdalovou. Film ve mně vyvolal rozporu plné pocity, a proto jsem se k němu rozhodla napsat tento komentář.
Mirka Pantlíková
Vzpomínka na brněnský majálesový průvod 1955
Na studentská léta, která jsem strávila v brněnské Vyšší škole uměleckého průmyslu, která se později až do dnešních dnů dočkala několikerého přejmenování“, se nedá zapomenout.
Mirka Pantlíková
Znáte Baťovo město Zlín?
Ve druhé polovině 30. let minulého století se firma Baťa stala světovým koncernem, který již pod vedením bratra zakladatele fy Baťa, Tomáše Bati (1876 -1932) ) J. Ant. Bati, zaměstnávala na 32 tisíc pracovníků.
Mirka Pantlíková
Moje vzpomínka na ten den...
Dne 12. dubna 2024 uplynulo 63 let ode dne, kdy vyletěl do vesmíru první člověk, sovětský pilot kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Bylo mu 27 let. Tehdy to byla veliká událost, která mžikem obletěla celý svět.
Mirka Pantlíková
Můj nešťastný pátek v UNI Hobby
Dnes je Velký pátek, jeden z největších křesťanských svátků, den utrpení Ježíš Krista. V ten den, jak praví Bible Kralická, vzal všechny hříchy na sebe a obětoval se za nás, hříšníky. To je čin v dnešní době naprosto neslýchaný...
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Čím blíž Rusku, tím víc na obranu. Česko má po letech splnit slib v NATO
Má to být přelomový rok. Důkaz, že Česko konečně po letech splní slib spojencům, ale i sobě. Jenže...
Nadešel čas, dovolme už Ukrajině útočit na ruské území, vyzval Stoltenberg
Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi...
Rusko ztratilo více než půl milionu mužů, tvrdí Ukrajinci. Vlastní ztráty tají
Sledujeme online Ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišla o 500 000 mužů, uvedl v sobotu ráno...
Vyděračská kauza IKEM spěje do finále. Zmínila prominenty, jak otřese vedením?
Premium Vyšetřování údajného vydírání v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) spěje...
- Počet článků 334
- Celková karma 21,29
- Průměrná čtenost 719x
mpantlikova@seznam.cz