Pivo zlevní od ledna

Proč vůbec píšu tyhle články? Říkám tomu pracovně „průzkum trhu“. Kde jinde by se člověk naplno střetl s otevřenými názory velkého počtu lidí, než v diskuzi nad tématy, které se pokouším nahodit jako pomyslnou „udičku“.

Je zajímavé zjistit, že zatímco články, v kterých jsou popsány moje vnitřní pocity se stanou velmi diskutované, pomineme zda kladně, či záporně, články zpracované na základě fakt zůstávají převážně nepovšimnuty.

Vím, že doba je uspěchaná a mnohem snadněji se čtou "jednoduché" myšlenky někoho jiného, nezatěžované právě onou složitostí fakt a snadněji se také takové myšlenky a názory vyvracejí. Hledat protiargument na fakt je mnohem složitější a prostě na to není čas.

Lidé se mění, děsím se toho jak rychle a jak moc, začínám zjišťovat, že moje vzpomínky na svět, který tu byl dřív, vyznívají spíš senilně, než varováním před tím co se tu děje. Výsměch tomu, že jako účastník demonstrace považuji za úspěch jen to, že lidé se vůbec probudili, chcete-li „sjednotili“ a bylo úplně jedno kým jsou, kdo jsou, kolik berou, byl asi nejčastější.

Nemyslím si, že jsem tu proto, abych si hrála na „spasitelku“ a měla tu moc stmelit národ, to určitě ne, jen si tak říkám, cítil se stejně i Jan Palach? A co víc by jedna malá kapka v moři musela udělat dnes, aby si jí zaslepený národ vůbec všimnul?

Někdo možná zhodnotí, že vůbec nevím o čem mluvím, ano i nám se později snažili vštěpovat, že Jan Palach se upálil na protest proti tehdejšímu režimu a kdo by dnes něco takového měl potřebu dělat, máme přece demokracii???

Ale zkusme si dosadit ona známá fakta do mých pocitů. On přece neměl potřebu protestovat takovým způsobem, on nepotřeboval upozorňovat na to co se kolem děje, protože to byly věci, které byly známé a upřímně, kdyby jeho pohnutky byly tak malé, stačilo „pouze“ emigrovat a žít jinde.

Jeho myšlenky a snaha byly něčím jiným, tím, co dělá spousta lidí i dnes, snaží se ukázat lidem pravdu takovou jaká je ve své nahotě, neoblečena lehkým, či silnější oděvem ze lží. Snažil se přesvědčit národ, aby se spojil a tím měl sílu něco změnit, ano dnes už takový čin není nutný (snad?), dnes stačí nacvakat pár písmen na klávesnici, mnohdy naprosto nesmyslných a pustit je klidně i do celého světa, tehdy takové možnosti nebyly. A tak se dnes píší provokativní titulky nad články, které by měly lidi zajímat, právě ve snaze přitáhnout pozornost do míst, kde se něco důležitého (alespoň z pohledu autora) píše.

Ovšem nic nepřitáhne zrak českého národa víc, než titulek o slevě. Stejně tak vnímáme všechny politické předvolební sliby, představují pro nás určitou formu slevy a co je pro nás výhodné, to si jdeme koupit, případně zvolit. Jen škoda, že se předvolební sliby netrestají stejně jako klamavá reklama. A pokud jsi milý čtenáři dočetl až sem, tak vidíš sám, že hra na slevu opravdu funguje :-)