Lidé jsou z Venuše, politici z Marsu

Poslední dny mám pocit, že se nás naši zákonodárci snaží utlouci přívalem všech možných skandálů, kauz, plánovaných škrtů a zdražováním. Jak jinak si vysvětlit, že každý den na nás řvou titulky z novin slova jako korupce, skandál,  apod? Já jsem realista a jako takový se vždy opírám o skutečné argumenty, jak říkává můj muž, nejpádnější argumentem je číslo, to prostě „neodkecáš“  a tak jsem se rozhodla nějaká ta čísla nelézt.

Pořád tu slýchám, že komunisti udělali tohle a tamto špatně, drželi uměle trh, vykazovali růst a přitom neukazovali inflaci, tudíž lhali, že ekonomika šla nahoru, zatímco klesala. Přes toto všechno v roce 1989 činil státní dluh 180 miliard korun. Až do roku 1997 se dluh téměř nepohnul, ani směrem nahoru, ovšem ani dolů, přestože privatizace byla úspěšná a vynesla 600 miliard korun, stále stát platil úroky za svůj dluh. Po roce 1997 začal dluh šplhat nahoru, nejdřív o 20 miliard ročně, poté o 60 a od roku 2000 o 100 miliard za rok. Kam se vyšplhal víme všichni. Ale otázka zní, proč nebyl dluh umořen hned v začátcích a stát vydával zbytečné miliardy za úroky?

Všichni dnes také slýcháme, že největší podíl na tomto dluhu mají socani, levičáci a já nevím jaké všechny možné názvy jsou uváděny. Pravdou je, že za jejich vlády dluh enormně narostl, ovšem již před světovou krizí byly úroky na takové výši, že někdo měl zatáhnout za onu pomyslnou brzdu (v tu dobu už socani“ u moci nebyli) a přesto se v roce 2008 zrušila progresivní daň a snížil strop na odvody, následně zvýšila spotřební daň. Stejný člověk, který tehdy vědomě snížil příjem do státního rozpočtu dnes křičí, že se musí šetřit, to nevěděl dřív???

A jen malá poznámka na okraj, ani jedna strana nenavrhuje účinné umoření státního dluhu, všichni se shodují pouze na jakési formě zbrzdění zadlužování pomocí vyrovnaného rozpočtu, proč se nezabývají i otázkou umoření dluhu, který tak jako tak bude růst dál?

Potkala jsem se i s názorem, že důchodové pojištění není pojištěním, ale sociální daní, na základě které nemá kdokoliv právo čerpat, v tom případě je výše zdanění našeho příjmu ve výši 46,5%, pokud nevěříte počítejte se mnou:
ze stejného základu odvádíme  
- 31,5 % sociální „daň“, 
- 15 % daň z příjmu,
sečteno podtrženo 46,5%. 
Nemluvím o zdravotním pojištění (dalších 13,5%) a o dalších vedlejších daní, protože bych jen opakovala to, co už je veřejně známé, že téměř 70% z toho co si vyděláme, jde zpět státu.

Zároveň jsem si dala práci a spočítala příjmy z této sociální "daně" a výdaje v sociální oblasti, rozdíl je samozřejmě mínusový o 31 miliard. Nejsem sice odborník, ale ztráta ve výši 31 miliard ještě není tak ohromná, aby se nedala zredukovat (spíše něž škrty) podporou nových pracovních míst. Protože sice ano seškrtáme určité položky ve výdajích, ale díky poklesu mezd a propouštění se také sníží příjem a výsledek bude troufám si říct stejný.

Tím nechci říct, jak mě někdo napadal, abychom šli všichni vydělávat do státní správy a tím bude klid. Nebude a já už opakuji po několikáté, rozprášením umělé práce se konečně zadusí byrokracie a zbyteční lidé, o kterých dnes lze pouze spekulovat, se prostě stanou zbyteční, protože nebudou mít co dělat.

Místo tohoto kroku se raději bude vytvářet další úřad, aby onu umělou práci sečetl, zkontroloval, podtrhl a vypadl výsledek, co vlastně který úřad dělá, protože to dneska nikdo neví, ani stát. Smutný obrázek, když stát neví za co platí své zaměstnance.

A "nejkrásnější" zpráva tohoto týdne je číslo, které ukazuje nejvyšší podíl na výdajích státního rozpočtu a to je 500 miliard za veřejné zakázky, že jsou předražené o tom už se nedá ani spekulovat, to je prostě reálný fakt a kdyby se z nich podařilo ušetřit jen 10% představuje to daleko vyšší číslo, než částka, které se dnes nedostává na sociálních výdajích oproti příjmům.

Zde si dovolím malou vsuvku:
Ekonom Aleš Michl ukázal, jak stát rozhazuje při stavbě silnic a dálnic. Zveřejnil nikoliv státní studii, jak bychom čekali, ale analýzu vysokoškolského studenta z institutu CERGE při Universitě Karlově Jána Palguta. Až on srovnal jednotkové ceny asfaltu na různých dopravních stavbách a prokázal plýtvání. Proč státní Ředitelství silnic a dálnic platilo v úseku na D1 u Jesenice 1 556 korun/km, na ostravské D47 12 787 korun/km a na nejdražší teplické 28 407 korun/km, si lze jen domýšlet. Mají na severu republiky reálně nejdražší  ,,kamenivo obalované živicí" , nebo si tam zprostředkovatelé zakázek účtují nejvyšší sazby? Michlovými slovy- škrtací reforma měla začít u veřejných zakázek.

Ony jsou vůbec studie taková krásná věc. Na základě vypracované studie politici zjišťují, že tzv. „husákovy“ děti nemají prostředky na další spoření, ať už důchodové, či zdravotní, protože 90% z nich je zadluženo hypotékami až do 60-ti let. Musím se smát, na tohle se musí platit studie? Kde žijí naši politici, když neví kde je realita? Na Marsu? V tom případě my asi na Venuši.

Pak se dočtu, že sice končí regulace nájemného, ale stát vypíše tendr na vypracování tzv. ministerské mapy, která bude určovat ceny nájemného v místě obvyklé, aby se případní soudci měli o co opřít. Tohle už mi opravdu hlava nebere, mapa bude vycházet z údajů realitních kanceláří. Z údajů, které jsou veřejně dostupné a může k nim kterýkoliv advokát a i případný soudce. K čemu se má tedy tato mapa vypracovávat a jak dlouho se na ní bude pracovat s ohledem na změny cen na trhu? Znamená to snad, že budeme mít jakousi „regulační“ informační komisi na určování cen nájmů v místě obvyklých?

Noví náhradníci, jmenovaní do poslanecké sněmovny, kteří mají být vybráni místo členů vlády a „obohatit“ náš parlament po dobu mandátu místo nich, zřejmě také nebudou levná záležitost, kam se poděly sliby o nenavyšování počtu politiků???

Tiskem proběhla i zpráva o očekávaném příjmu z EU v roce 2011, plánovaném ministrem financí ve výši cca 117 miliard (o 20 mld. více než letošní rok) a pokud se nepovede tyto dotace získat, bude vážně ohrožen státní rozpočet, naproti tomu se ve včerejším tisku píše, že miliardy z evropských dotací jsou ohroženy kvůli personálním čistkám na ministerstvu školství a kompletní obnově komise na evropské dotace.

Samostatná kapitola je zdražení potravin, v příštím roce vlivem enormního nárůstu ceny surovin (kvůli špatnému počasí) a také energií. V roce 2012 sjednocením nízké sazby DPH s tou vyšší. Ani samotný viceprezident obchodního řetězce nevidí brzdu tohoto zdražení - konkurenci na trhu, jako velmi výraznou a účinnou. Ale zřejmě není odborník a nemá pravdu, jak jsem pochopila z nedělní debaty.

Má se zvyšovat cena mýtného, dopravci volají po skupinové slevě, po snížení spotřební daně u PHM, poukazují na velký propad příjmu státu právě díky vysoké ceně PHM, ale ani tento argument není brán našimi politiky jako reálný, nic se snižovat nebude, přestože tuším někdy v červenci Kalousek právě o snížení spotřební daně u PHM hovořil.

Můj číselný argument se zřejmě líbí i panu premiérovi, který minulý týden vysvětloval (názorně s tužkou v ruce u tabule) podnikatelům, jak vlastně vydělají na dalším týdnu proplácení nemocenské svým zaměstnancům.

Byl následující:
za rok 2009 se snížily odvody o 3% což představovalo 10 miliard korun, následně za 14 dní neschopenky vyplatili pouze 3 miliardy korun, přičemž jim 1,5 miliardy bylo vráceno v rámci refundace. Takže na tom vlastně „vydělali“ 8,5 miliardy.

Za rok 2010 se nic nezměnilo, takže už vydělali 17 miliard a v roce 2011 sice zaplatí o 2 miliardy více (zřejmě od třetího týdne je vyšší nemocenská, já to nevím, protože jsem měla neschopenku naposledy asi před 10 lety) a celkem tedy zaplatí 5 miliard, skončí i refundace, ale i přesto pořád vydělají oproti ušetřeným 10 miliardám na odvodech svých 5 miliard.

Aby se to podnikatelům nezdálo málo sečetl pan premiér, že za tyto tři roky vydělají podnikatelé celkem 21 miliard. No není to pěkné, statistika je krásná věc a když se určí neměnná konstanta, v tomto případě počet nemocných, nemůžete na tom zákonitě prodělat.

Snad jen poslední zpráva tohoto týdne na závěr:

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo minulý týden do Prahy trojici expertů na politickou korupci. Elitní žalobci vystoupili s několika přednáškami. Jejich vzkaz je stručný: Jestli chcete s úplatky na nejvyšších místech účinně bojovat, musíte nejprve dostat zlotřilé politiky do vězení. S trochou nadsázky  lze říct, že obdobou generální inspekce je v Česku Nejvyšší kontrolní úřad. Jeho závěry však obvykle nikoho nevzrušují, navíc má velmi omezené pravomoci. Teprve teď chce vláda prosadit, aby mohl dohlížet i na radnice a kraje.

A moje poslední otázky zní: budeme čekat na další a další důkazy toho jak špatně vedou politici naši zem, nebo už s tím konečně něco uděláme? Kdo ještě nám musí na plná ústa říct pravdu, před kterou si ještě stále dost lidí zakrývá uši?