Kdo by se měl omlouvat - dovětek

Děkuji všem diskutujícím pod mým minulým článkem, ať již s pozitivními či negativními ohlasy. Ne, nebojte, nechci tu rozebírat, jestli můj názor byl hodnocen víc kladně, nebo záporně, spíš mám takový pocit nedořečeného a tak bych chtěla toto téma ukončit, tak jak už mělo být ukončeno dávno, před lety.

Mnoho z vás volalo po jakési kolektivní morální odpovědnosti celého národa, mělo by být naší povinností činy přijmout, odsoudit, uznat jejich ohavnost a cítit se provinile za spáchané skutky. V tomto případě se odvažuji podotknout, že zločiny u nás těmi poválečnými zdaleka neskončily a pokud máme mít jako národ morální povinnost omlouvat se obětem, měli bychom tak činit denně. Všem pozůstalým po zavražděných obětech, jejichž pachatel nebyl nikdy dopaden. Všem lidem, kteří byli jakkoliv poškozeni příslušníkem našeho národa, od konce války až do dnešního dne.

Válečné i poválečné zločiny jsou z našeho pohledu historií, většina aktérů je již před tím nejspravedlivějším soudem ze všech a proto možná zaujímám pro mnohé tento nepochopitelný postoj. Podle mého názoru, kdokoliv z nás se cítí provinile, má potřebu se omlouvat, ať tak klidně učiní, ale neházejme na všechny povinnost cítit to samé. Dnes je velmi snadné vsugerovat nám myšlenky, že my jsme vlastně byli horší a nebo srovnatelní jako nacisté, protože už nemáme kolem sebe tolik pamětníků, kteří by nám historii připomínali.

Proto se domnívám, že válečné i poválečné zločiny měly být dávno vyšetřeny a potrestány, případně se měli omlouvat lidé, kteří jim nezabránili. Za věcí měla být už definitivní tečka, tím nechci říct, že máme minulost zapomenout, to ani v nejmenším. Připomínejme si jí, ovšem celou, se vším všudy, tedy od samého počátku až do konce, ale vytrhovat věci z kontextu a předkládat mladé generaci, která už nemá tu možnost konzultovat nabyté vědomosti s pamětníky, je strašně nebezpečné, sami o překrucování dějin v našem státě víme své.

Dovolím si zde odcitovat komentář, který není z diskuze pod mým článkem, přitom skrývá tolik pravdy, že by neměl zaniknout jen v pouhé diskuzi, snad se na mě jeho autor nebude zlobit:

Já jenom doufám, že se s touto otázkou nebudou potýkat ještě děti našich dětí a nebudeme se v historii vracet třeba až do dob Jana Žižky, protože by se vždy našlo něco, co nebylo dostatečně omluveno. Souhlasím s jedním z komentářů, že je potřeba znát celou pravdu, uvědomit si vše co předcházelo a následovalo, poučit se ze všech chyb. Svět se mění, ale historie se stále opakuje a já doufám, že nebudeme muset sami jednou čelit stejné situaci jako naši předci.