PRIMA, 10. ledna, 20:15: Navždy spolu. Dabing americké citovky z Chicaga (originální název "The Vow") byl, na mou duši, povedený, příjemný, přinejmenším adekvátní originálu, který nepatří zrovna k hereckým arcidílům.
Režie českého znění Ladislav K.J.Novák, díky. Ústřední milostnou dvojici česky zahráli Marek Libert a Jitka Ježková, v rolích rodičů upoutala osobitá Alena Procházková a Libor Hruška. Všichni - včetně menších rolí - byli vzorně synchronní, a s trénovanou obratností se vyrovnávali s nesnází, kterou jim připravily dialogy též z pera Ladislava K.J.Nováka. Na papíře jistě docela pěkně vypadající překlad měl jednu nesnáz: Pauzy kdekoli, kde to žádal synchron, bez ohledu na logiku české věty.
Příklady : "Jsem z toho -- všeho na pokraji šílenství."
"... všude tě hledám, trochu --- jsem se vylekal, když..."
"....nejspíš byla --- naštvaná, že kvůli (!!) --..."
"Beru -- si příklad..."
"A určitě sis -- říkala -- "
"Na svým...rozhodnutí stát.." - Jak snadno to lze obrátit: ..A stát..na svým rozhodnutí.." A hned se to líp hraje! A hrdina má náhle šarm a švih!
Každou z podobných vět lze snadno vyřešit, chce to jen trochu více času a citu pro úpravu. A taky vědět, že v normálním mluveném projevu děláme - všichni! Američani jako Češi! - pauzy za významovým slovem, pokud k tomu nemáme nějaký zvláštní důvod, třeba nejsme mírně mentálně retardovaní. Přesvědčení "herci to stejně nějak zvládnou, tak o co jde" je jednou ze snadných cestiček k divákovou pocitu "ale já stejně nemám rád dabing."
Zvukař Martin Ženíšek se opravdu snažil, odvedl výbornou práci v dostřihu, v míchačce by na několika místech neškodila jemnější ruka, dialogy se občas ztrácejí v hlučnější hudbě. (I v jiných scénách než v té jedné, kde je to funkční a situací předepsáno.)
Možná řeknete, že vytýkám dobré práci maličkosti. Neomlouvám se za to. Mistrovství se skládá z maličkostí.
