Studenti nejsou líní, ale potřebují změnit přístup

Dovoluji si reagovat na článek Karla Červeného (http://karelcerveny.blog.idnes.cz/c/205834/Vetsina-studentu-jsou-ufnukani-lenosi.html), kde dává rady studentům, jak zlepšit své šance na přijetí do zaměstnání. Jeho rada je jistě cenná, ale bohužel mimo ekonomickou realitu velké části studentů, proto se pokusím přidat pár rad i já. Pokusím se shrnout svoje dosavadní poznatky a skušenosti své rodiny. Snad to někomu pomůže. Samozřejmě nejsem žádný specialista na tuto problematiku, takže jen uvítám případné další nápady v diskuzi, aby tento blog byl užitečný dalším studentům a nejen jim.

Nebudu psát o studentech, kteří si nepotřebují vydělávat a kteří studují poměrně lehké školy. Tento typ škol je továrna na nezaměstnané a studenti by si toho měli být vědomi už během studia, které není moc náročné. Tady je stáž  i zadarmo dobrou investicí a měli by to zvážit.

Jiná je však situace v případě, že student potřebuje vydělávat, protože ho rodiče zkrátka nemohou živit zcela nebo vůbec. Potom bych doporučila nepracovat přes agentury, ale snažit se najít něco dlouhodobějšího. Je sice pravda, že pro váš obor to nebude moc velkou hodnotu, ale taková zkušenost v cv napoví, že máte pracovní návyky a dobré předpoklady( sice dnes nestačí, furt lepší než nic), navíc po čase se dá celkem slušně vypracovat.

Ale je úplně nejlepší najít takovou dlouhodobou práci (nebo aspoň brigádu na léto) v oboru. Je ale velmi težké se tam dostat. Tady mám pár návrhů, jak toho dosáhnout( a kdyby to nevyšlo, hodí se to i po škole)

Pro všechny studenty platí: ovládejte na dobré úrovni aspoň jeden světový jazyk( ale i víc). Dobrá úroveň neznamená, že máte maturitu. Dobrá úroveń znamená, že se domluvíte (i s gramatickými chybami- ne moc závažnými) bez problému. Pokud jazyk neovládáte, učte se, zaplaťte si kurz. Jak všichni víme, naše školy jazyky učit neumí( čest výjimkám), takže bez nějakého doučování navíc to asi nepůjde. Já jsem si kurz i zaplatila a i později jsem chodila na konverzace,abych vše nezapomněla po maturitě (Na tu se opravdu svědomitě připravte. Hodně se tím zlepšíte.). Dokonce na škole na ústavu cizích jazyků(je asi na každé univerzitě- dělají se tam zkoušky z odborného jazyka) aspoň u nás byly konverzace a kurzy v angličitně zadarmo pro studenty, co chtějí vyjet do zahraničí. Pak jsem vyjela do Řecka pracovat na léto do hotelu jako pomocná servírka( Ale až když jsem byla schopná se domluvit). Velice dobrá škola jazyka, protože jsem setkala s mnoha cizinci, navíc jsem si vydělala lepší peníze než u nás. A existují agentury, kde neplatíte moc peněz a jsou solidní. Na poprvé bych radila využít služeb agentury, pokud váš jazyk není tak dobrý, abyste byli schopni absolvovat pohovor po telefonu. Byl by prakticky hřích nevyužít možnosti studovat v zahraničí přes program Erasmus. Já jsem ho využila na práci v laboratoři k mé diplomce.  Ale snad by bylo i lepší najít si stáž v zahraničí, financovat ji skrz program Erasmus a pak si ji nechat uznat jako praxi.

Dále bych měla upozornit na možnost pomocných studentských vědeckých sil, které lze dělat už od prváku, ale většinou se tam hlásí ve třeťáku, příp. ve druháku. Je vhodná spíše pro studenty,co nepracují nebo jen o víkendech, protože bere hodně času, ale dobře to vypadá, když se ucházíte o práci nebo brigádu ve svém oboru. Navíc se naučíte mnohem víc než normálně na cvikách a máte mnohem víc času na diplomku( kdyby se něco nedařilo). Takže pokud najdete na to čas, jděte se poptat na ústav, kde by ste chtěli pracovat na diplomce. Kdysi na to bylo i stípko, ale úsporná opatření vlády tuto možnost zatrhla.

Slyšela jsem, že Češi jsou národ spolků a je to pravda. Skuste se angažovat ve studetském spolku na vaší škole. Je škoda, že plno lidí nemá o dění kolem sebe moc velký zájem, "protože se musí učit". Zájem o obor je snad základní podmínka dobrého pracovníka. Tyto spolky zdaleka jen nekalí. Většinou organizují různé akce a semináře. Takže účastí v takovém spolku se včas dozvíte o akcích, které by vás mohly zajímat( například přednášky, soutěže a workshopy v různých dovednostech, které se vám v praxi budou hodit a napíšete si je do cv). Navíc získáte dokonalý přehled o pracovním trhu, protože jste v kontaktu s firmami, potencionálními zaměstnavateli, skrze sponzoring nebo organizaci různých akcí. Což je výhoda i pro Vás, protože si vás firmy pamatují. Sice je tato práce často zadarmo, ale je to zohledněno spolu s jazykovou vybaveností u různých výběrových řízení právě třeba na ten Erasmus.

Takže shrnu, jak to zatím bylo u mne, nejprv se naučit se jazyk, pracovat v zahraničí, pracovat pro školu( i to je praxe)příp. pro nějaký spolek v oboru, letní brigáda v oboru( ne v lékárně- tam bych legálně pracovat nemohla, jen jako analytik v labáku 200 km daleko, ale taky přínos), 5 měsíců v zahraničí (Padova, experimentální část diplomové práce). Teď mě čeká šestiměsíční praxe. U mého oboru ale není velký problém najít práci. Moje sestřenice je však ekonomka(ano škola produkující nezaměstnané). Potřebovala peníze, přerušila studium a jela do anglie dělat au-pair na rok. Pak se vrátila, vyjela skrz bilaterální smlouvu( musela si to všechno vytelefonovat, protože školy spolu smlouvu neměly), pak další výjezd skrz Erasmus. Pak si našla práci v oboru a pracovala tam i po státnicích. Byla jediná v ročníku, kdo měl práci v době státnic. Druhá sestřenka studovala bilingvální gympl, přes prázdniny jela do Anglie, pak na Kypr dělat servírku. Už dva roky pracuje v architektonickém studiu( studuje architekturu pátým rokem). Takže metoda naučit se jazyk, vyjet do zahraničí a pak sehnat práci v oboru ještě při studiu evidentně funguje.

Sestřenka říkala, že je překvapivé, kolik lidí si neumí napsat správně životopis. Takže požádejte kamaráda, třeba podnikatele, nebo takového, co nemívá problém sehnat práci, aby si přečetl váš životopis, jak na něj zvhledem k požadované pozici působí.

Samozřejmě platí i další rady ohledně životopisů a pohovorů, ale na to se ptejte personalistů.

Studenti nejsou líní, ale potřebují změnit přístup.

Na jednu stranu je pravda, že prací studenta je studium, ale na druhou stranu je třeba respektovat fakt, že účelem studia na vysoké škole je příprava na výkon povolání. Některé školy tuto úlohu nezvádají zrovna na jedničku. Právě z tohoto důvodu je někdy přínosnější pracovat v oboru než se učit věci, které potřebovat nikdy nebudete. Většinou se vás v práci na známky neptají, ale na to, co umíte. Musíte vědět, co chcete dělat a podle toho své studium přizpůsobit. Zase určitě existují zaměstnavatelé, kteří upřednostní uchazeče s červeným diplomem. Ale je opravdu třeba myslet dopředu a ne začít přemýšlet, co budu dělat teprve po státnicích.