Zeman je nejzbytečnější hlava státu v dějinách lidstva. Opravdu?

Je Miloš Zeman v současné době již zcela zbytečným politikem, který nemá na nic vliv? Nebo je naopak v určitých ohledech na naší politické scéně stále významným hráčem?

„Miloš Zeman je nejzbytečnější hlava státu v dějinách lidstva.“ Alespoň to tvrdí šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery, který v rozhovoru pro TV Seznam na konto současného českého prezidenta ještě následně prohlásil: „Furt spí, platíme mu zdravotní péči v Lánech, občas vyjde, někomu zanadává, podepíše nějaký zákon, zaleze a je hotovo.“

Tak, jak je český národ aktuálně rozdělen zhruba půl na půl mezi Zemanovy příznivci a odpůrce, předpokládám, že i pan Tabery by za svá kritická slova na adresu českého prezidenta sklidil od jedné poloviny národa chválu a od druhé naopak kritiku. Já sám jsem Miloše Zemana volil v prezidentských volbách v letech 2013 i 2018, zároveň však nejsem jeho nekritický obdivovatel, který by tvrdil, že se Miloš Zeman během dosavadního více než sedmiletého působení v čele prezidentského úřadu žádných chyb či přešlapů nedopustil. Proto se pokusím o objektivní rozbor toho, co šéfredaktor Respektu v rozhovoru pro TV Seznam sdělil.

V první řadě bych polemizoval s Taberyho výrokem, že Miloš Zeman je nejzbytečnější hlavou státu v dějinách lidstva. Názory na to, jak si na Pražském hradě vede v porovnání se svými dvěma předchůdci v éře samostatné České republiky, zda svými kroky v zahraniční politice naší zemi prospívá nebo jí naopak škodí, či na to, zda domácí politiku ovlivňuje pozitivně či negativně, se jistě budou lišit. Ovšem určitě nelze dle mého názoru říci, že vývoj na domácí politické scéně by za posledních sedm let probíhal stejně, ať už by Miloš Zeman byl prezidentem či nikoliv. Stejně tak by asi bylo nesmyslné říci, že ať už by na Pražském hradě seděl Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg či Jiří Drahoš, byla by česká zahraniční politika ve světě vnímána stejně či téměř stejně.   

Pro připomenutí jen pár milníků z domácího politického vývoje. V červnu roku 2013 byl tehdejší premiér Petr Nečas nucen po kauze Nagyová podat demisi. A pokud by tehdy seděl na Hradě někdo, kdo by byl více nakloněn ODS, nejspíš by Nečase na jeho postu nahradila Miroslava Němcová. Zda by už tak křehká vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM vůbec dovládla do sněmovních voleb v roce 2014 (spíše si myslím, že nikoliv), je věcí druhou. Ovšem jelikož na Pražském hradě seděl právě Miloš Zeman, vše bylo jinak a Nečasovu (či možná spíše Kalouskovu) vládu nahradila úřednická vláda s premiérem Rusnokem a předčasné volby se konaly již na podzim roku 2013…

Významnou roli pak Miloš Zeman coby prezident sehrál i po sněmovních volbách v roce 2017, kdy nastala takřka patová situace, neboť s Andrejem Babišem coby vítězem voleb téměř nikdo jít do vládní koalice nechtěl. Jak všichni vědí, Babišovo ANO nakonec po téměř roce vládnutí bez důvěry přece jen vytvořilo vládní koalici s ČSSD, která se v Poslanecké sněmovně opírá o hlasy KSČM. Ovšem sedět na Hradě někdo jiný než Miloš Zeman, měl by to Andrej Babiš se vstupem do Strakovy akademie nepochybně mnohem komplikovanější…

Co se týče kritických slov Erika Taberyho, jak funguje prezidentský úřad aktuálně: byť je jakožto šéfredaktor média, které má mezi řadou lidí označení „pravdoláskové“, mohl říci trochu taktněji, faktem je, že se Miloš Zeman objevuje v posledním roce na veřejnosti stále méně. Je to zřejmě důsledek jeho zhoršujícího se zdravotního stavu, byť částečně je to jistě dáno i opatřeními, přijatými v souvislosti s epidemií Covid-19. Ovšem mají skutečně pravdu ti, kdo tvrdí, že český prezident již vzhledem k výše uvedenému reálně neovlivňuje prakticky nic a jeho úřad jen zbytečně zatěžuje daňové poplatníky?

Shodou okolností minulý týden jsem zde napsal článek o tom, jak se americký ministr zahraničí Mike Pompeo snažil během své návštěvy u nás lobovat za to, aby byly ze soutěže o zakázku na dostavbu Dukovan vyřazeny ruská a čínská firma, a z tendru na 5G sítě čínská společnost Huawei. A dle prvních mediálních výstupů se zdálo, že mu v tomhle je český premiér Andrej Babiš poměrně nakloněný. Jenže amerického ministra ještě čekala zastávka na Pražském hradě…

A jak píše redaktor Luboš Palata z Deníku.cz v komentáři s výstižným titulkem Zdálo se, že Pompeo v Česku uspěl. Pak ale zasáhl Zeman, byť mělo jít jen o de facto zdvořilostní návštěvu, opak byl pravdou. Pan Palata totiž ohledně této „zdvořilostní schůzky“ konkrétně referuje: „V oficiálním komuniké se i Hrad snažil vyzdvihnout nekonfliktní témata – podporu Izraele, nebo boj proti islámskému terorismu. Závěr zprávy Hradu ale naznačil rozdílné pohledy. „Pokud jde o Rusko a Čínu, prezident republiky při setkání zdůraznil, že jeho politika je vedena pragmaticky ve směru ekonomické diplomacie, nikoliv zájmy jinými.“ A jak je následně v komentáři uvedeno, i Andrej Babiš posléze oproti tiskové konferenci v sídle vlády výrazně změnil tón a přejal Zemanovy postoje.

Názory na to, zda prezident tímto zásahem České republice prospěl či nikoliv, budou nejspíš různé. Ovšem asi se v souvislosti s Pompeovou návštěvou shodneme na tom, že Miloš Zeman významným hráčem na politické scéně stále být dovede.