Věříte paní Šojdrové, že za nás bude v Evropě statečně bojovat?

Již za měsíc nás čekají volby do Evropského parlamentu. Všichni politici, kteří v nich kandidují, mluví o tom, že právě oni budou v Bruselu či Štrasburku nejlépe a nejodpovědněji hájit zájmy naší země…

Na mnoha místech naší země jsou v těchto dnech k vidění předvolební plakáty či billboardy, na kterých kandidáti do Evropského parlamentu lákají potenciální voliče, aby přišli ke květnovým evropským volbám a dali v nich hlas právě jejich straně. U nás na Uherskohradišťsku má zatím nejvíce takových plakátů vylepených současná europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. V horní části jejích billboardů je přitom výrazným písmem napsáno heslo „Statečně za nás v Evropě.“

Takové krásné heslo nepochybně upoutá každého, a ani já jsem nebyl výjimkou. Jen jsem si nebyl jist, jaké konkrétní aktivity této kandidátky za KDU-ČSL si mám pod tímto líbivým heslem představit. Ona je totiž paní Šojdrová poslankyní Evropského parlamentu již od roku 2014, ovšem o jejich konkrétních aktivitách jsem se toho během uplynulých pěti let moc nedoslechl. Vyjma samozřejmě její snahy, aby Česká republika přijala syrské sirotky, nacházející se v současné době v řeckých uprchlických táborech. Proto jsem nelenil a doma se podíval na webové stránky paní europoslankyně, zda se tam ohledně jejího odhodlání statečně bojovat za naši zemi v Evropě nedozvím něco víc.

A světe div se, hned při jejich otevření se skutečně objevil text s názvem Statečně, v němž je potenciálním voličům vše náležitě vysvětleno. V jeho úvodní části paní Šojdrová cituje projev někdejšího předsedy české vlády a pozdějšího dlouholetého senátora za KDU-ČSL Petra Pitharta, který přednesl vloni v Kroměříži na konferenci s názvem Zrod moderního Středoevropana. Pro ilustraci zde jeho malou část ocituji:
„Nový Středoevropan se už narodil. Ještě o něm málo víme. Je to student z Hodonína, který dnes studuje němčinu v Krakově, svoji italskou milou má momentálně v Budapešti, na Středoevropské univerzitě, kde se věnuje historii evropských nacionalismů.“
Jak paní Šojdrová na své stránce píše, i při těchto slovech si prý uvědomila, že my Češi jsme získali zkušenosti i sebevědomí, ale chybí nám odvaha, která tak trochu vyšla z módy. A na úplném konci svého textu pak dodává: „Na politické úrovni budu bojovat za to, aby se Česká republika dostala z politické izolace. Máme na to být v Evropě úspěšní, chce to jen trochu odvahy.“

Ptáte se, zda jsem se po přečtení tohoto vysvětlení zbavil všech pochybností a nyní jsem již rozhodnut dát při evropských volbách hlas KDU-ČSL, a navíc tam přednostně zakroužkovat kandidátku s pořadovým číslem 3, což bude právě Michaela Šojdrová? Nejspíš správně předpokládáte, že ne. Mně totiž není v první řadě jasné, o jaké politické izolaci paní Šojdrová mluví. Vždyť Česká republika je již 15 let členskou zemí Evropské unie a 20 let členem vojenského uskupení NATO. A že jsme snad tak trochu rebelové například ohledně postojů k migrační krizi a spolu s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny byli naši politici od začátku proti povinným uprchlickým kvótám? Nebo že se například náš prezident před 4 lety zúčastnil v Moskvě vojenské přehlídky na oslavu konce druhé světové války, přestože čelní představitelé většiny ostatních zemí EU tam nejeli? Nebo že se snažíme udržovat dobré vztahy nejenom s USA, ale také například s Čínou (o což se ovšem kvůli svým obchodním zájmům řada zemí na západ od nás snaží také)?

Odvahu v politice si asi představuji trochu jinak než paní europoslankyně Šojdrová. Mimo jiné se domnívám, že není nutné být ve všem stoprocentně loajální vůči Bruselu (tak jak v dřívějších dobách bylo nutné být stoprocentně loajální vůči Moskvě) a od zákonodárců, kteří naši zemi zastupují v Evropském parlamentu, naopak vyžaduji, aby tam co nejdůsledněji hájili naše národní zájmy.