Snížení spotřební daně na benzín a naftu o plných 1,50 Kč. A není to trochu málo?

Na středečním zasedání Fialovy vlády její ministři po mnoha hodinách jednání nakonec kývli na to, že se spotřební daň na benzín a naftu sníží o 1,50 Kč na litr.

Vláda premiéra Petra Fialy se v tomto týdnu přece jen rozhodla zavést opatření, které by současné extrémně vysoké ceny pohonných hmot u čerpacích stanic aspoň trochu snížilo. Na středečním zasedání její ministři po mnoha hodinách jednání nakonec kývli na to, že se spotřební daň na benzín a naftu sníží o 1,50 Kč na litr. Opatření by mělo platit (schválí-li ho parlament) po dobu čtyř měsíců od začátku června do konce září (viz odkaz zde).

Vláda tak přece jen obrátila, neboť ještě před několika týdny odmítala v souvislosti s rostoucími cenami snižovat jakékoliv daně s poukazem na to, že by šlo o populistické gesto. Přičemž dle odhadů ministra financí Zbyňka Stanjury takové snížení bude znamenat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba 9,5 miliardy korun, což s ohledem na rostoucí výdaje, spojené s pomocí ukrajinským občanům, prchajících před válkou, jistě příjemné není. Zaslouží tedy premiér Fiala a spol. pochvalu za to, že své původní rozhodnutí přece jen změnili?

Za mě částečně ano, problém je ovšem v tom, že snížení spotřební daně o korunu padesát pro většinu občanů významnou pomoc v současné ekonomické krizi představovat nebude. Jestliže aktuálně stojí na českých čerpacích stanicích litr benzínu v průměru 45 Kč, tak i za předpokladu, že všichni prodejci litr paliva o celých 1,50 Kč poctivě sníží, změní se jeho cena na 43,50 Kč. Což je stále extrémně moc, zejména v souvislosti s tím, že v některých blízkých evropských zemích jako například v Polsku, Maďarsku či Chorvatsku jsou průměrné ceny benzínu a nafty zhruba o 10 Kč nižší než u nás. Pokud někdo argumentuje například tím, že v sousedním Německu jsou naopak tyto ceny stále o něco vyšší než v ČR, tak by si měl uvědomit, že průměrné platy německých občanů jsou několikanásobně vyšší než českých.

Je také třeba říci, že v případě spotřební daně na naftu vyšší prostor na její snížení ani vláda neměla, neboť dle centralistického nařízení Evropské unie je pro její členské státy stanovena minimální spotřební daň 0,33 Eura za litr (v případě benzínu pak 0,359 Eura). A jelikož aktuální výše spotřební daně za naftu je v České republice 9,95 Kč, při vyšším snížení než o 1,50 Kč bychom mohli Bruselem povolenou minimální cenu porušit. Možností, jak současné vysoké ceny pohonných hmot snížit, má však vláda mnohem více. Může například snížit jejich DPH, která u nás činí 21 %, zatímco například v sousedním Polsku se má od května tato daň snížit z 23 % na 8 %, je také možné na určitou omezenou dobu ceny pohonných hmot zastropovat apod.

Fialova vláda bohužel v boji s růstem těchto cen, způsobených především válkou na Ukrajině, poněkud zaspala, a až do tohoto týdne patřila mezi několik málo vlád zemí EU, která proti jejich zvyšování žádné plošné opatření nezaváděla (spolu s námi tak činily pouze Dánsko, Finsko a Lucembursko). Člověk totiž nemusí být zrovna erudovaný ekonom na to, aby věděl, že aktuální extrémně vysoké ceny benzínu či nafty se brzy citelně dotknou každého. I ten, kdo autem nejezdí nebo by cestování tímto dopravním prostředkem výrazně omezil, by stále zvyšující se růst cen brzy pocítil jednak při cestování veřejnou hromadnou dopravou, ale i při nákupu v obchodech, neboť je logické, že zdražení pohonných hmot se zákonitě projeví na ceně jakéhokoliv přepravovaného zboží.