Skvělý fotbal na pražské Letné zastínilo rasisticky naladěné dětské publikum

Pokud proti fotbalistům Glasgow Rangers bude hrát kterýkoliv český klub, je téměř stoprocentně jisté, že jeho hráči či fanoušci budou obviněni z rasismu. Tedy za předpokladu, že v dresu Rangers nastoupí hráč jménem Glen Kamara...

Když disciplinární komise UEFA rozhodla někdy v polovině srpna, že fotbalová Sparta musí odehrát kvůli rasistickým projevům části publika v zápase s Monakem svůj první domácí duel v základní skupině Evropské ligy bez diváků, jistě to mrzelo řadu fanoušků i samotné sparťanské hráče. Na druhou stranu si někteří letenští činovníci možná oddechli, že s ohledem na to, že jako soupeř pro tento duel vyšel zrovna skotský klub Glasgow Rangers, budou aspoň Sparťané tentokrát ušetřeni obvinění z rasistických projevů, tak jako se to letos po vítězném zápase s tímto týmem stalo fotbalistům pražské Slavie. Jenže opak byl pravdou…

Jak jsem již totiž psal v mém nedávném článku zde, britský právník pákistánského původu Aamer Anwar totiž v médiích veřejně varoval fanoušky Rangers, aby na zápas do Prahy nejezdili, neboť se kvůli rasistickým náladám mohou v našem hlavním městě ocitnout v nebezpečí života. Asi nejenom mne přišlo tehdy divné, proč by se skotští fanoušci do Prahy vůbec chystali, když se má zápas jejich týmu se Spartou Praha hrát bez přítomnosti diváků.

Nicméně utkání se nakonec bez přítomnosti diváků nehrálo, neboť UEFA dovolila, aby do hlediště mohly přijít děti ve věku od 6 do 14 let (s tím, že pro skupinu 10 dětí mohl přijít jako doprovod jeden dospělý). Podle mě šlo o rozhodnutí velmi rozumné, neboť zápas před prázdným hledištěm nikdy nemá potřebné kouzlo, byť by fotbalisté na hřišti předváděli sebelepší výkony. Zhruba 10 tisíc přítomných dětských fanoušků se o skvělou atmosféru skutečně postaralo a například střelec jediného gólu David Hancko, který tak zajistil letenským výhru 1:0 a důležité tři body, mluvil po zápase dojatě o tom, že tak skvělou atmosféru na fotbalovém stadionu ještě v životě nezažil.

O 180 stupňů naopak však po včerejším zápase mluvil výše zmíněný právník Anwar, který z rasismu nařknul i včera přítomné dětské fanoušky! Na jejich adresu totiž prohlásil: „I když jejich fanoušci dostali zákaz, nebylo nic platné, že stadion byl naplněn deseti tisíci školáky. Velká část těchto dětí bučela při každém dotyku s míčem Glena a všech dalších černých hráčů Rangers.“ (viz odkaz zde). A jak je psáno v jiném článku na iDNES zde, Anwarova rozhořčení se chytla i některá britská média, která zápas komentovala v duchu, že samotnou prohru skotského týmu zastínily rasistické projevy diváků vůči finskému reprezentantovi sierraleonského původu Glenu Kamarovi (který patří mezi klienty pana Anwara).

Měli by se tedy rodiče dětí, které byly na včerejším zápase přítomny, případně jejich učitelé, zamyslet nad tím, že z nich vychovali rasisty? A neměl by tedy letenský klub, případně i samotný pražský primátor Hřib, podniknout nějakou účinnou osvětu, aby nám jeho fanoušci bez ohledu na výši věku nedělali svými rasistickými projevy ve vyspělé a pokrokové Evropě ostudu? Myslím si, že ničeho takového třeba nebude…  

Včerejšímu zápasu jsem pochopitelně přímo v hledišti přítomen nebyl a sledoval jsem ho pouze na televizním kanále Sport 1, ovšem jak dle zvukových projevů, které bylo možno z televizního přenosu zachytit, tak i dle výpovědí některých jeho očitých svědků v médiích, „rasistické“ dětské publikum pískalo (nikoliv však bučelo) pouze na jednoho hráče, přestože v dresu Rangers hrálo fotbalistů tmavé pleti hned několik. Tím hráčem, na kterého se pískalo (a při jeho vyloučení ke konci zápasu naopak tleskalo), byl Glen Kamara. Tedy hráč, který se při zápase minulého ročníku Evropské ligy dostal do konfliktu s fotbalistou pražské Slavie Ondřejem Kúdelou, kterého bez důvěryhodných důkazů obvinil z rasismu a po zápase ho navíc v prostorách stadionu fyzicky napadl. A to, že takový hráč je většině diváků krajně nesympatický, nejspíš nikterak nesouvisí s barvou jeho pleti.