Radar v Brdech nestojí, přesto nás žádné ruské, korejské ani íránské rakety neohrozily

Bylo zastavení výstavby amerického radaru v Brdech před 10 lety chybou, nebo naopak šlo ze strany bývalého amerického prezidenta Obamy o racionální rozhodnutí? 

Včera tomu bylo přesně deset let, co tehdejší americký prezident Barack Obama oznámil českému premiérovi Janu Fischerovi, že Spojené státy upustily od svého záměru postavit na území České republiky vojenský radar. Tento radar měl být spolu s raketami v Polsku součástí takzvaného protiraketového deštníku, který měl střední Evropu chránit před hrozbami z Východu (konkrétně se mluvilo především o Íránu, ale i o KLDR či Rusku).

Stavbu radaru přitom dohodla s USA vláda premiéra Mirka Topolánka a svými podpisy ji v červenci 2008 ztvrdili tehdejší český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a jeho americká kolegyně Condoleezza Riceová. Většina české veřejnosti však byla proti jeho výstavbě a nic na tom nezměnila ani vládní kampaň na podporu radaru, která tehdy daňové poplatníky přišla na 15 milionů korun, ani oslavná píseň tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Prakticky při všech tenkrát uskutečněných průzkumech veřejného mínění se totiž většina respondentů vyslovila proti stavbě radaru. Nejspíš proto Topolánkův kabinet odmítal, aby o radaru rozhodli občané v referendu a prosazoval tezi, že by o takto důležitém projektu měl rozhodovat parlament.

Jak si však někteří jistě vzpomínají, v březnu 2009 byla Topolánkově vládě vyslovena nedůvěra a místo ní byl následně jmenován úřednický kabinet s premiérem Janem Fischerem. Ten se usnesl, že o radaru v Brnech rozhodne až nová vláda, která vyjde z řádných voleb. Jak však již vyplynulo z úvodního odstavce mého blogu, jeho výstavbu ještě předtím zastavil americký prezident Barack Obama, který v roce 2009 vystřídal v Bílém domě George Bushe mladšího.

Bylo pro Českou republiku i ostatní členské země NATO chybou, že se tento projekt nakonec neuskutečnil, nebo udělal Barack Obama rozumnou věc, když v roce 2009 stavbu radaru zastavil? Na tom se česká veřejnost neshodne ani dnes. Mezi ty, kteří i s odstupem času těžko snášejí, že se radarový projekt neuskutečnil, patří například tehdejší český velvyslanec v USA Petr Kolář (otec nynějšího starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře). Ten označuje odpůrce radaru za „užitečné idioty“, kteří tehdy podlehli ruské dezinformační kampani (viz odkaz zde).

Že si Rusové žádnou americkou základnu u nás nepřáli, je vcelku logické. Není však poněkud jednoduché a demagogické svádět „neuvědomělost“ českých občanů, z nichž většina výstavbu radaru nepodporovala, na to zlé Rusko, jehož dezinformační kampaň dle některých ovlivnila i výsledky posledních sněmovních či prezidentských voleb u nás?  Já jsem přesvědčen, že dezinformační kampaň (ke které se mimochodem často uchylovali i zastánci radaru) mělo na rozhodování většiny občanů minimální vliv.

Většina Čechů jednoduše nebyla přesvědčena o tom, že by radar v Brdech byl pro zajištění naší bezpečnosti potřebný, a naopak zastávala názor, že jeho stavba by spíše mohla mezinárodní vztahy v Evropě zbytečně vyostřit. Ostatně, za 10 let od doby, kdy jeho výstavbu americký prezident Obama definitivně pohřbil, nás žádné rakety dlouhého doletu, namířené z Íránu, KLDR či Ruska, neohrožovaly. Pro občany současné Evropy jsou naopak v posledních letech největším nebezpečím teroristické útoky islámských fanatiků, a proti nim by nás žádný radar v Brdech neochránil.