Proč Zeman tak náhle otočil a jakou roli v tom sehrála schůzka Fialy s Mynářem?

Také vám není jasné, co vedlo prezidenta k nečekané změně názoru ohledně jmenování celé vlády? Pak čtěte dál a dozvíte se to…

Řada lidí si nejspíš klade otázku, proč Miloš Zeman v pondělí tak náhle otočil ohledně jmenování Jana Lipavského ministrem zahraničních věcí, když to ještě pár dnů předtím kategoricky odmítal. Zrovna tak se asi mnozí podivovali tomu, proč premiér Fiala v pondělí před lánskou schůzkou s prezidentem nejprve absolvoval na Pražském hradě setkání s kancléřem Mynářem, na kterém údajně již dopředu dojednával organizaci pátečního jmenování vlády.

Důvody toho, proč se tak stalo, měly zůstat veřejnosti navždy utajeny. Ovšem jak už tomu v Česku obvykle bývá, i v tomto případě se našel zdroj, který je pod příslibem anonymity vyzradil. Pokud vás tedy zajímá, co za prezidentovým nečekaným obratem o 180 stupňů stálo, tak čtěte dál…

V pondělí ráno zazvonil na stole prezidentské kanceláře telefon. Kdo otravuje tak brzy po ránu, to asi zase budou ty novinářské hyeny, pomyslel si Vratislav Mynář. Přesto se překonal a telefon zvedl.
„Mynář“, ohlásil se kancléř ne úplně vlídným hlasem.
„Tady Petr Fiala“, ozvalo se překvapivě na druhé straně. „Pane kancléři, mohl bych se za vámi odpoledne zastavit?
Mynář po chvilce váhání odvětil: „I když jsem jako obvykle pracovně velmi vytížený, chvilku času bych si možná našel. O co jde?“
„No, jde o takovou osobní záležitost a do telefonu bych to raději neříkal…“, odvětil Fiala.
„Máte recht, pane premiére. U těch parchantů z BIS člověk nikdy neví. Tak se zastavte třeba ve dvě.“

Petr Fiala byl přesný takřka na minutu a po zdvořilostním uvítání a usazení v Mynářově kanceláři šel rovnou k věci.
„Jde o takovou záležitost, pane kancléři. Jak jistě víte, brzy snad bude jmenována naše vláda a po jejím ustanovení chceme uspořádat pořádnou oslavu. Konzultoval jsem to s ostatními členy vlády, všichni pochopitelně souhlasili a už ani nevím kdo z nich navrhl, že bychom oslavu mohli udělat na Moravě formou zabíječky a posezení ve sklípku.“
Mynář pokýval hlavou, že to je dobrý nápad, ale nebylo mu stále jasné, proč kvůli tomu přijel premiér za ním na Hrad.
Fiala pokračoval: „Plán byl původně takový, že prase vezmeme od Jurečky z jeho vlastního chovu. Jenže kvůli jeho nadměrně pilné angažovanosti ve volební kampani mu to letos s živočišnou výrobou úplně nevyšlo. Tak jsem byl nucen přemýšlet o náhradní variantě a vzpomněl jsem si na vás – vaše loňská zabíjačka v Osvětimanech byla tak slavná, že se o ní psalo a mluvilo téměř ve všech médiích“, dodal s úsměvem premiér.
„No to snad nemyslíte vážně, pane premiére“, reagoval překvapeně Mynář. „Myslíte, že já stojím o to, aby to ta novinářská žumpa zase rozebírala a já byl popoháněn kvůli porušení nouzového stavu?“
„Pane kancléři, můžete být v tomto směru zcela v klidu. Hned poté, co se ujmeme vlády, nouzový stav zrušíme. A nebojte, dostanete dobře zaplaceno.“
Mynář chvilku váhal, ale pak si rychle spočítal, že vycházet zadobře s premiérem se mu může hodit. „Tak dobře, já se tedy chovatelů v Osvětimanech poptám a u mě na penzionu bychom to pak spáchali. Aspoň se všichni budou moci přesvědčit, že ty dotace na něj jsem dostal naprosto oprávněně.“  
„Tak platí,“ odvětil Fiala, „ale nikomu zatím ani muk – hlavně ne Ovčáčkovi!“
Oba se rozloučili takřka jako staří přátelé a poté již Petr Fiala zamířil do Lán…

Když zde hned po zdvořilostním uvítání a přípitkem panákem slivovice prezidenta referoval o tom, že již s Mynářem domluvil na oslavu jmenování vlády zabíjačku v Osvětimanech a Zemanovi nabídl, že se, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, může akce zúčastnit také, tak u prezidenta propuklo nevídané nadšení.
„Samozřejmě, pane premiére, že vaše pozvání přijímám“, oznámil prezident s úsměvem a vzápětí dodal: „A víte co, když se mi s vámi tak dobře spolupracuje, tak já tu vaši vládu v pátek jmenuji celou i s Lipavským!“  A při pomyšlení, že Lipavský je určitě vegan a bude tak při zabíjačce dvojnásob trpět, se mu dobrá nálada ještě více zvýšila…