Němci už zase dumají, jak přilákat více migrantů - inženýrů

S nedostatkem kvalifikovaných lidí, zejména těch technicky vzdělaných, se v současné době potýká nejenom Česká republika, ale i sousední Německo. A tak se znovu mluví o potřebných inženýrech ze Sýrie či odjinud.

Včera mě zaujal článek na iDNES, pojednávající o tom, že německé ekonomice začínají citelně chybět technicky vzdělaní lidé. A až odejdou do penze pracovníci, narození v dobách babyboomu, krize se ještě prohloubí. Sociologové, ekonomové a další různí experti proto radí, aby byli pro řešení tohoto problému využiti migranti. Někteří kvůli tomu apelují i na německou vládu, aby upravila (změkčila) imigrační zákony.

Byť se tentokrát mluví o migrantech v obecné rovině, asi nejenom mně se při čtení této zprávy vybavili syrští inženýři a lékaři. Poté, co během roku 2015 přišlo do země našeho západního souseda přes milion migrantů, začali někteří lidé počin kancléřky Merkelové vítat takřka každého z nich s otevřenou náručí kritizovat a poukazovat na to, že mnozí z nich sem nepřicházejí kvůli ohrožení válkou, ale spíše kvůli štědrému sociálnímu systému. Tenkrát se jim však dostávalo odpovědi, že je mezi nimi spousta lékařů, inženýrů a IT specialistů, kteří německé ekonomice naopak výrazně pomohou.

Kolik takto vysokoškolsky vzdělaných lidí v rámci migrační vlny skutečně do Německa přišlo, jsem se z žádných statistik nedozvěděl. Před časem jsem se však například dočetl zde, že ačkoliv německé pracovní agentury registrovaly v roce 2016 přes 400 tisíc migrantů, kteří v zemi získali azyl, práci jich v brzké době sehnalo jen 34 tisíc z nich, což je necelých 9 %. Paradoxně tak díky nově příchozím migrantům získalo nové pracovní místo spíše několik desítek tisíc Němců, kteří ho našli v oblastech jako sociální péče, jazyková výuka či stavebnictví.Proto je asi řada lidí oprávněně skeptická k nápadu zacelit chybějící místa na pracovním trhu novým přílivem migrantů, ať už by byli ze Sýrie či odjinud.

V České republice těch syrských či iráckých migrantů pravda moc nemáme, ale i u nás čas od času slyšíme návrhy (například z úst představitelů Hospodářské komory), že by se měl vstup na český pracovní trh co nejvíce ulehčit lidem z Ukrajiny či některých dalších východoevropských zemí. V této souvislosti proběhly tiskem například zprávy o projektu „Ukrajina“, v rámci něhož měli přijít do českých nemocnic ukrajinští lékaři a zdravotní sestry. S tím, že jim mělo být umožněno nastoupit do českého zdravotnictví i bez vykonání potřebných zkoušek (které lékaři z ostatních zemí musí konat), v nichž by prokázali nejenom svou odbornou způsobilost, ale i dostatečnou znalost češtiny.

Jak jsem se nedávno dočetl zde, po mnohých protestech z řad některých profesních sdružení se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo projekt ukončit, respektive ponechat ho pouze pro ukrajinské zdravotní sestry, nikoliv pro lékaře. Což vidím jako rozhodnutí nanejvýš správné, neboť zaplňovat chybějící místa v českých nemocnicích i lékaři, u nichž se dostatečně neověří jejich odpovídající kvalita, by mohlo být pro české zdravotnictví medvědí službou.

Také při hledání kvalifikovaných techniků, kterých rovněž je na českém pracovním trhu čím dál větší nedostatek, bych nejlepší řešení neviděl v pokusu nalákat do naší země co nejvíce inženýrů nebo IT specialistů ze Sýrie či z východní Evropy. Za mnohem rozumnější bych například viděl podstatně větší podporu technického vzdělávání v rámci českého školství, než jakého se mu v současné době dostává.