Ministryně by měla lépe vážit slova, ústavní soudci by však měli lépe vážit své činy

Středeční zveřejnění rozsudku Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona, vyvolalo z mnoha stran rozporuplné reakce. A s ohledem na to, jaké problémy tohle rozhodnutí může způsobit, se jim ani nelze příliš divit.

Středeční zveřejnění rozsudku Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona, neboť stávající systém rozdělování poslaneckých mandátů je podle něj nespravedlivý, vyvolalo jak slova chvály, tak i kritiky. Přičemž asi nejostřejší kritika zazněla na adresu ústavních soudců z úst premiéra Andreje Babiše a ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

Andrej Babiš mimo jiné prohlásil, že Ústavní soud se snaží aktivně ovlivňovat politickou situaci v zemi a jeho předseda Pavel Rychetský evidentně není nestranný soudce. Ještě více rozruchu pak vyvolal ve středu pronesený výrok Marie Benešové: „Na ústavním nálezu mi hlavně vadí, že to tam měli přes tři roky a teď pár měsíců před volbami najednou rozhodují. Co je za tím? Komu se kdo zavázal, kdo komu co slíbil?“ Následující den ministryně spravedlnosti svá slova již trochu mírnila a prohlásila, že chtěla vyvolat diskusi o problému možnosti opakování mandátu ústavních soudců pro další období a tím i možné snaze zavázat se těm politikům, kteří o něm budou rozhodovat (viz odkaz zde).

I tak to však ministryně Benešová včera schytala z mnoha stran, ať už od České advokátní komory, Soudcovské unie či Unie státních zástupců. Nejostřejší vůči ní ovšem byli někteří politici z KDU-ČSL, konkrétně předseda této strany Marian Jurečka a jeho předchůdce na tomto postu Marek Výborný. Ti vyzvali Benešovou k rezignaci, neboť dle nich zpochybnila nezávislost naší nejvyšší soudní instance a dle Jurečky by v „kulturní vyspělé zemi“ politička po takovém výroku podala demisi nebo byla odvolána (viz odkaz zde).

Ačkoliv si často při výrocích typu, že vy vyspělé civilizované zemi by se to či ono nemohlo stát, myslím své (zejména při vzpomínce na to, co všechno se například stalo po nedávných prezidentských volbách ve vyspělé civilizované zemi typu USA), souhlasím samozřejmě s tím, že to paní Benešová svým výrokem přehnala a jakožto ministryně spravedlnosti by bez důkazů z nějakých „úplatků“ (ať už byly myšleny v jakékoliv podobě) nikoho obviňovat neměla. Druhou věcí ovšem je, zda sami ústavní soudci některými svými počiny sami nezapříčiňují to, že má čím dál víc lidí pochybnosti o jejich apolitičnosti a nezávislosti.

Za éry předsednictví Pavla Rychetského je to totiž již podruhé, co svým rozhodnutí udělali významný zásah do rozjeté politické soutěže. Poprvé tomu tak bylo v září 2009, když tehdejší Ústavní soud zrušil mimořádné sněmovní volby měsíc před jejich konáním. Volby se tak konaly až v řádném termínu v květnu 2010, přestože Topolánkově vládě byla v Poslanecké sněmovně vyslovena nedůvěra již v březnu 2009 a novou vládní koalici s potřebnou parlamentní většinou se ustavit nepodařilo. S ohledem na to, že dle tehdejších průzkumů vedla ČSSD před ODS o zhruba 5 % a TOP 09 i Věcem veřejným naopak průzkumy předpovídaly o dost slabší výsledek, než jakého pak za tři čtvrtě roku dosáhly, je dost pravděpodobné, že nebýt kontroverzního rozhodnutí Ústavního soudu, vypadala by politická mapa jinak, než tomu bylo po volbách v roce 2010.

I letos udělala naše nejvyšší soudní instituce zásah do již rozjeté politické soutěže, neboť se svým rozhodnutím přišla v době, kdy prezident Zeman již předtím vyhlásil termín letošních voleb, již se zformulovala některá volební uskupení, některé strany již jmenovaly své volební lídry pro jednotlivé kraje apod. A hlavně – Ústavní soud dal poslancům a senátorům takřka šibeniční termín na to, aby zákon změnili. Pokud by tak totiž neučinili, pak by se dle některých analytiků nemohly podzimní volby vůbec konat. Navíc by stávající Sněmovně vypršel její čtyřletý mandát, nová by však být zvolena nemohla a bez nové Sněmovny by pak ani nebylo možné volební zákon změnit, tudíž by nastala dokonalá patová situace…

K až tak kritickému scénáři snad nedojde, otázkou ovšem je, nakolik je za stávající situace, kdy je prakticky pro všechny politiky i občany této země prvořadý boj s pandemií covid-19, smysluplné, aby naši zákonodární zástupci věnovali spoustu energie rychlé nápravě volebního zákona. Zvlášť, když ten zákon platil již přes 20 let a dnešní předseda Ústavního soudu se na jeho tvorbě podílel coby tehdejší ministr spravedlnosti v Zemanově vládě…