Lipavský: na vládě jsme schválili nějaký zákaz, ale nevím, co přesně znamená

Česká vláda schválila letos v červnu nařízení, které by ruským sportovcům mělo znemožňovat účastnit se sportovních soutěží na území ČR. Jenže nejspíš není až tak jednoznačné…

Na pražské Štvanici proběhne v příštím týdnu ženský tenisový turnaj Prague Open 2023, zařazený do seriálu WTA. Byť jeho hráčské obsazení nebude tak hvězdné, jako bylo například v předchozích třech letech na WTA turnaji v Ostravě, diváci v Praze si určitě přijdou na své. Mezi české účastnice tohoto turnaje totiž patří například vítězka Roland Garros 2021 Barbora Krejčíková, obhájkyně loňského vítězství Marie Bouzková a především pak s kariérou se loučící vítězka letošní wimbledonské čtyřhry Barbora Strýcová.

Je proto škoda, když se místo rozboru bohaté tenisové kariéry Barbory Strýcové v některých médiích více řeší start jiných dvou tenistek: Rusky Jevgeniji Rodinové a Bělorusky Aliksandry Sasnovičové. Nad jejich účastí v Praze totiž visí určitý otazník kvůli tomu, že česká vláda letos v červnu odsouhlasila nařízení, které by ruským sportovcům mělo znemožňovat účastnit se sportovních soutěží na území České republiky. V přijatém návrhu ministra školství Mikuláše Beka se konkrétně mluví o „účasti individuálních sportovců i sportovních týmů reprezentujících Ruskou federaci na sportovních soutěžích a utkáních pořádaných na území České republiky“. (viz odkaz zde)

Taková formulace je však nyní předmětem sporů. Ředitel turnaje Miroslav Malý totiž argumentuje tím, že během akce nikde nebude prezentováno státní občanství zmiňovaných hráček, budou na něm vystupovat výhradně jako soukromé fyzické osoby, podobně jako na dalších světových turnajích. A jak ti, co tenis sledují, nejspíš vědí, ruští a běloruští tenisté mají od mezinárodních organizací WTA i ATP na jejich turnajích povoleno startovat jakožto neutrální hráči. Což platilo i na nedávno skončeném Wimbledonu, kde londýnští organizátoři vloni start ruským a běloruským tenistům nepovolili, ovšem letos je mezinárodní tenisové organizace de facto přiměly jejich rozhodnutí změnit.

A jak se k tomuto sporu staví český ministr zahraničí Jan Lipavský, který se loni na základě iniciativy Dominika Haška pokoušel určitým způsobem zamezit i startu ruských hokejistů na zápasech NHL v Praze? Na včerejší tiskové konferenci k tomu novinářům doslovně řekl: "Zákaz je platný. Nevím, za jakých podmínek se tyto osoby budou účastnit turnaje. Je na policii, aby případně konala, pokud bude mít nějaké podezření, že by toto rozhodnutí nemělo být dodrženo. Nevím, jaké je přesně aranžmá tenisového turnaje, za jakých okolností se koná, s jakými právními tituly ti lidé do Česka plánují přijet. To je věc, kterou potom musí zkoumat policie a ministerstvo vnitra." (viz odkaz zde)

Což by se dalo s mírnou nadsázkou okomentovat tak, že šéf české diplomacie sice ví, že vláda, jíž je členem, schválila zákaz startu ruských sportovců v České republice, ale na které akce či na koho konkrétně se tento zákaz vztahuje, už schopen říct není. Což mi tedy přijde docela tristní, ale u současného českého ministra zahraničí nikoliv až tak překvapivé…

Asi to v diskusi od některých "známých firem" schytám, ale já osobně se na rozdíl například od Dominika Haška (viz jeho nedávný příspěvek na Twitteru) nedomnívám, že by organizátoři turnaje či světová tenisová federace WTA umožněním startu zmiňovaným dvou hráčkám dělali u nás reklamu na ruskou válku nebo dokonce způsobovali umírání dalších lidí. A když to například srovnám s USA, tedy se zemí, kterou lze těžko podezírat z toho, že by ve válce na Ukrajině fandila Rusku: v tamní NHL nikdo nebrání hrát Ovečkinovi, Kučerovovi, Panarinovi ani dalším ruským hvězdám. A například v nedávném finále volejbalové Ligy národů byl kapitánem americké reprezentace Micah Christenson, hrající v současné době ruskou volejbalovou ligu za tým Kazaně (zatímco v Česku mají hokejisté, hrající v ruské KHL, reprezentovat zakázáno).