Koupil jsem si na snídani cikánský šál. Nejsem náhodou rasista?

Německý výrobce potravin Knorr se rozhodl přejmenovat řadu let známý produkt Zigeunersauce (v překladu „cikánská omáčka“). Čelil totiž kvůli němu nařčení z rasismu…

Na dnešní den, kdy mě již čeká nástup do přípravného týdne před začátkem nového školního roku, bude potřeba se zvlášť dobře posilnit. Proto když jsem včera přišel do Billy, dal jsem si zvlášť záležet na výběru potravin pro mou dnešní snídani. Koupil jsem si kaiserky, plátkový uzený sýr a poté zamířil k obslužnému pultu s uzeninami.

Rozhodování, kterou dobrotu si vybrat, bylo docela složité. Sice nabízeli ve slevové akci kostelecký uherák, ale kupovat si něco, čím bych podpořil Babiše, to bych se přece jakožto každý slušný člověk v tomto státě musel stydět. Velmi pěkně vypadala i anglická slanina, ale Angličanům nemohu stále zapomenout, že zradili naši jedinečnou Evropskou unii, tak jsem slaninu rovněž oželel. A tak to nakonec vyhrál cikánský šál, který byl tak jako uherák rovněž v akci.

Spokojeně jsem přišel domů, vyskládal nakoupené věci do ledničky a zapnul si počítač, abych na internetu prosurfoval, co je ve světě nového. Hned při pohledu na jeden z prvních titulků mně ovšem zamrazilo.  Stálo na něm totiž: Knorr čelí nařčením z rasismu, přejmenuje cikánskou omáčku. A jak jsem se v článku na iDNES dočetl, firma Knorr, patřící pod nadnárodní společnost Unilever, se skutečně rozhodla na základě opakovaných stížností (některé romské organizace v Německu požadovaly změnu názvu tohoto produktu již před sedmi lety) přejmenovat cikánskou omáčku na „paprikovou omáčku na maďarský způsob.“   

Hned po přečtení článku jsem začal zpytovat svědomí. Jak jsem mohl být tak nezodpovědný a uzeninu s takovým diskriminujícím názvem si zakoupit? Ještě štěstí, že včera nebyla u pokladny jedna moje studentka, která byla v supermarketu přes prázdniny na brigádě… Asi to vyřeším tak, že dnes posnídám jenom kaiserky se sýrem a cikánský šál věnuji našim kočkám. A hned jak příště přijdu do Billy, tak si nechám zavolat vedoucího a vysvětlím mu, že v duchu moderní doby by bylo vhodné, aby byl cikánský šál přejmenován třeba na romský šál nebo ještě lépe na negádžovský šál. 

Také musím dát pozor, až si budu v práci vybírat obědy dle jídelníčku, abych si náhodou nenavolil třeba cikánskou pečeni s rýží. Nebo si ji naopak mám navolit, abych si na ni stihl pochutnat ještě do té doby, než nějakou osvícenou hlavu napadne zakázat jídlo s tímhle názvem vařit?

P. S. Pokud se někomu můj článek nelíbil (uznávám samozřejmě, že humor není mou nejsilnější stránkou, ale jak se říká, zakázané ovoce nejvíc chutná…), tak nabízím jako odpustku možnost pustit si song známého slovenského orchestru Cigánski Diabli (pevně věřím, že v rámci nesmyslné rasové „korektnosti“ nečeká i toto skvělé hudební těleso nucené přejmenování…)