Když se po žácích vyžaduje, aby dávali pozor, je to prý projevem bělošské nadvlády

Člověk občas nemůže jinak než kroutit hlavou nad tím, kam až může hyperkorektnost v dnešním světě vést…

Jako středoškolský učitel se i po více než 25 letech pedagogické praxe stále snažím své vyučovací hodiny vylepšovat a inovovat mnohá probíraná témata tak, aby vzbudila u žáků co největší pozornost. Jak jsem se však nedávno dozvěděl, je otázkou, zda je v dnešní hyperkorektní době vůbec smysluplné tohle činit, neboť dle některých osvícených jedinců může být něco takového chápáno jako projev bělošské nadvlády.

S tímto názorem konkrétně přišel jeden pedagog v americké Virginii jménem Josh Thompson. Jak jsem se dočetl v článku, publikovaném 18. 9. v MF DNES (v elektronické podobě na internetu jsem tento článek dosud nenašel), tento osvícený pedagog konkrétně tvrdí: „To, že někdo tiše sedí, naslouchá látce a přijímá věci pasivně, není v mnoha kulturách běžné. A tím, že vynucujeme toto chování, prosazujeme prvky bílé kultury.“  Jak je článku dále uvedeno, Thompson touto myšlenkou ovšem narazil u jiných pokrokářů, kteří obvinili z rasismu jeho, neboť dle nich vlastně říká, že černé děti se jaksi vrozeně neumějí chovat…

Jen abychom si rozuměli: vyžadování pozornosti probírané látce nutně neznamená, že by žáci museli v hodinách tiše sedět s rukama za zády a nesměli ani špetnout. Naopak jsem vždy rád, když žáci v hodinách informatiky aktivně diskutují, ptají se na to, čemu úplně neporozuměli, případně navrhnou jiné algoritmické řešení problému apod. Jen si prostě na rozdíl od některých „pokrokových“ odborníků na vzdělávání nemyslím, že by ve vyučovacích hodinách měla panovat absolutní volnost a každý z žáků by dle vlastního uvážení mohl svačit, psát na mobilu esemesky nebo třeba lézt po lavici. Nicméně s myšlenkou, že když kantor vyžaduje po žácích, aby v hodinách věnovali pozornost probírané látce, tak je to projevem bělošské nadvlády, jsem se přece jen dosud nikdy nesetkal.

Ono by něco takového bylo k smíchu, kdyby nebylo spíše k pláči, kam až může rasová hyperkorektnost nejenom v USA v dnešní době vést. Když člověk narazí na takto osvícené názory, tak už se pak ani nediví, že v této zemi začali v nedávné minulosti někteří aktivisté strhávat sochy objevitele Ameriky Kryštofa Kolumba nebo někdejšího amerického prezidenta Thomase Jeffersona, neboť u těchto z historického hlediska významných osobností shledali rasistickou či koloniální minulost. A bohužel se radikální akce tohoto typu rychle přenesly i do Evropy, když například ve Velké Británii někteří fanatici poškodili sochy premiéra Winstona Churchilla a v Belgii pak zase krále Leopolda II. Ostatně, i u nás vloni v létě v Praze na Žižkově nějaký podporovatel hnutí Black Lives Matter nastříkal na Churchillovu sochu text „byl rasista“…