Je třeba, aby BIS dohlédla nejenom na výuku dějepisu, ale i na jiné předměty

BIS vydala závěrem roku výroční zprávu, v níž kritizovala styl výuky dějepisu v dnešní době. A dle jejích analytiků se při výuce moderních dějin stále uplatňuje sovětský výklad, případně proruské panslovanství.

Opravdu nechápu, jak mohl náš pan prezident kritizovat práci Bezpečnostní informační služby a její pracovníky označit jako „čučkaře“! Vždyť její agenti nás s obrovským pracovním nasazením a dost možná i s nasazením svých životů chrání před zlým a nebezpečným Ruskem, a nebýt jejich úsilí, tak už jsme dávno byli novou ruskou kolonií. Proto je třeba naopak ocenit úsilí všech jejích zaměstnanců, včetně analytiků, kteří si koncem roku posvítili na naše učitele dějepisu i českého jazyka. A dle výroční zprávy, kterou v závěru loňského roku BIS vydala, se při výuce moderních dějin na českých školách stále uplatňuje sovětský výklad, výuka českého jazyka a literatury je pak částečně zasažena proruským panslovanstvím.

Možná se někomu mohou zdát takové obavy přehnané a přiznám se, že i já jsem ohledně těchto závěrů BIS prvně měl malinko pochybnosti. Vždyť v dnešní době se přece již žáci a studenti učí o tom, že v roce 1945 naše území neosvobodila jenom Rudá armáda, ale západní část země i armáda americká, že v roce 1968 naopak došlo k okupaci Československa sovětskými vojsky, že se o rok později na protest proti ní upálil student Jan Palach… Ovšem když jsem se nad tím hlouběji zamyslel, tak jsem uznal, že je to stále pořád málo.

Je vůbec nutné nějaké zásluhy sovětských vojáků v roce 1945 zmiňovat? Když třeba dějepisáři zmíní jen zásluhy armády americké a v souvislosti s osvobozením východní částí naší země žákům diplomaticky řeknou, že se na něm podílelo několik zahraničních armád jako například Rumuni, tak to de facto lež nebude. V opačném případě přece jen riskují, že by se z některých žáků mohli stát rusofilové a v krajním případě dokonce příznivci Putinova režimu. Přičemž všichni víme, jak je vliv současného ruského prezidenta nebezpečný a nepochybně se v České republice odrazil i na výsledku posledních parlamentních i prezidentských voleb.

Opatrní by ovšem neměli být jenom dějepisáři. Také učitelé chemie by měli zvážit, zda je nutné zmiňovat se před žáky například o Mendělejevovi a kvůli nebezpečí možného obdivu k tomuto vědci raději z učiva nevyřadit periodickou soustavu prvků. On sice Mendělejev prožil většinu života v 19. století a zemřel 10 let před VŘSR, ale člověk nikdy neví… Zrovna tak by měli vyučující češtiny zvážit, zda je nezbytně nutné zahrnout do výuky literatury Puškina, Dostojevského či Tolstého, pro učitele hudební výchovy jistě nebude problém pustit žákům na ukázku místo děl Čajkovského nebo Šostakoviče například píseň Jaroslava Hutky o našem prezidentovi.

Proto by měli pracovníci Bezpečnostní informační služby ukázat, že opravdu nejsou žádní „čučkaři“ a kromě dějepisu pořádně zanalyzovat i to, co se učí například v chemii, matematice, hudební výchově a dalších předmětech, a prověřit, zda i tady nehrozí nebezpečí ruského vlivu na české žáky a studenty. Čím dříve, tím lépe!