Jak čeští novináři nečekaně objevili novou ruskou sportovní hvězdu

V řadě českých médií se v poslední době objevily oslavné články na jednoho ruského hokejového reprezentanta, působícího v NHL. Uhádnete, o koho jde?

Přestože v České republice aktuálně panuje takřka tropické léto a domácí hokejová extraliga odstartuje až v polovině září, ve sportovních rubrikách řady našich médií (iDNES, Lidovky, Aktuálně, iSPORT…) se v poslední době objevily oslavné články na jednoho ruského hokejistu, hrajícího v NHL. Pokud někdo z hokeje znalých čtenářů tipuje, že se jedná o Nikitu Kučerova, který v sezóně 2018/2019 vyhrál kanadské bodování NHL, nebo Vladimíra Tarasenka, který patřil k hlavním oporám vítěze letošního Stanleyova poháru St. Louis Blues, tak se mýlí…

Tou novou mediální hvězdou je totiž útočník New Yorku Rangers Artěmij Panarin, který Rusko dosud reprezentoval na třech světových šampionátech. Panarin sice letos neměl v NHL až tak hvězdnou sezónu jako výše zmínění Kučerov či Tarasenko, ovšem české sportovní novináře zaujal něčím zcela jiným: kritikou ruského prezidenta Vladimíra Putina.  Na jeho adresu mimo jiné prohlásil: „Je chyba, že k němu vzhlížíme jako k supermanovi. Myslím, že Putin už nechápe, co je dobré a co špatné. Ale ono je to těžké, když jste dvacet let obklopeni lidmi, kteří vás jen chválí.“ Navíc provedl i určité srovnání ohledně toho, jak to chodí při kritice hlavy státu v Rusku a v USA slovy: „V Americe může sportovec kritizovat prezidenta, odmítnout návštěvu Bílého domu. U nás je to nemožné, okamžitě se strhne vlna kritiky.“ (viz odkaz zde)

Těmi posledními slovy Panarin zřejmě narážel na skutečnost, že v Rusku řada sportovců s Putinem spíše sympatizuje, což platí mimo jiné i pro známé hokejové hvězdy jako například Ovečkina, Malkina či Kovalčuka. A je samozřejmě špatně, pokud je někdo veřejně kritizován za to, že na ruského prezidenta vysloví názor opačný. No jo, to je holt Rusko, řekli si nejspíš po přečtení Panarinových slov mnozí čtenáři.

Jenže neděje se něco podobného i u nás, akorát že v opačném gardu? Mám tím na mysli to, jaké kritiky a někdy až nenávistných reakcí se u nás často dostane těm, kteří sympatizují se současným českým prezidentem, nebo pouze necítí potřebu mluvit o něm za každou cenu kriticky, případně nevidí důvod odmítat jeho pozvání na Hrad, třeba při příležitosti udělení státního vyznamenání nebo poděkování za úspěšnou reprezentaci naší země.

Své by mohl v tomto směru vyprávět například jeden z nejlepších hokejistů naší historie (ne-li ten vůbec nejlepší) Jaromír Jágr. Bylo až neuvěřitelné, jaké kritiky z mnoha stran se mu letos dostalo za jeho cestu do Číny, které se za účelem propagace hokeje zúčastnil jako člen prezidentské delegace. A jak jsem si nedávno přečetl jeho rozhovor na iDNES, Jágr je z takového postoje mnoha lidí zklamaný. V rozhovoru byl mimo jiné tázán na to, co říká na slova bývalého hokejového reprezentanta Jiřího Hrdiny, který o Jágrovi prohlásil, že ho zklamal, když se postavil na stranu Babiše a Zemana. Jágr však odpověděl velmi sympaticky, když na Hrdinovu adresu řekl: „Neznamená to, že nebudu mít Jirku rád. Naopak. Nevadí mi to. V životě mi pomohl. Že jsem někoho zklamal, aniž by stoprocentně věděl proč... Vím, jak novináři dokážou realitu zkreslit.“

Ohledně poslední citované věty nejspíš dá Jaromíru Jágrovi řada lidí za pravdu… Navíc se domnívám, že při psaní o sportovcích by novináři měli v první řadě řešit jejich sportovní kariéru a věci s ní související, nikoliv jejich názory na politiku.