I zázraky se občas dějí: Česká televize rozebírala pravdu a lásku Zdeňka Bakaly

Není tomu tak dávno, co jsem zde na blogu psal o tom, že na mě pořad 168 hodin, vysílaný téměř pravidelně v neděli večer na prvním programu České televize, někdy působí dojmem cílené politické masáže.

I proto jsem se na něj včera večer původně dívat nechtěl. Když jsem však zahlédl jeho upoutávku, v které bylo uvedeno, že jedna ze čtyř vysílaných reportáží má tentokrát název „Pravda a láska Zdeňka Bakaly“, tak jsem si řekl, že bude možná přece jen dobré pořad moderátorky Nory Fridrichové zhlédnout.

Nebyl jsem si tedy jist, zda ten termín „pravda a láska“ je v případě pana Bakaly myšlen ironicky – spíše jsem však očekával, že se od reportérů veřejnoprávní televize dozvím, jak je Zdeněk Bakala dobrosrdečný člověk, který velkou část svých vydělaných peněz věnuje Knihovně Václava Havla nebo je dává na další nadační projekty. Ale světe div se, platila první varianta.

Zdeněk Bakala byl hned v úvodu reportáže vylíčen jako podnikatel, jenž byl ještě donedávna spolumajitelem společnosti OKD, která, jak asi téměř všichni vědí, má v současné době dluh zhruba 17 miliard korun a bylo proto na ní vyhlášeno insolvenční řízení. Odhaduje se přitom, že ostravsko-karvinské doly dosud přinesly panu Bakalovi zisk ve výši 60 miliard korun. Je proto s podivem, že muž, který se v minulosti obvykle zaštiťoval slovy o morálce a férovosti a býval často k vidění po boku bývalého prezidenta Václava Havla, žádný podíl viny na úpadku OKD necítí a osud tisíců jejich zaměstnanců, které čeká propouštění, je mu zřejmě lhostejný.

Jak však v pořadu prohlásila advokátka a bývalá známá politička Hana Marvanová, Bakalovy moralistické postoje byly v minulosti zřejmě pouze přetvářkou a podfukem. V podobném duchu hovořila i analytička internetového portálu Echo24 a v minulosti redaktorka Lidových novin Lenka Zlámalová. Diváci také mohli v pořadu zhlédnout záznam z Bakalova prohlášení před televizními kamerami v roce 2005, kdy nájemníkům hornických bytů (které získal při dokončení privatizace v roce 2004 téměř zdarma) sliboval, že si je budou moci v budoucnu odkoupit za zvýhodněnou cenu. Dnes si ovšem už na tato svá slova nepamatuje…

Samozřejmě, že nic není černobílé, v souvislosti s krachem společnosti OKD je jednoznačná vina na straně našich politiků, kteří její privatizaci zpackali - ať už to byla Klausova vláda při kupónové privatizaci v 90. letech nebo Grossova vláda (v níž byl ministrem financí Bohuslav Sobotka) při doprivatizaci v roce 2004. Je třeba také objektivně říct, že ceny černého uhlí šly v posledních 5 letech výrazně dolů. Přesto si však i v těchto dobách manažeři OKD vypláceli stamilionové odměny a například i peníze pro Knihovnu Václava Havla se tehdy našly. A jak v závěru pořadu velmi trefně řekla opět Hana Marvanová, knihovny bývalých prezidentů jsou správnou věcí, ale jde o to, že peníze na ni byly bohužel získány na úkor tisíců zaměstnanců OKD…

Na závěr si asi lze jen postesknout, že je určitě škoda, že ta „pravda a láska“ podnikatele Zdeňka Bakaly nebyla prokouknuta mnohem dříve. I tak ovšem tentokrát dávám reportérskému týmu Nory Fridrichové za zmiňovanou reportáž pomyslný palec nahoru.

P. S. Celou reportáž je možno zhlédnout na videu zde.