Co hrozí Evropě? Na to mi daly včerejší Otázky Václava Moravce jasnou odpověď

Diskusní pořad Otázky Václava Moravce měl včera doslova hvězdné obsazení. Proto jsem neodolal a po delší době jsem část tohoto mnou kdysi oblíbeného pořadu na ČT zhlédl.

Byly doby, kdy jsem diskusní pořad Otázky Václava Moravce sledoval na ČT 1, respektive ČT 24, téměř každou neděli po poledni. Později jsem se u něho začal čím dál více nudit, ne vždy se mi líbil i ne zcela objektivní způsob vedení diskuse ze strany pana Moravce, byť ho jako dobrého moderátora stále uznávám. Když jsem však včera dle titulků v televizním programu uviděl, jací hvězdní hosté jsou do studia na Kavčích horách pozváni tentokrát, tak jsem neodolal a po delší době část tohoto pořadu zhlédl.

První část jsem se tedy rozhodl vynechat, byť jsem tím možná přišel o obohacení jedinečnými ekonomickými nápady, které divákům nejspíš prezentovali ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová i europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Ovšem druhá část pořadu, poutavě nazvaná titulkem „Co hrozí Evropě?“, mě přece jen zajímala více. Zvlášť když pozvanými hosty v této části byli slovenský prezident Andrej Kiska, armádní generál a bývalý velitel Vojenského výboru NATO Petr Pavel a známý politolog Jacques Rupnik (celý pořad je možno zhlédnout na videu zde).

Jak jsem očekával, vzhledem k přítomnosti stále ještě úřadující slovenského prezidenta Andreje Kisky byla v debatě prvně řeč o nově zvolené hlavě státu našich východních sousedů Zuzaně Čaputové, která právě Andreje Kisku v prezidentském úřadě vystřídá. Přičemž moderátor Václav Moravec se velmi snažil, aby z úst Andreje Kisky, případně zbylých dvou hostů, zazněla kritika českého prezidenta Miloše Zemana za jeho „vměšování“ se do slovenských voleb, kterého se měl dopustit tím, že týden před druhým kolem přijal v Lánech protikandidáta Čaputové Maroše Šefčoviče. Panu Kiskovi ovšem slouží ke cti, že se k této kritice strhnout nenechal, a naopak zdůraznil, že schůzka se uskutečnila z iniciativy Šefčoviče, a že na výsledek voleb nejspíš měla jen minimální vliv – tedy, že schůzka s českým prezidentem Šefčovičovi ani nepomohla, ani neublížila.

Za tohle si dosluhující slovenský prezident u mě vysloužil pomyslný palec nahoru. Ne však už za poslední část rozhovoru s Václavem Moravcem, kdy byla řeč o tom, co nejvíce ohrožuje Evropskou unii či současnou Evropu jako takovou. Jeho nadšení ohledně toho, že Evropská unie je jedinečný fantastický projekt, který ohrožuje jen určitý národní egoismus jeho některých členů, tak úplně nesdílím.

V závěrečné části pořadu se pak k otázce, co nejvíce ohrožuje současnou Evropu, vyjadřovali i zbylí dva hosté – armádní generál ve výslužbě Petr Pavel a politolog Jacques Rupnik. Pan Pavel nezklamal ani tentokrát a za největší nebezpečí, hrozící „jednotné“ Evropské unii, označil Rusko a Čínu. Přičemž opět zmínil snahu Ruska ovlivnit výsledky voleb v některých demokratických zemích (není mi tedy jasné, jak je možné, že Putin tentokrát zaspal a při slovenských prezidentských volbách dopustil vítězství Čaputové…). Zajímavé pak bylo, jak oba hosté reagovali na námitku moderátora Moravce, že „nepřátelského“ čínského prezidenta nedávno přijal v Elysejském paláci i francouzský prezident Emmanuel Macron, přičemž části jednání byli osobně přítomni i německá kancléřka Angela Merkelová a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Diváci se však dočkali uklidňujícího vysvětlení, že Merkelová, Macron i Juncker svou přítomností demonstrovali jednotu EU, a v případě takové jednoty může těžko Čína či Rusko Evropu rozvrátit.

Po zhlédnutí včerejších Otázek Václava Moravce jsem proto byl naprosto uklidněn a spokojen: stačí, když bude Evropská unie jednotná - stačí, když si pohlídáme, aby již příště díky ruským hackerům nikde v Evropě nevyhráli volby nacionalističtí egoisté typu Orbána, Zemana či Dudy, a čekají nás jen samé skvělé zítřky.