Co bych ministru Plagovi vyčetl mnohem víc než lavírování kolem učitelských platů

Je spor ohledně toho, jaká část navýšení učitelských platů půjde do tarifní složky, a jaká do odměn, tou nejdůležitější věcí, která aktuálně trápí většinu českých učitelů?

Ve školství je aktuálně tématem číslo jedna středeční stávka učitelů, jejíž konání včera ohlásily ústy své místopředsedkyně Markéty Seidlové školské odbory. Jejím důvodem jsou neshody mezi ministrem školství Robertem Plagou a představiteli Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství ohledně toho, jak má být rozděleno slibované 10% navýšení učitelských platů v příštím roce.

Ještě v polovině září mluvil pan ministr o tom, že všem pedagogickým pracovníkům bude přidána stejná částka 1750 Kč do tarifů (což by znamenalo v průměru 5% navýšení jejich základního platu) a druhá polovina přidané částky půjde do příplatků a odměn. Po nesouhlasném stanovisku nejenom odborů (ty od začátku požadovaly, aby celých 10 % šlo do tarifů) začal pan Plaga záhy mluvit o pevné částce 2250 Kč, a na konci září pak již o částce 2700 Kč pro všechny učitele. Což už bylo pro většinu pedagogů akceptovatelnější, nicméně z některých stran se ozývaly hlasy, proč navyšovat všem stejně, a ne raději procentuálně podle dosavadní výše platu každého učitele. I tuhle námitku ministr Plaga nakonec akceptoval a na zasedání vlády, konané v tomto týdnu, bylo schváleno, že učitelům bude v příštím roce přidáno 8 % do tarifů a zbylá 2 % půjdou na příplatky a odměny. (viz odkaz zde)

Asi těžko se všichni shodnou na tom, zda je spravedlivější dávat více peněz do základní složky platu nebo raději do odměn. Zastánci toho druhého budou logicky argumentovat tím, že ředitelé škol by měli mít možnost u platů více rozlišit lepší a horší učitele, případně více aktivní a méně aktivní učitele. Zastánci toho prvního zase mohou poukazovat na to, že ne každý ředitel je v tomhle objektivní, případně na to, že v minulosti se již několikrát stalo, že objem peněz, určený na nenárokové části mzdy, byl nakonec použit na něco jiného, případně do škol nedoputoval vůbec. Já to v tomhle případě vidím tak, že pokud ministr prvně chtěl rozdělit obě hromádky napůl a odbory chtěly dát vše do tarifů, tak je poslední navržené rozložení 8 % do tarifů a 2 % na příplatky a odměny rozumným kompromisem. Je proto otázkou, zda je za dané situace vyhlášení středeční stávky rozumným krokem – možná, že v důsledku předchozího lavírování ministra Plagy, který během měsíce a půl asi třikrát změnil svůj názor, věří představitelé odborů tomu, že pan ministr ustoupí i počtvrté…

Současný pan ministr školství navíc často mění názory i v jiných věcech a přijde mi, že se někdy příliš řídí radami některých „mediálních vzdělávacích odborníků“, případně některých vlivných lobbistických skupin. Nechci si rozhodně hrát na jasnovidce, ale i v tomhle podle mého názoru tkví například důvody jeho rozhodnutí odložit na řadu let (konkrétně mluví o osmi až deseti letech) povinnou maturity z matematiky. A i tento Plagův záměr Babišova vláda na svém středečním zasedání schválila a v Poslanecké sněmovně nyní chce ve zrychleném řízení prosadit novelu, která by znamenala zrušení plánu povinně maturovat z matematiky v roce 2021 (pro studenty gymnázií a lyceí), respektive 2022 (pro studenty většiny ostatních středních škol vyjma například konzervatoří, uměleckých škol či zdravotnických škol).

Na tom, zda by se mělo či nemělo z královny věd maturovat povinně, se vzdělávací odborníci ani laická veřejnost nejspíš nikdy neshodnou. Ovšem faktem je skutečnost, že zavedení povinné maturity z matematiky od roku 2021 schválila Poslanecká sněmovna již v březnu roku 2016, a tak všechny střední školy měly dostatek času se na něj připravit. Proto mi slova ministra Plagy ohledně toho, že nechce, aby se případní neúspěšní studenti na maturitních oborech stali součástí nějakého experimentu, případně, že učitelé neumí matematiku učit tak, aby studenty bavila, přijdou jako populistická. Což je věc, která mně osobně u pana ministra vadí mnohem víc než jeho lavírování ohledně učitelských platů.