Boj s covidem po česku: pohyb jen na území obce versus průmyslové podniky pojedou dál

Jak bylo dopředu avizováno, vláda po svém pátečním zasedání přišla s několika razantními kroky, které mají zamezit dalšími růstu počtu nakažených Covidem-19. Ne všechny z nich však na mě působí racionálně a logicky…

Že situace v souvislosti s pandemií Covid-19 v naší zemi zrovna příznivá není, je kromě několika fanatiků, tvrdících, že o nic vážného nejde a je to jen účelové strašení občanů ze strany vlády i médií, nejspíš jasné všem racionálně myslícím lidem. A vzhledem k tomu, že počet nově nakažených v posledních dnech atakuje hranici 15 tisíc za den (například v pátek šlo o 14 676 nových příkladů, což bylo v porovnání s minulým pátkem o 3 400 více), nemocnice v některých krajích už jsou téměř na hraně své kapacity a reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,2, je každému soudnému člověku jasné, že vláda s některými ráznými kroky přijít musela.

Po svém zasedání v pátek večer proto vyhlásila některá přísná epidemiologická opatření, která vstoupí platnost od 1. března a budou platit minimálně tři týdny. Jejich souhrnný přehled je možno nalézt například na stránce zde. Když vezmu namátkou ta nejpodstatnější: lidé se budou moci pohybovat (vyjma například cest do zaměstnání nebo cest z důvodů zajištění podnikatelské činnosti) pouze na území svého okresu, při pobytu venku za účelem procházek či sportování pak dokonce pouze v katastru své obce. Do škol se od začátku března nevrátí ani žáci závěrečných ročníků základních a středních škol (jak bylo vládou delší dobu slibováno), naopak se od pondělí uzavřou základní školy i pro nejnižší dva ročníky. Zavírány budou i některé z těch maloobchodních prodejen, které dosud měly výjimku a otevřeno mít mohly.

Jak už jsem uvedl výše, aktuální situace je opravdu velmi vážná, a tak by rozumný člověk neměl mít problém sice tvrdá, ale potřebná opatření začít dodržovat, pokud bude přesvědčen o jejich nezbytnosti a bude je považovat za racionální. Jenže v tom posledním je právě kámen úrazu… Je opravdu racionální omezit pohyb osob za účelem procházek či sportování jen na území jejich obce? Když to vezmu podle obce, kde bydlím: vzdálenost z jednoho jejího konce na druhý je zhruba tři kilometry. Kolem obce jsou pak pole a také les, který však už zasahuje do katastru jiné obce. Když se tedy budu chtít třeba projet na kole, budu nucen jezdit po cyklostezce, která kolem obce vede, stále jen tři kilometry tam a zpátky (přičemž jsem zvyklý na podstatně větší porci kilometrů). A při představě, kolik tam nyní bude jiných cyklistů, bruslařů na kolečkových bruslích, běžců a případně lidí, vyrazících třeba na procházku se psem, si nejsem jist, zda něco takového bude mít smysl. A byť nejsem epidemiolog, i z laického pohledu si kladu otázku: nebylo by naopak racionálnější omezit i tyto aktivity územím celého okresu a zabránit tak velké koncentraci osob na cyklostezkách či v městských parcích?

Byť se oficiální číslo o tom, kolik lidí se nakazilo při sportování, kolik při nakupování v obchodech, kolik ve školách a kolik v práci, nezveřejňuje, dle zkušeností mně i řady lidí, s kterými komunikuji, se nejvíc lidí nakazí právě v zaměstnání. A z toho důvodu se obávám, že nová vládní opatření, byť jsou v řadě oblastí přísná, nebudou dostatečně účinná, jelikož vláda nenašla odvahu uzavřít na tři týdny i podniky s průmyslovou výrobou. A při představě, jak to asi funguje v podnicích typu mladoboleslavské škodovky, kde pracuje řada lidí z různých koutů naší republiky a také řada zahraničních dělníků, v jak těsné blízkosti tam lidé jsou před zahájením nebo naopak po skončení pracovní doby na šatnách, opravdu nevěřím tomu, že se tam koronavirus šířit nebude, byť by se tam testovalo sebevíc. Ono navíc: například jeden můj kamarád, pracující ve větší strojírenské firmě, se nakazil v práci, přestože tam byl den předtím, než dostal horečky, testován, a antigenní test mu vyšel negativní…

Chápu samozřejmě, že uzavření velké části průmyslových podniků (vyjma těch, které jsou nezbytné pro chod státu, což jsou například energetické podniky, podniky, vyrábějící zdravotnický materiál apod.) by bylo z ekonomického hlediska hodně bolestivé. Ale nemělo by za současné situace být zdraví občanů na prvním místě? Jsou státy, které v období pandemie koronaviru takové bolestivé opatření (byť samozřejmě jen na nezbytně nutnou dobu) dokázaly učinit a vyplatilo se jim to…