Americký sportovec zkritizoval poměry v Číně a ihned si vysloužil pozornost českých médií

V únoru příštího roku proběhnou v čínském Pekingu zimní olympijské hry. Pokud tedy jejich konání neohrozí koronavirová epidemie, případně politický bojkot některých zemí.

Ode dneška již za 100 dnů mají být v čínském Pekingu slavnostně zahájeny XXIV. zimní olympijské hry. K favoritům na olympijské medaile budou v řadě disciplín, zejména pak ve snowboardingu, akrobatickém lyžování či sjezdovém lyžování, nepochybně patřit i sportovci USA. Vždyť v historickém pořadí dle počtu medailí, získaných na zimních olympiádách, figurují Američané na druhém místě hned za severskou sportovní velmocí Norskem.

Kromě fenomenální americké slalomářky Michaely Shiffrinové, která o uplynulém víkendu zahájila nový ročník Světového poháru vítězstvím v obřím slalomu, si největší pozornost sportovních redaktorů iDNES vysloužil v uplynulém týdnu ještě jeden americký sportovec, chystající se na hry v Pekingu – krasobruslař Evan Bates. Vyjma těch, co se hlouběji zajímají o krasobruslení, to u českých sportovních fanoušků asi příliš známé jméno není. Bates sice se svou partnerkou Madison Chockovou v minulosti na mistrovství světa dvakrát vybojoval medaili v tancích na ledě, nicméně mezi hlavní aspiranty na olympijské zlato tento americký pár považován není. Čím si tedy Bates vysloužil (nejenom) u českých novinářů tolik pozornosti?

Jednoduše tím, že se na tiskové konferenci „nebál“ vyslovit názor na politické poměry v Číně. V článku na iDNES je jeho počin konkrétně popsán těmito slovy:
„Když minulý týden na tiskové konferenci amerického týmu novináři položili otázku, jestli se chce někdo vyjádřit k otázce lidských práv, kvůli kterým jsou hry v Pekingu považovány za kontroverzní, Bates se nerozmýšlel. Vzal si do ruky mikrofon a spustil.
„Pokud budu mluvit za sportovce, porušování lidských práv je hrozné,“ řekl Bates. „Má odpověď může být aplikovatelná na lidská práva obecně, ale když se konkrétně ptáte na to, co se odehrává v Číně ve spojitosti s muslimy, je to nechutné.““

To, že se v souvislosti s blížícím se startem olympiády v Číně stále hlasitěji mluví o problémech s dodržováním lidských práv, zejména pak útlakem některých národnostních menšin v nejlidnatější zemi světa, není samo o sobě špatně. Ovšem nelíbí se mi, proč jsou do této problematiky často až násilně zatahováni samotní sportovci. Jak jinak lze totiž okomentovat to, když (jak ukazuje ocitovaný příspěvek výše) jsou sportovci, závodící na krasobruslařské soutěži Americká brusle, vyzýváni na tiskové konferenci k tomu, aby se vyjádřili k otázce lidských práv v Číně?

Mimochodem, docela by mě zajímalo, jak by se americkým novinářům líbilo, pokud by na sportovní soutěži v jiné zemi byli její účastníci tázáni na to, co říkají některým poměrům v USA.  Namátkou třeba na to, jaký je jejich názor na takřka povinné poklekávání před začátkem fotbalových a basketbalových zápasů, na pozitivní diskriminaci při přijímání do některých zaměstnání či na některé americké univerzity, případně na podmínky pro vězně na americkém základně Guantánamo.