Rezoluce Rady bezpečnosti OSN je neplatná

K ospravedlnění vzniku tzv. bezletové zóny nad Libyí  se zúčastněné země opírají o rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Ovšem tato rezoluce je neplatná, protože k jejímu přejetí scházel „souhlas všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti“, tedy i Ruské federace a Čínské lidové republiky, jak to vyžaduje Charta OSN (viz)

http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf

Charta OSN výslovně vyžaduje souhlas všech pěti stálých členů, (jedná se o tzv. pravidlo jednomyslnosti mocností) pro rozhodnutí o zásadních otázkách. A co jiného je „zásadní otázka“, než zahájení válečných operací?

Podle Charty OSN má každý člen RB jeden hlas, o věcech řízení rozhoduje RB kladnými hlasy devíti členů, a ve všech ostatních věcech rozhoduje kladnými hlasy devíti členů vč. hlasů všech stálých členů.

Strany ve sporu se podle tohoto ustanovení mohou zdržet hlasování, jenže ani Čína, ani Rusko nebyly stranami ve sporu.

Ustanovení Charty nebylo naplněno. A absence Ruské federace a ČLR stačila k tomu, aby rezoluce nenabyla platnosti. Veškeré vojenské akce vůči Libyi jsou tudiž protiprávní, jsou porušením mezinárodního práva.

Rezoluce měla za cíl vznik bezletové zóny, jenže nebe nad Libyí je plné útočících letadel zemí NATO, které napadají cíle na území svrchované země OSN. Tato skutečnost jen potvrzuje rozsah arogance „ochotných zemí“ na bezprecedentním napadení Libye.

(Bohužel, Česká republika se stále potácí ve vzpomínkách na vlastní nedospělost, kdy se občanům zakazovalo vyjadřovat se k věcem veřejným. Nicméně za celé období komunistické historie naší republiky jsme nikdy nebyli zataženi do vojenských dobrodružství, naši vojáci, a to jsme měli tehdy povinnou vojenskou službu, nebyli vysílání na bojiště jako dnes v rámci  zprofanovaných „misí“. A  nyní jsme jako členská země NATO součástí agrese, naši hloupí a všehoschopní politici hledají příležitost, jak přímo do války zasáhnout.)

Je až neskutečné, že 40 let tolerovaný režim plukovníka Kaddáfího byl donedávna doslova příkladem spolupráce bohatých zemí Severu se zemí s arabským obyvatelstvem. Čile obchodující s důležitými komoditami a vítaný v členských zemích a samotné OSN. Nyní je tamní obyvatelstvo zabíjeno pod záminkou pomoci civilistům dle neplatné rezoluce Rady bezpečnosti.