I feudálové se uměli postarat o své poddané!

Hrozba lékařů odchodem do ciziny se může stát zajímavou zkouškou vládní administrativy. Má-li si vládní koalice uchovat punc věrohodnosti, musí  konat, hrozí-li občanům újma na zdraví a životech. Což je nabíledni, ostatně, samotní lékaři na nebezpečí upozorňují (viz jejich akce pod názvem: Náš exodus, váš exitus).

Zatím jsem si nevšiml, že by ministr zdravotnictví projevil obavu před tímto nebezpečím, pokud vím, tak spíše inklinuje k odstoupení z funkce. Zelenou má škrtání, a to za každou cenu, dle známé poučky, že nás ochrání před rozhazovačstvím, i kdybychom měli všichni přijít na mizinu. Zatím je na pořadu dne odborářská stávka 8. prosince. Ze strany nespokojených lékařů bych očekával ztotožnění se se stávkou a účast na ní. Máme-li věřit jejich argumentaci, že jim jde nejen o platy, ale i o pracovní podmínky, jejichž porušováním dochází k nepatřičnému ohrožení výkonnosti lékařů a tudíž i k ohrožení zdraví občanů.( Samotní lékaři se s oblibou, když to potřebují, uchylují k ideologickým schématům, a argumentují obecným zájmem o zdraví národa.)

Co však můžeme očekávat od vlády, od našich politiků ( aby předešli zjevnému ohrožení občanů ) jestliže od nich dnes a denně slyšíme o potřebě zredukovat stát? Ve Španělsku vláda (čili onen zatracovaný stát!) rozhodla v daleko méně významné kauze tamních leteckých dispečerů, a vyhlásila výjimečný stav nouze. Není hrozba odchodem ze zdravotnických zařízení signálem o potřebě reagovat podobným způsobem? Nemám obavu, že by občané nepochopili případné vládní rozhodnutí, že se lékařům nařídí zákonem pracovní povinnost. Všichni totiž vystudovali ve státním školství bezplatně, jejich přítomnost ve zdravotnických zařízeních je snadno vymahatelná a jejich tabulkové platy lze poměrně snadno dát na úroveň jiným absolventům universit. V sobotu v Právu zveřejněná navržená tabulka platů ve školství se rovněž týká státních zaměstnanců.  A nejvyšší navržený plat zdaleka nedosáhne 1,5 – 3 průměrného platu, jak si to přejí naši lékaři. Ve školství je konečná na 28 400 Kč po odsloužení 27 let v nejvyšší platové třídě. Pokud dojdou naplnění sliby ministra Josefa Dobeše.

Nechci však jenom svolávat hromy a blesky na naše lékaře. Jde-li o zdraví, padají argumenty jiného kalibru, než že vaše děcko učí angličtinu přeškolená ruštinářka, protože vystudovaná má dvakrát větší plat v nejbližší úspěšné firmě. Zejména když pochopíme, že o peníze nemusí jít vždy až v první řadě. On totiž celý zdejší systém odměňování vyvolává veřejné pohoršení. A není to jen projev letité tendence k rovnostářství, jak se nás snaží umlčet. Jako první krok k zahájení dialogu s lékaři bych spatřil v redukci platů ve státní sféře, v krajské a komunální administrativě, aby kdejaký chirurg nepotřeboval utíkat z nemocnice na místo radního, krajského či komunálního politika. Aby už neměli šanci číst zprávy o miliónových příjmech politiků, statisícových platech bez náležitého progresivního zdanění, zvláště když titéž lidé nastavují jejich mzdové ohodnocení. A pak možná i pochopí, proč i Listinou základních práv a svobod se umožňuje omezit zákonem některá práva. (čl.4, odst.2). Např."právo opustit svého pacienta."