Hrozí nám občanská válka?

Skupina našich spoluobčanů (lékaři) se chystá vyhlásit nám občanskou válku. Nebudou přitom vylepovány plakáty s oznámením o mobilizaci, ani se v ulicích nerozpoutají boje na barikádách, ve skutečnosti však válka vypukne se všemi jejími neblahými důsledky.

Zejména se nás chystají zabíjet. Svůj úmysl už avizovali jízdou pohřební sanitky s nápisem Náš exodus – váš excitus. Včera v pořadu ČT 24 jistý bílý „anděl“ od sv. Anny v Brně na důsledky války opět upozornil. Ohroženi jsou nevinní kojenci, senioři, vlastně všichni. Bez zábran tu jedna skupina občanů hovoří o tom, že brzy budou umírat nemocní (prý máme zemřít dřív, než onemocníme!), že se promění na mrtvoly ti, které by zachránila operace (jenže nebude kdo by ji provedl!), že těžce poraněné budou vozit od nemocnice k nemocnici (aby však stejně zemřeli v sanitce, protože se o ně nebude mít kdo postarat).

Jestli to nestačí jako důkaz ohrožení lidských životů, tak tedy nevím, co ještě více je třeba napsat, aby se odpovědné bytosti, zvané politici, odhodlaly jednat v zájmu svých voličů. Jsou k tomu nuceni i zákony, neboť z jejich úst slyšíme znovu a stále dokola slova o právním státě, který oni mají na starosti. Jedině oni mají právo a povinnost konat. Nutí je k tomu zákon č. 140/1961 Sb. o obecném ohrožení. V § 179, bodě 1 se praví: „Kdo úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti....bude potrestán odnětím svobody na 3 – 8 let....jako člen organizované skupiny na 8 – 15 let, a to i v případě, že obecné ohrožení zvýší anebo ztíží jeho odvrácení....“

Ministr a další vládní funkcionáři dobře vědí o chystané občanské válce a zatím jsou nečinní. Nejsou to však lidé zbavení svéprávnosti, na nebezpečí zabíjení svých spoluobčanů musí reagovat, v opačném případě je možné je považovat za spolupachatele či úmyslně konající. Jinak by totiž vyhlásili stav obecného ohrožení a pro lékaře zavedli pracovní povinnost dřív, než občanská válka vypukne. Ohrožená populace, lidé na kraji života a smrti, nemá potřebu poslouchat ideologickou argumentaci o svobodné tržní společnosti, kde si může každý dělat co ho napadne. Neblahé příklady z vraždění politiků v USA, té vlajkové lodi svobody, by je mohly varovat.

Pokud však vláda nebude konat k zamezení stavu ohrožení, je naší povinností na trestní odpovědnost politiků upozornit, ba dokonce požadovat jejich trestní stíhání. V krajích tuto povinnost mají hejtmani, ve vládě ministr zdravotnictví. Žijeme přece v právním státě!