11. září 1973 - zapomeňte!

Mezi 11. září 1973 (útok na prezidentský palác a smrt socialistického prezidenta Chile Salvadora Allendeho) a 11. září 2001 (útok na WTC a Pentagon) neexistuje žádná zřejmá souvislost.

Obě události však způsobily smrt tisícům nevinných. V Chile zahynulo podle informací z veřejných zdrojů 3 197 lidí, v USA 2 996 (vč.19 únosců). V prvním případě bylo na 250 tis. zatčených a mučených stoupenců demokracie (nejen levicově orientovaných), v případě leteckých útoků z 11.září 2001 byl svět postaven před následnou druhou iráckou válku a nekončící válku v Afghánistánu.

Při příležitosti Pinochetova zatčení v Londýně přinesl britský i světový tisk znovu po letech svědectví drastického mučení za Pinochetovy hrůzovlády. Tak ve švédském tisku svědčila chilská exulantka o tom, jak byla zatčena za  členství v levicové organizaci MIR a za to, že se snažila založit zdravotní kliniku pro chudé lidi. Byla spolu s otcem unesena do vězení. Oba byli přivázáni k ocelové posteli. Její otec se musel dívat, jak byla brutálně bita, pak znásilněna a pak opakovaně znásilňována obušky jejích mučitelů. Strkali jí obušky do pochvy až k děloze. Během deseti dnů jí také dávali hlavu do igelitového pytlíku a ponořovali ji do vody, aby nemohla dýchat. Také pořádali předstírané popravy. Téměř okamžitě poté, co se vrátila domů, byla zatčena znovu - tentokrát chilskou policií. Byla odvezena na nechvalně známý fotbalový stadión, kde předtím Pinochetovi lidé zmasakrovali tisíce Chilanů. Strávila několik měsíců na samotce bez postele. Neustále ji tam bili. Když byla nakonec propuštěna, dověděla se, že chilská armáda zatkla jejího chlapce, rozřízla mu břicho, vytáhla mu ven střeva a zaživa ho hodila do moře.

První irácká válka z ledna 1991 nazvaná Pouštní bouře měla posvěcení OSN jako reakce na irácké obsazení Kuvajtu.

10. října – Prezident Bush se zasazuje o vojenský zásah ale podle průzkumů veřejného mínění není americká veřejnost jednoznačně rozhodnuta pro nasazení svých jednotek. 10. října ve slyšení před Kongresem Spojených států vystoupila patnáctiletá dívka, která popisovala událost, při které měli iráčtí vojáci vtrhnout do kuvajtské nemocnice, kde tato dívka měla pracovat, a zabíjet novorozence v inkubátorech. Svědectví mělo vliv na veřejné mínění, představitele Senátu i následné schválení vojenského zásahu. Až v září 1992 vyšlo najevo, že se jednalo o nepravdivé informace. Dívka byla dcerou kuvajtského ambasadora, v té době v Kuvajtu nebyla a své vystoupení před Kongresem konzultovala s experty na public relations.[4][5]

Druhá irácká válka z roku 2003 byla zřejmou trestnou výpravou USA a spojenců (zejména Velké Británie) za teroristický masakr provedený 19 únosci civilních letadel. Agresivní Irák byl internacionálně reprezentován 15 občany Saudské Arábie, 2 občany Spojených arabských emirátů a po jednom z Egypta a Libanonu. K větší legalitě vojenského zásahu proti Iráku posloužily především zaručené informace o zbraních hromadného ničení v držení irácké armády. George Bush, ale ani Tony Blair, tentokrát neměli po ruce vhodnou patnáctiletou dívku, a poselství panny je pro křesťany hlas přímo z nebe.

Jestliže jsem dlouho nemohl pochopit rozsah války ve Vietnamu, zejména informaci, že na tuto zemi dopadlo více bomb než bylo svrženo za 2.světové války, v případě války v Iráku a v Afghánistánu jsou čísla až absurdně obrovská. Náklady na vedení války, ztráty na životech vojáků a zejména civilistů, příšerné zubožení obou zemí.

První dekáda 21. století je charakterizována novou světovou hospodářskou krizí. Začala pádem americké banky Lehman Brothers v roce 2008. Naivní posuzovatel, tedy já, by se mohl domnívat, že vedení války vyčerpává zemi, snižuje aktiva, způsobuje zadlužení. Na druhé straně válečná mašinerie dává práci miliónům zaměstnanců. Existuje souvislost současné krize s válkami? Nebo naopak, vedení války brzdí ekonomický propad?

U nás jsme si zvykli, že 11. září je na „věčné časy“ vyhrazeno „dvojčatům“ a Pentagonu. A o jiné tragédii, spojené bezprostředně s činností CIA, v našich médiích nepadne ani slovo. Za jednoho Salvadora však povstali noví levicoví prezidenti v Latinské Americe. Na pořadu dne už není socialismus, ale plán Pentagonu na odkoupení 10 tisíc výtisků knihy vzpomínek Anthonyho Shaffera (agenta vojenské tajné služby) týkající se 11. září 2001.