Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jezdec na koni černém – hladomor (III)

Třetí apokalyptický  jezdec – hlad  patrně přinese nevětší zkázu. Hlad není něco, co by se dalo zvládnout mezinárodními dohodami, vysláním mírových sborů nebo vynikající lékařskou péčí. Hlad je totální zmar.

S hladem máme rozsáhlou historickou zkušenost, hladomor byl naším průvodcem, jak v dávné historii, tak i v dobách nedávných. V minulých dobách nebylo nic tak vzdáleného, jako pravidelné jídlo.

Za posledních přibližně 150 let se zapsalo do povědomí několik velkých hladomorů.  Irský hladomor v letech 1845–1852 byl primárně způsobený plísní bramborovou. Plíseň vyvolaná deštivým počasím vedla ke snížení produkce brambor o 90 %. Během hladomoru zemřel asi 1 milion obyvatel z původního počtu 8,5 milionů a další se odstěhovali. Počet obyvatel pak dále klesal více než 50 let.

Důvodem hladomoru v Irsku nebyla jenom neúroda. I během nejhorších let se z Irska vyvážely potraviny: Podle ekonoma a historika Cormaca O' Grada putovalo v roce 1845 z Irska do Anglie více než 26 milionů bušlů obilí, což odpovídá asi 90kg pšenice na rok a osobu, tedy asi 370 g chleba na den, což je sice málo, ale postačuje na přežití.

Podle Christine Kinealyové  z Liverpoolské univerzity opustilo během roku 1847 irské přístavy téměř 4 000 plavidel přepravujících jídlo do Anglii, zatímco 400 000 irských mužů, žen a dětí zemřelo hladem. Během hladomoru se exportoval dobytek, hrách, fazole, cibule, králíci, losos, ústřice, sledi, sádlo, med a dokonce brambory. Výzkum ukázal, že z Irska do Anglie, se vyvezlo 1,3 milionu galonů alkoholu získaného z obilí během prvních devíti měsíců roku 1847. Ve stejném období dodalo hladovějící Irsko do Anglie 822 681 galonů – přes 3 tisíce tun másla.

Přestože je Irsko ze všech stran obklopeno mořem, nebyl rybolov pro většinu chudých Irů řešením. Nebylo snadné se dostat z centrálních částí k moři, nebylo povoleno vstupovat na cizí pozemky ani nebyla možnost, jak transportovat ryby zpět.

Následovaly další hladomory: V Bengálsku v roce 1943, kdy zemřely z celkového počtu 60 milionů 2-3 miliony osob. Koncem války byl v Holandsku hladomor, který se odehrával v moderní, rozvinuté a gramotné zemi, i když strádající okupací a válkou. Dobře zdokumentovaná zkušenost pomohla vědcům změřit dopady hladomoru na lidské zdraví. Kohortová studie zjistila, že děti těhotných žen vystavených hladomoru byly náchylnější k cukrovce, obezitě a kardiovaskulárním chorobám. Hladomory se táhnou do současnosti.

V Malawi a Nigeru na počátku tohoto tisíciletí byly primárně způsobeny kobylkami, které zničily většinu úrody a následně špatnou distribucí potravinové pomoci.

Hladomor se netýká jenom těch nejchudších, ale má kaskádovitý průběh. Jsou jím postiženi i majitelé půdy, zaměstnavatelé, zpracovatelské podniky a prodejci, vlastně dopadá postupně na celou společnost.

 

Hladomor v sovětské Ukrajině v letech 1932 až 1933 zabil miliony Ukrajinců. Byl především politicky motivován jako represivní trest za odmítání kolektivizace. Konfiskovalo se veškeré domácí jídlo a omezil se pohyb obyvatelstva. V rámci širšího sovětského hladomoru, který zasáhl hlavní obilní oblasti v zemi, zemřely miliony obyvatel, z nichž většinu tvořili etničtí Ukrajinci. Ukrajinou a 15 dalšími zeměmi byl uznán jako genocida ukrajinského lidu provedená sovětskou vládou.

Současné odhady se pohybují v rozsahu 4 až 7 milionů obětí, přesněji od 3,3 do 5 milionů. Podle zjištění odvolacího soudu v Kyjevě v roce 2010 dosáhly demografické ztráty v důsledku hladomoru 10 milionů, 3,9 milionů přímých úmrtí hladomorem a dalších 6,1 milionů porodních deficitů.

Je pozoruhodné, že v obou případech, jak na Ukrajině, tak v Irsku se primárně nejednalo o zásadní nedostatek potravin, jako spíše o vývoz potravin a neochotu a neschopnost centrálních vlád v Anglii či záměr Sovětském Svazu katastrofu neřešit; často se hladomor v těchto případech srovnává s genocidou.

Limity produkce potravin

Budoucí nedostatek potravin nebude spočívat jenom nedostatečné distribuci nebo v exportu potravin, ale bude podmíněn dalším aspekty, tentokráte materiální podstaty.

Fosfor je pro rostliny, zvířata i člověka nepostradatelným prvkem, kde je ve formě kyseliny fosforečné komponentou makroergických vazeb. Fosfor lze kromě živých organismů nalézt v půdě i v mořské vodě i na mořském dně. U rostlin způsobuje jeho nedostatečný příjem zpomalený růst stonků a kořenů, opožděné rašení, kvetení a dozrávání, a zvláště nedostatečnou tvorbu a vývin plodů. Hnojení umělými hnojivy se stalo součástí zelené revoluce v 60. letech a vedlo k násobným výnosům plodin. Fosfor je nenahraditelný. Pakliže se fosfor přestane dodávat do půdy, poklesnou současné výnosy asi na polovinu.

Minerální fosfor se nachází především v Maroku 70 % a v menším množství v dalších zemích (Čína 5 %, Sýrie, Finsko, Alžírsko po 3 %). Podle předpovědí dojde k „peak fosforu“ za 10-20 let, od té doby budeme muset stále více vracet fosfor do půdy, nejvýhodněji poblíže místa, kde vzniká.

Nedostatek fosforu lze částečně řešit recyklací lidských a zvířecích odpadů zpět na pole. Zdrojem fosforu může být rovněž kal z čistíren odpadních vod.  Tato řešení ale neposkytnou potřebné množství, a navíc budou vyžadovat změnu používaných metod hnojení. Bezorebné techniky, správná orientace orby a agroforestry (střídání lesů a polí) snižují vyčerpávání fosforu ze zemědělské půdy. Deficit fosforu nás pravděpodobně donutí alespoň částečně se vrátit k lokálnímu zemědělství s vyšším podílem práce, k lokální recyklací zdrojů a k decentralizaci. Všechny tyto cesty povedou ke snížení produkce a ke zvýšení cen potravin, což dopadne především na nejchudší vrstvy obyvatel a zemí.

Od určité teploty, 35 až 40 °C, se začíná snižovat rychlost fotosyntézy a tím také budou klesat výnosy plodin.

Chaotické počasí s přívalovými dešti se bude se zvyšující se intenzitou podílet na zvýšeném odnosu ornice, který je v České republice na jednom z předních míst v Evropě. Vodní erozí je u nás ohrožena polovina zemědělské půdy.

Energie v zemědělství

Jednou z důležitých a nebezpečných závislostí moderního zemědělství je spotřeba fosilních paliv. Energetická závislost zemědělské produkce, od pole na talíř je ohromující. Zhruba se počítá, že na jednotku energie ve výsledných potravinách je třeba desetinásobek energie. Odhady činí, že 70% energetické spotřeby zemědělství  je kryto kapalnými a plynnými fosilními zdroji. Vlastně se živíme ropou. Výroba potravin v celém svém cyklu spotřebuje 15–30 % globální primární energie a je zodpovědná za 25–34 % celkových globálních emisí skleníkových plynů (GHG).

Významným spotřebitelem energie v zemědělství jsou hnojiva, ale nemalý podíl představují také zemědělské stroje.  Na světě je celkem 16 milionů traktorů. V rámci dekarbonizace hospodářství je třeba traktory předělat na elektřinu nebo na syntetická kapalná paliva z obnovitelné elektřiny. V případě kapalných paliv by byla energetická účinnost ve srovnání s elektřinou 4 až 5krát nižší. Renomované firmy Monarch či John Deere vyrábějí elektrické traktory a další autonomní zemědělské stroje. Taková zařízení nejsou ovšem levná a vyžadují speciální servis, takže jejich dostupnost pro chudší země bude velmi omezená.

Největším emitentem (40 %) skleníkových plynů ze sektoru zemědělství je chov přežvýkavců, především díky metanu s vysokým vlivem na klima. Hluboko pod touto hodnotou jsou často namítané emise z rýžových polí (10 %).

Ústředním problémem globálního potravinového systému, je skutečnost, že živočišné produkty často vyžadují mnohem více kalorií k výrobě, než kolika nakonec přispívají do potravinového systému. Poměr energie v živočišných produktech k energii v krmivu je v průměru jen asi 12 %. To naznačuje, že používání plodin jedlých pro lidi ke krmení zvířat je velmi neefektivní způsob, jak lidem poskytnout kalorie.

Sedmdesát procent celosvětové spotřeby vody připadá na zavlažování v zemědělství. Toto obrovské číslo je absurdní, když víme, že téměř 30 % lidí nemá přístup k pitné vodě, což je přibližně 2,1 miliardy lidí. V Evropě je spotřeba vody zhruba poloviční.

Jako kritérium ohrožení hladem se používá Globální index hladu (GHI), který kombinuje čtyři indikátory. Procento podvyživených, podíl dětí do pěti let trpících chřadnutím-známkou akutní podvýživy, podíl dětí do pěti let trpících zakrnělým růstem a dětskou úmrtnost do pěti let.  V posledních letech jsou hladem ohroženy především africké země Madagaskar, DR Kongo, Čad, Centrální Africká Republika a situace v Jemenu a Somálsku je definována jako hladomor.

Cesty řešení

Bude velmi svízelné vyhnut se budoucím hladomorům, neboť na snížení produkce potravin bude mít vliv několik synergicky se podporujících faktorů. Produkce potravin bude narážet na limity vysoké teploty, nerovnoměrnosti srážek, nedostatku vhodné pěstební plochy, snížené dostupnosti fosforu, omezených nízkoemisních energetických zdrojů na výrobu hnojiv, přelidnění, záplav, degradace a odnosu půdy. Většina z těchto aspektů bude je v podstatě neřešitelná.

Ač konzumace masa, především mimo Evropu stále roste, bylo by z kapacitních, klimatických, ekologických i etických důvodů vhodné tuto spotřebu podstatně omezit. V New Yorku byly od září minulého roku zavedeny na státních základních školách bezmasé pondělky, Magistrát Prahy tuto možnost požadovanou peticí odmítl.

Kontrola porodnosti. Mimo daňových restrikcí, které by pravděpodobně neměly žádný efekt v rozvojových zemích, lze snížení porodnosti dosáhnout ve středně až dlouhodobém horizontu vzděláním žen. Patriarchální pohled některých kultur může ale v tomto ohledu klást zásadní překážky.  Totalitními režimy by mohla být kontrola porodnosti  zneužita k prosazení politických cílů.

 

Autor: Milan Smrž | pátek 11.2.2022 20:20 | karma článku: 12,25 | přečteno: 332x
  • Další články autora

Milan Smrž

Co nás stojí a bude stát uran?

Svět jako by stál před další renesancí jaderné energetiky. Jak jsou tyto plány reálné? Jaké jsou následné náklady na dnes nejrozšířenější způsob těžby - podzemní loužení? Co srovnání s obnovitelnou energetikou?

9.6.2024 v 11:39 | Karma: 9,69 | Přečteno: 331x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Poznámky k revitalizace uhelných regionů

Severočeské i severomoravské uhelné regiony čeká transformace. Budou se tam stavět malé jaderné elektrárny a nebo se vydají cestou jinou cestou?

20.5.2024 v 13:01 | Karma: 8,26 | Přečteno: 220x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

České jaderné plány jsou špatným politickým rozhodnutím

K lednu 2024 se přihlásilo 25 zemí k programu ztrojnásobení jaderné výroby, z toho pět zemí, které jádro nemají. Tento slib je v protikladu se současným stavem jaderné energetiky, s cenovým vývojem i rostoucí délkou výstavby.

9.5.2024 v 11:19 | Karma: 9,76 | Přečteno: 553x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma: 11,13 | Přečteno: 578x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma: 22,65 | Přečteno: 6110x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

I malé zlevnění hypoték nastartovalo hon na byty. Jak to vystřelí ceny

20. července 2024

Premium Návrat zájemců o bydlení na trh s nemovitostmi při současném útlumu nové výstavby způsobil po...

Detektiva viní z vynášení informací pražským politikům. Zradil ho telefon

20. července 2024

Premium Případ, ve kterém inspekce minulý týden obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému...

Změněný Trump jede a dostává Ameriku. Demokrati věří v překvapení

20. července 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Donald Trump má našlápnuto. Teď má u republikánů jasnou podporu, a to i tam, kde ji ještě nedávno...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 62
  • Celková karma 9,24
  • Průměrná čtenost 979x
Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Seznam rubrik