Celkové náklady na větrnou elektrárnu 4 MW jsou asi 150 mil. Kč (zdroj ČEZ), za rok vyrobí asi 10 GWh, tedy 10 000 kWh. Aby se vám náklady vrátily za 6 měsíců, vychází mě, že byste musel jednu 1 kWh prodávat za 30 000 Kč. Nebo mám něco špatně? Tzv. energetická návratnost je nesmyslné hausnumero, každého zajímá návratnost finančí.

Otekly Vám řády.

10GWh = 10 000 MWh = 10 000 000 kWh

Tvrzení, že investice do větrné elektrárny se vrátí v několika měsících ukazuje nereálné uvažování autora. A v tomto duchu je koncipován celý článek.

On píše o energetické investici do materiálů a dopravy. Ekonomika (peněžní) je samozřejmě jinde, protože v té jsou navíc mzdy, daně a další položky.

Když jsou OZE tak skvělé a laciné, proč musí být součástí ceny elektrické energie poplatek na podporu rozvoje těch Občasných Zdrojů Energie?

Jedním z hlavních důvodů byly vysoké výkupní ceny fotovoltaiky. Sedm let od roku 2007, nejvíce v roce 2010, kdy byla výkupní cena z malé fotovoltaiky o 66% vyšší než v sousedním Německu. U velkých systémů byl rozdíl ještě větší. Čili přispělo špatné politické rozhodnutí.

Proč je cena za OZE součástí celkové ceny? Protože součástí je také poplatek za distribuci, regulaci sítě, daně apod. A protože to takto stanovil zákon, kdy se zvýšená výkupní cena rozpočítá na všechny povinné zákazníky. Možná si myslíte, že jaderná energie se nedotuje. V třetím dodatku smlouvy EURATOM je uvedeno mnoho nepřímých dotací pro jaderné elektrárny, např. neplacení DHP ze zařízení jaderné elektrárny, neplacení pozemkové daně, výhodné půjčky... Takže také platíte, ale nevíte o tom. To se Vám zdá lepší?

"Pakliže chceme účinně bojovat proti klimatické změně ..."

Já nechci bojovat proti přírodě. To je hloupý nápad, který se krutě vymstí.

Nebojujete proti přírodě. Bojujete jen sám proti sobě.

...Je to vaše nezadatelné právo, které jste využili, jak doufám, podle svého nejlepšího přesvědčení

Zdroj: https://milansmrz.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=814747

Tak to tak přijměte a své agitky si nechte od cesty.

To, že má někdo na něco právo, zdaleka nemusí znamenat, že se rozhodl dobře. V rámci toho práva se mohl rozhdnou také jinak.

Můžete prosím nějak prokázat tu několikaměsíční návratnost zařízení na výrobu větrné energie? Děkuji.

Je možné, že vychází například z téhle studie:

https://www.researchgate.net/publication/337497605_A_comparative_life-cycle_analysis_of_tall_onshore_steel_wind-turbine_towers

Je v tom čistě jen stožár s vrtulí. není v tom napojení na síť, natož pak systémy pro stabilizaci nepravidelných dodávek energie z tohoto zdroje (vrtule v Německu mají kapacitní faktor kolem 1/3, velké změny jejich výkonu v závislosti na počasí často probíhají na celém území poměrně synchronně).

Větrná energie trpí tzv. intermitencí, což je porucha způsobená nestálostí samotného větru. Protože vítr může foukat různou rychlostí, je těžké předvídat množství energie, které může v daném okamžiku nashromáždit. To znamená, že dodavatelé a města musí mít k dispozici energetickou rezervu nebo alternativní zdroje energie pro případ, že by vítr na delší dobu ustal. Jednou z největších nevýhod větrné energie je hluk a vizuální znečištění. Větrné turbíny mohou být při provozu hlučné, což je důsledek mechanického provozu i větrného víru, který vzniká při otáčení lopatek. Typická životnost větrné turbíny je 20 let, přičemž běžná údržba je nutná každých šest měsíců. Výkon větrné turbíny je proměnlivý v důsledku kolísání rychlosti větru; ve spojení se zařízením pro ukládání energie však může větrná energie poskytovat stabilní výkon.V následujících šesti letech bude Německo potřebovat „rozebrat“ 10 000 ze svých 28 000 větrných elektráren a ve zbytku pevninské Evropy je dalších 77 000 větrníků, které jsou už také za polovinou životnosti. Co přijde potom? Se stavebním betonem, ocelí, mědí nebo křemíkem zpracovatelé sekundárních surovin problém nemají. A těch zbývajících 20 %? To už je horší. Listy rotorů větrných elektráren jsou totiž povětšinou tvořeny uhlíkovými vlákny, kombinovanými s polyestery a termoplasty. A je to natolik kompaktní a provázaná směs, že je prakticky nerecyklovatelná. Prozatím je můžeme jen ukládat na skládky, nebo drtit a spalovat. Obě varianty jsou chápány jako „špatné“. Omezení kapacity skládek navíc v dohledné době první variantu znemožní a druhá je zdrojem nebezpečných spalin a toxického prachu. O jak velké množství odpadu tu vlastně jde? Nikdo neví.

Kdybyste milý pane článek četl alespoň zběžně, zjistil byste, že je několik metod ekologické likvidace, včetně spalování v cementářských pecí, kdy materiál nahradí fosilní i anorganické vstupy. A další metoda odkázaná v článku popisuje metodu využití primárních surovin.

Chcete bojovat proti změně klimatu.

Proti něčemu, co probíhá už miliony let.

A bez vlivu člověka - ten v dávných dobách ani nežil a přesto docházelo jak k ochlazování tak k oteplování.

Mně to připadá jako by chtěl kojenec bojovat s vlastní matkou.

Není pochyb, že klima se vždy měnilo. Rozhodující je ale rychlost změny a ta je mnohem vyšší, asi 100 krát, než procesy přírodní. V pliocénu 2-5 milionů zpět byly v Antarktidě pralesy. To tady ale nebyla civilizace a příroda se přizpůsobila.

Konečně jste to pochopil, cituji: "budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii" než na podstatně dražší větrnou energii - viz výsledky aukcí na provozní podporu větrných elektráren v ČR, kde se vysoutěžené rozdílové kontrakty pohybují mezi 3200-3500 Kč/MWh.

https://ekonomickydenik.cz/aukce-pro-vetrne-elektrarny-neplni-funkci-vysledna-cena-je-o-desitky-procent-vyssi-nez-ta-pro-mensi-projekty/