Staré přísloví říká, že „kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí“. Když si však jablko nastrouháte do jogurtu, uděláte ještě lépe. Proč? Pojďte se se mnou podívat na příběh kysaných produktů.
Jak se dostal jogurt na pulty našich obchodů
Příběh jogurtu sahá tisíce let do minulosti a je úzce propojen s počátky domestikace mléčného dobytka. Přesný původ jogurtu neznáme, ale historické prameny naznačují, že ho lidé vyráběli už ve starověkých civilizacích na Blízkém východě.
Nejstarší zaznamenaná konzumace jogurtu se datuje do 5000 př. n. l. v mezopotamské oblasti, kde místní lidé zřejmě jako úplně první domestikovali dobytek chovaný na mléko.
Historikové mají za to, že jogurt byl objeven úplnou náhodou. Tím, že bylo mléko skladováno v teple uvnitř orgánů zvířat, přirozeně se v něm množily bakterie, jako jsou lactobacillus bulgaricus a streptococcus thermophilus. Ty způsobily kvašení mléka, díky kterému vznikla hustá tekutina, kterou známe jako jogurt.
Jogurt se stal populární nejen kvůli své chuti, ale také proto, že kyselé prostředí, které v jogurtu najdeme, zabraňuje růstu patogenních mikroorganismů, což značně prodlužuje trvanlivost mléka. To bylo cenné hlavně v teplejších oblastech, kde nebylo snadné uchovávat potraviny čerstvé.
Jogurt si získal oblibu v mnoha různých kulturách a rozšířil se do Indie, Evropy a nakonec i do Severní Ameriky.
Proč jsou jogurty a další kysané výrobky tak zdraví prospěšné?
Kysané potraviny jsou bohaté na živé probiotické kultury, které nám pomáhají udržovat zdravou mikroflóru v zažívacím traktu. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které bydlí u nás ve střevech. Ale nebojte, jedná se o výhodnou spolupráci. :) Například studie publikovaná v časopise „Nutrition Research“ uvádí, že konzumace jogurtů, a tedy probiotik, zlepšuje hybnost trávící trubice a pomáhá v boji proti střevním infekcím.
I v rámci chřipek a nachlazení kvituje náš imunitní systém pravidelnou konzumaci kysaných výrobků. Výzkum publikovaný v „Journal of Science and Medicine in Sport“ potvrdil, že u sportovců, kteří pravidelně konzumovali probiotické nápoje, se vyskytovalo méně respiračních onemocnění.
Navíc konzumace jogurtů, kefírů, kimchi, nebo kysaného zelí snížuje riziko vzniku některých chronických onemocnění, jako je obezita a onemocnění srdce. Výzkum zveřejněný v „British Journal of Nutrition“ ukazuje, že probiotika formují zdravou střevní mikroflóru a snižují biomarkery zánětu u pacientů s metabolickým syndromem.
Jak zařadit kysané produkty do našeho jídelníčku?
Snídaně: Jogurt nebo kefír lze přidat do kaše, anebo si je můžeme dát samotné s nakrájeným ovocem.
Obědy a večeře: Kysané zelí nebo kimchi lze přidat jako přílohu k různým jídlům.
Svačiny či drobné pohoštění: Zakysanou smetanu smícháme s bylinkami a solí a podáváme s krekry nebo nakrájenou zeleninou, jako je mrkev, celer a okurka.
Určitě i vy máte nějaký oblíbený recept, který obsahuje blahodárné kysané výrobky. Budu ráda, když se o něj podělíte.
Nakonec mě napadá snad jen: „Dej si jeden jogurt denně, nemocí hned bude méně.“ :)
